Letecká show Farnborough naznačila trendy vývoje i výroby

Letošní Farnborough International Airshow, největší letecký veletrh na světě, se zaměřil především na velká letadla a jejich velké problémy. Přinesla samozřejmě i technické zajímavosti a novinky. O pozornost 130 000 návštěvníků se ucházelo 1480 vystavovatelů z 35 zemí. Více než 100 strojů se každodenně účastnilo předváděcích letů. LETECKÁ BITVA POKRAČUJE V letecké branži dominují Airbus a Boeing. Už leta svádějí tvrdý konkurenční boj. Nebylo tomu jinak ani ve Farnborough. V roce 2003 mohlo evropské konsorcium poprvé přetrumfnout svého amerického rivala v počtu dodávek. Modely A320 se dobře prodávaly, ale s dalšími plány na obrovské A380 a A350 nastaly potíže. Experti předpokládají, že letos získají oba výrobci jen polovinu zakázek v porovnání s výborným předchozím rokem. A Boeing získává náskok. Ve hře je také spor Evropské unie s USA o státní dotace. Zatímco EU podporuje Airbus zcela nepokrytě, poskytují Spojené státy prý podporu Boeingu nepřímo. AIRBUS S DOTACEMI A SLIBY Po zdrcující kritice rozčílených zákazníků lamentujících nad oddalovanými dodávkami a po rozčilování akcionářů nad tenounkou knihou objednávek představil Airbus sebevědomé plány. Nový šéf evropského leteckého gigantu Christian Streiff oznámil, že si od partnerských zemí (Německo, Francie, Velká Británie a Španělsko) vyprosil další miliardové subvence. Jako východisko ze současné krize způsobené zpožděním projektu obřího letadla A380 a rozpory v německo-francouzském managementu koncernu, vidí nové vedení v nové verzi A350 prezentované pod označením A350 X-WB (Xtra wide body). Novinka nabízí více komfortu a menší spotřebu pohonných hmot. Dosud se v A350 počítalo s 270 až 350 cestujícími, nyní se předpokládaný počet snižuje na 250 až 300 lidí. A350 X-WB-900 bude mít širší trup a pojme 314 cestujících ve třech třídách a dolet bude činit 15 800 km. Poprvé má být nový Airbus nasazen na dlouhé trasy teprve v polovině roku 2012, zatímco původní termín byl stanoven na začátek roku 2010. Letos v říjnu by měl dostat tento plán požehnání jak od mateřského koncernu EADS, tak od britského menšinového akcionáře BAE Systems. Náklady na vývoj této novinky se odhadují na 8 miliard eur, i když se původně uvažovalo o poloviční sumě. V globálním boji s firmou Boeing se Airbus snaží získat lepší pozici díky průmyslové kooperaci s jinými zeměmi, především v Asii. Společně s Čínou chce vyrábět některé typy rodiny A320. BOEING MÁ DOBŘE NAKROČENO Manažéři Boeingu jsou se svou pozicí spokojeni a na letecké show se tím netajili. Není divu, neboť předpokládají, že jejich B787 Dreamliner přijde na trh nejméně o tři roky dřív než konkurenční A350 X-WB-900. Boeing 787 ve třech variantách počítá s 210 až 330 pasažéry. Možná, že dojde ještě na čtvrtou variantu. Je zřejmé, že širší nabídka má šanci uspokojit více potenciálních zákazníků. Ovšem i Boeing musel překonat technické a manažérské problémy, jak ve Farnborough přiznal Alan Mulally, šéf sekce výroby dopravních letadel. Především vzrostla hmotnost letadla, jehož předností má být nízká spotřeba pohonných hmot, a potíže způsobily i zpožděné subdodávky od dodavatelů. V honu na zákazníky nyní Boeing jasně předhonil Airbus a hlásí nové miliardové objednávky. Jako první chce nasadit B787 Dreamliner do běžného provozu japonská společnost All Nippon. Právě totiž začíná v Japonsku výroba v novém montážní závodě pro B787 v Fuji Heavy Industries. Boeing 787 Dreamliner má ve verzi pro 250 cestujících dolet 15 700 km, pro 290 lidí je to 16 300 km a třetí verze určená až pro 330 pasažérů slibuje dolet 6500 km. Proti obdobným současným letadlům má Dreamliner spotřebu nižší o 20 procent. I přes vysokou cenu ropy předpokládá Boeing letos silný ekonomický růst v civilním sektoru. Přírůstek u dopravních letadel se odhaduje na pět procent a v nákladních letadlech dokonce šest procent. Řada leteckých společností je zisková a konkurenční tlak je nutí snižovat provozní náklady, především spotřebu pohonných hmot, což vede k investicím do modernizace jejich flotil. EVROPSKÝ TAJFUN: LEPŠÍ NEŽ JEHO POVĚST Bojový letoun Eurofighter Typhoon se těšil značnému zájmu návštěvníků, i když nejde o novinku. Jak na veletrhu uvedl Aloysius Rauen, obchodní ředitel konsorcia Eurofighter, bylo dosud dodáno 80 těchto letadel a letci je označují za spolehlivá a výhodná i pro budoucnost. Na dalších 638 strojů jsou už přijaty objednávky. Eurofighter je víceúčelový bojový letoun tzv. čtvrté generace vyvinutý ve spolupráci Německa, Anglie, Itálie a Španělska. Cena činí 83 mil. eur a Bundeswehr objednal 180 těchto letadel za 24 mld. eur. Jednomístný Eurofighter platí za jeden z nejmodernějších strojů na světě. Při letu dvojnásobně přesahuje rychlost zvuku (Mach 2) a je snadno ovladatelný, což jej předurčuje zvláště pro letecké souboje. Potřebuje startovací dráhu dlouhou jen 700 m a unese 23 t. Rozpětí křídel činí téměř 11 m a jejich plocha 50 m2, délka letadla je necelých 16 a výška 5,28 m. V minulých dnech obdržela německá armáda první čtyři stroje a zbývající budou dodány do roku 2015. Testovací letoun v italských barvách (IPA2) letos dokázal při příčném zrychlení větším než 8g odpálit raketu středního doletu vzduchvzduch, čehož dosud nebylo schopné žádné jiné letadlo. Letos si piloti vyzkoušeli také lety s bombami naváděnými laserem. První úvahy o společném evropském bojovém letadle se táhnou od 70. let. V roce 1983 bylo založeno konsorcium pro jeho vývoj a výrobu, ovšem nejen technické potíže, ale především politické a finanční problémy stanovený cíl stále oddalovaly. Prototyp startoval poprvé sice v březnu roku 1994, ale trvalo mnoho dalších let, než se zúčastněné státy dohodly na konečné verzi. RUSOVÉ SE HLÁSÍ Stále více ruských firem se podílí na výrobě nových letadel společností Boenig a Airbus. Jak uvedl Sergej Kravčenko, ředitel společnosti Boeing pro Rusko a další země bývalého Sovětského svazu, jde především o dodávky firmy Titan pro B787 Dreamliner. Titanová konstrukce tvoří až 20 % trupu letadla. Velká část by se měla vyrábět ve Spojených železárnách Verchnaja Salda, s nimiž Boeing založil společný podnik. Přímo na veletrhu podepsal Boeing smlouvu s ruským leteckým holdingem Suchoj o kooperaci při obrábění titanových součástek v Komsomolsku na Amuru. Američané budou dohlížet na výrobní proces, aby výsledek odpovídal americkým standardům kvality. Jistě není bez zajímavosti, že v konstrukčním centru Boeing v Moskvě pracuje 1200 inženýrů, kteří se dříve podíleli na výrobě letadel Iljušin, Suchoj a dalších. Šéf výrobce raket Energia Nikolaj Sevastjanov na veletrhu uvedl, že firma na základě modernizované verze kosmické lodi Sojuz vyvinula meziorbitální tahač pro vícenásobné použití s názvem Parom (Trajekt). Parom může dopravit na mezinárodní kosmickou stanici ISS až 12 t materiálu, zatímco nosnost nákladní dopravní lodě Progress na jedno použití byla jen 2 t. Parom nabízí možnost snížit dopravní náklady na přepravu na ISS až o 75 procent. Jeho životnost je 15 let. Je vybaven motory a slunečními bateriemi a kromě hermeticky uzavřených kontejnerů se zbožím může dopravovat na oběžnou dráhu také například platformy s výzkumnými aparaturami, jež nevyžadují dokonale uzavřený prostor. MOHUTNÝ JAKO SUPER HERCULES "Naše letadlo C-130J Super Hercules je integrální součástí světové letecké dopravy," prohlásil na veletrhu Ross Reynolds, viceprezident Lockheed Martin pro tuto komoditu. "Ať už se jedná o nasazení v boji, při udržování míru nebo při humanitárních operacích v oblastech postižených katastrofami prokazuje denně své přednosti. Osvědčil se v Iráku i v Afghanistánu." Jen několik letadel současnosti lze nazývat legendou. Ale C-130 nazvaný Hercules po bájném řeckém silákovi mezi ně patří. Vývoj C-130 začal v roce 1951 a o tři roky vzlétl prototyp. Sériová výroba byla zahájena v roce 1956 a od té doby se zhotovilo více než 2200 strojů v 70 variantách, jež létají ve více než 60 zemích světa. Hercules slouží jako obrovské tankovací letadlo pro doplňování pohonných hmot menších strojů za letu, osvědčuje se jako hasičské letadlo, při zásobování výzkumných středisek v Antarktidě. Díky své vysoké stabilitě byl Hercules (WC-130B/E/H/J) vyslán přímo do oka hurikánu a v centru bouře tak mohli vědci získat důležitá data o vzniku tohoto přírodního úkazu, což vedlo k optimalizaci varovného systému. Herkules může přepravovat 128 vojáků s bojovou výzbrojí nebo 92 parašutistů anebo 95 pacientů na nosítkách. V závěru války s Vietnamem evakuoval ze Saigonu při jednom letu dokonce 452 lidí a přetížen o 1 tunu doletěl na letiště v Thajsku vzdálené čtyři hodiny. Na veletrhu však padla otázka, zda letadlo s takovou historií může být dominantní i v 21. století. Konstruktéři se domnívají, že ano. Jeho modernizace totiž průběžně pokračuje. Například proti dřívějšímu typu C-130E se jeho maximální rychlost zvýšila o 21 procent na 724 km/h. Unese téměř 17 tun nákladu. Může létat o 40 % výš a dolet je o 40 % delší. Díky novým motorům a vrtulím může dosáhnout výšku 9 km během14 min a spotřeba paliva se snižuje o 15 %. Soustavně se vylepšují jeho manévrovací a řídicí možnosti, a tím se i zvyšuje jeho bezpečnost. To jsou charakteristické rysy letadla budoucnosti. KAREL SEDLÁČEK