Nový ministr financí navrhl první
škrty v rozpočtu připraveném
odstupující vládou. Hned na prvním
místě se stkví omezení výdajů
na výzkum a vývoj.
Nic nového pod sluncem. Politici
v této zemi nerostou do kvality ani
lety strávenými v opozici, kdy si mohli
nastudovat chyby svých oponentů a své
vlastní. Do poslanecké sněmovny prostě
chodili zbytečně.
Zato i průměrný technik, procházející
mezi stánky na MSV v Brně, si nutně
musí zavzpomínat na časy, kdy se plnil
plán a zlaté medaile se rozdávaly výrobkům,
které jen velmi zřídka našly vůbec
zákazníky. Dnešní přehlídka techniky je
fascinující, a to nejlepší z lidské moudrosti
zůstává skryto v bezpočtu gigabytů
softwarových programů, bez nichž
by jen těžko mohly moderní obráběcí
stroje chrlit tisíce výrobků za pracovní
směnu.
Technika, nebo chcete-li moderním
označením technologie, urazily jen od
90. let, které jsme si zvykli citovat téměř
jako nový letopočet moderního věku,
obrovský kus. Tedy zahraniční technologie.
A těm máme my Češi stačit i za
podmínky, že právě od oněch 90. let
politici podporovali spíše banky, jež
platily jejich volební boje, než vysoké
a střední technické školy, které mohly
tak leda vychovávat mladé lidi ve starých
zařízeních za podprůměrné platy?
To přece nedává žádný smysl.
Českému průmyslu nyní očividně
docházejí kvalifikované síly. Svět se otevřel
a šampióni mezi mladými odcházejí
tam, kde se jejich nadání zúročí. Do
zahraničí. I podnikatelé, kteří se spokojili
s úlohou ředitelů montoven, najednou
zjišťují, že vše jednoduché rychle
končí. Leta se zde tradovalo: odejdi,
před branou jich čekají další stovky.
Dnes už tam nestojí nikdo.
Technická zručnost této země, která
byla obdivována, dojíždí v současnosti
na bezkoncepčnost politiků, jež odcházejí
aby se opět vrátili nepoučeni tak,
jak byli nuceni odejít. Pokud porovnáme,
co se museli naučit od oněch
90. let i jen lidé od strojů, pak musíme
smeknout klobouk. Před techniky,
samozřejmě. JAN BALTUS
