V oblasti české letecké výroby
zaznamenala v posledním desetiletí
největší rozmach produkce menších
jedno a dvoumístných letadel
patřících do ultralehké kategorie
(UL - hmotnost 450 kg za letu) a do
americké kategorie Light Sport
Aircraft (LSA – hmotnost 600 kg za
letu). Česká republika se v těchto
kategoriích zařadila mezi největší
světové exportéry. Přitom naprostá
většina našich lehkých letadel
vznikla jako původní domácí konstrukce.
Co tento dynamický rozvoj umožnilo?
Odpověď je prostá – příznivé
domácí legislativní prostředí, odpovídající
i příloze Annex II Nařízení
216/2008 Evropské unie, efektivní
organizační práce Letecké amatérské
asociace ČR, do jejíž správy u nás
provoz i výroba ultralehkých letadel
patří, mnohaletá tradice vývoje
a výroby sportovních, cvičných
a turistických letadel a samozřejmě
i entuziasmus spojený s technickými
a obchodními schopnostmi malých
a středně velkých firem, jež se u nás
touto výrobou zabývají.
Z pohledu obchodního pak také nelze
přehlédnout velký rozvoj českého
ultralehkého létání, jehož zkušenosti
se přenášejí i do požadavků na technický
vývoj letadel a přispívají tak ke
konkurenceschopnosti na zahraničních
trzích. Pro upřesnění, ultralehkých
letadel létá v České republice
téměř 2500, přičemž zhruba polovina
tohoto počtu vznikla amatérskou
stavbou, často ze stavebnic, a druhá
polovina je převážně domácí firemní
výroby.
Současný krizový vývoj, jemuž
navíc předcházel pohyb hodnoty
dolaru a koruny, se ovšem promítl
i do prodeje letadel kategorií UL
a LSA, což vedlo k omezení výrob,
zvláště u těch výrobců, kteří se přednostně
orientovali na americký trh.
Celkový export zhruba 600 lehkých
letadel ročně patrně letos klesne na
polovinu.
Jak udržet dosavadní postavení?
Především je nutné zachovat příznivé
legislativní prostředí pro výrobu
a provoz ultralehkých letadel, které
může vážně zasáhnout doslova
úřední snaha po změně předpisů ke
schvalování jejich vývoje a výroby
v EU. Zhoršení legislativních podmínek
a také možné uplatnění poplatků
souvisejících s prací Evropské
agentury pro civilní letectví (EASA),
které již nyní demotivují podnikání
v oblasti větších letadel, by v kombinaci
s útlumem světového odbytu
v kategoriích UL a LSA snadno vedly
k zániku většiny našich výrobců.
Dále je nutné prosadit, aby i v Evropě
byla vytvořena kategorie letadel
LSA jako v Americe. Zatím tato
letadla vyrábíme a za moře vyvážíme,
ale létat na nich jako v Americe
nemůžeme, protože dosud nejsou
vytvořeny nezbytné evropské předpisy.
V těchto záležitostech musí hodně
vykonat čeští zástupci ve volených
i výkonných institucích Evropské
unie. Zatím v tomto směru nejvíce
vykonali europoslanci Ing. Jaromír
Kohlíček a Ing. Vladimír Remek.
Další nutnou podmínkou pro
budoucnost výroby lehkých letadel
u nás je udržení a podpora jejich
technického vývoje. To se neobejde
bez finančních prostředků. Nemusí
však jít jen o dotace. Ostatně bez
těch se domácí výrobci těchto letadel
a s nimi i výrobci jejich komponentů
dosud většinou obešli. Podpora
může mít různé podoby, i formu
vstřícně koncipované půjčky.
Podstatné je, že z krizového období
vyjde nejlépe ten, kdo nezůstane
stát a dokáže si vybudovat vývojový
náskok. V kategorii ultralehkých
a lehkých letadel přitom potřebný
náskok nemusí být podložen astronomickými
částkami.
A pak je tu podpora obchodu.
I v čase hospodářského útlumu se
lehká a ultralehká letadla prodávají,
byť v omezené míře. O co menší
je však prodej, o to větší by měla
být propagace. Promyšlená, správně
cílená propagace, v níž se ovšem bez
pomoci státních prostředků neobejdeme.
Zejména je nezbytná a také
účinná na mezinárodních leteckých
akcích a výstavách. Přitom nejde jen
o reklamu pro jeden konkrétní výrobek,
ale jde též o propagaci celého
odvětví.
Kromě toho, dobré jméno v zahraničí
by mělo zaznít nejdříve na
domácím dvorečku, a to prostým
informováním veřejnosti ve sdělovacích
prostředcích, že se nám něco
daří, že něco umíme. Pozitivní informace
je někdy účinnější, než drahá
reklama a umí se rozkřiknout i za
hranice. Podobně ani státní úředníci
nebo představitelé by neměli přehlížet
skutečnost, že výroba ultralehkých
a lehkých letadel v České
republice je čímsi jako výroba hodinek
ve Švýcarsku nebo výroba whisky
ve Skotsku…
Souhrnně, výroba letadel kategorií
UL a LSA, ale také padákových kluzáků,
záchranných raketo-padákových
systémů i větroňů a důležitých
letadlových komponentů, dosáhla
v České republice v posledním období
značně vysoké úrovně. Má-li však
přežít období útlumu a krize, neobejde
se bez podpory. Dotace přitom
nemusí být tou hlavní nebo jedinou
položkou.
Jan Brskovský, prezid ent LAA ČR