Vedle nezaměnitelne role lanovek pro turistiku a sport v horach a referatů
o vyvoji novych typů, představil každych 6 let konany mezinarodni
kongres 24.- 27. řijna (tentokrate v Rio de Janeiru) i uspěšne
zkušenosti s jejich nasazenim v městske hromadne dopravě.
RENESANCE KABELOVYCH DRAH
Víc jak stoleté zkušenosti s pozemními
kolejovými lanovkami na vyhlídkové
vrchy včetně legendární Cable-
Car, která již před 140 lety vyvážela
v tramvajových vagonech připojených
kleštinami na oběžné lano obyvatele
San Franciska od přístavu k městskému
návrší Nobb Hill do stoupání až
21 %, zužitkoval v 80. letech 20. století
francouzský výrobce lanovek a vleků
Pomagalski ke stavbě několika kratších
drah s menšími obíhajícími kabinkami.
Už nikoliv „gripman“ kleštiny,
ale elektromechanické záchytné ústrojí
pod vozidly dokáže k oběžnému lanu
mezi kolejnicemi připojovat a odpojovat
kabinky na zastávkách, aby umožnilo
nástup a výstup cestujících.
Přestože se na zkušebním okruhu
v Grenoble podařilo odstranit řadu
nedostatků a vyvinout pomocné rozběhové
a dobrzďovací systémy malých
kabinek, prosadily se jen jako atrakce
na světových výstavách. V roli městské
dopravy na krátké úseky a ke spojení
letištních terminálů uspěly v konkurenci
monorailů až větší kabiny nebo
soupravy, které dnes úspěšně prosazuje
mezinárodní holding Doppelmayr/Garaventa
pod označením DCC (Doppelmayr
Cable Car). První dráha Mandalay
v Las Vegas propojující po mostové
estakádě několik obřích restaurací
a heren byla uvedena do provozu roku
1999.
V páru 5článkových jednotek v kyvadlovém
provozu s rychlostí až 36
km/h, přepravila do současné doby
300 milionů cestujících – hotelových
hostů a turistů. Další DCC připravují
nebo již provozují v Torontu, Caracasu,
Mexico City, Las Vegas, Ouklandu,
v Kataru (s kapacitou až 50 mil. cestujících
ročně). Na skvělý městský systém
podzemních drah BART je hodlá
napojit San Francisko. Jednoduše vybavené
kabiny nabízejí obvykle jen 8
míst k sezení a až 82 míst ke stání, široké
automatické dveře vozů i nástupišť
umožňují zkrátit zastavení v mezistanicích
na 30 sekund.
DO BENATEK KABINOVYM
METREM
Víc jak 12 milionům ročních návštěvníků
města lagun, mostů a paláců
pomáhá v komplikovaném příjezdu
vlaky, autobusy, automobily a loděmi
od 19. dubna 2010 revoluční dopravní
prostředek DCC, označovaný jako
automatické kabinové metro APM
(Automated People Mover). Na uměle
naplaveném ostrově Tronchetto s přístavem
a garážemi přestupují návštěvníci
na čtyřvozové kyvadlové soupravy
metra tažené oběžným lanem, které
je během 3 minut rychlostí 30 km/h
po nových mostech dopraví bez čekání
až do historického centra na Piazzale
Roma za pouhé 1 euro. Na trase se proti
sobě jedoucí soupravy míjejí 8 m nad
hladinou laguny v mezistanici Marittima,
kde si turisté rádi vystoupí aby zachytili
kamerami živý provoz přístavu.
Architekturu stanic i vlastních dvou
mostů (170 m dlouhý Canale Tronchetto
a kratší Santa Clara) svěřili benátskému
architektu Francesco Coccovi,
který dal zastřešení futuristický tvar
mřížového skeletu, připomínajícího
v Tronchette křídla létajících racků
a proslulých benátských mušlí, aby
harmonovaly se stylem města. Hodinová
kapacita dosahuje až 3000 cestujících
v každém z obou směrů. Provoz
dráhy, nástupiště i vnitřek vlaků má
pod stálou kontrolou dispečer pomocí
televizních kamer a s cestujícími může
za jakýchkoliv problémů udržovat hlasové
spojení.
KOLEJOVE MINIMETRO
S ODPOJITELNYMI KABINKAMI
Po téměř 20leté přestávce se k vývoji
lanem tažených, avšak na stanicích
odpojitelných kabinek vrátil francouzský
Leitner a koncem roku 2008 uvedl
do provozu technicky vyzrálou automatickou
i kolejovou městskou dráhu Mini-
Metro v italské Perugii. Po 3,2 km dlouhé
dvoukolejné trati se stoupáním 160 m,
s několika kratšími tunely a 7 zastávkami,
obíhá rychlostí 20 km/h v jedenapůlminutových
intervalech až 25 kabinek
s kapacitou po 25 osobách. Před vjezdem
do stanice se pomocí narážky automaticky
odpojí od oběžného lana poháněného
na horní stanici elektromotorem
o výkonu 1100 kW, automaticky dobrzí
a otevře dveře. Po nástupu cestujících se
přítlakem pneumatikových kol rozběhového
systému urychlí a připne na oběžné
lano. Na konečných stanicích se kabiny
automaticky odpojují a karuselová točnice
je přeloží na paralelní kolej pro opačný
směr jízdy. Při plném vytížení dráha
přepraví až 3000 cestujících za hodinu.
Po prvních zkušenostech musely kabiny
dostat protivandalskou úpravu. O stavbě
lanového minimetra nejnověji uvažuje
Vídeň, Káhira a Bolzano.
V CARACASU A MEDDELINU
NAVAZUJI KABINKOVE LANOVKY
NA METRO
Hlavní město Venezuely (4,5 mil.
obyvatel) řeší dopravní problémy okrajových
čtvrtí na linky povrchového
metra nejnověji přípojnými lanovými
drahami s odpojitelnými kabinami pro
8 osob. Linka A se třemi mezistanicemi
dlouhá 1,8 km, a linka B dlouhá 5 km,
nasazovanými ve špičce s taktem 27
s zvládnou přepravu až 20 000 osob
denně. Jízdné se pohybuje kolem 50
centů. Vzorem této dopravy se stalo
druhé největší město Kolumbie Meddelín,
které dokázalo již roku 2006 vybudovat
2 km dlouhou vzdušnou linku
s odpojitelnými kabinkami Leitner/POMA,
jezdícími rychlostí 16 km/h. Tato
dráha umožňující zkrátit přepravu cestujících
z přelidněných slums na okraji
velkoměsta do údolí ke stanicím metra
v centru vyřešila do značné míry i kriminalitu
v městě drogových kartelů.
Roku 2008 proto byla spuštěna druhá
2,7 km dlouhá linka a nejnověji i třetí
linka L. Jednoduše vybavené kabiny nabízejí
místo 8 až 10 sedícím cestujícím.
USPĚŠNA „TROJČATA“ 3 S
Dřív než se švýcarská firma Von Roll
roku 1996 stala součástí dnešní Doppelmayr
Seilbahnen GmbH., přišla s nápadem
nahradit kyvadlové lanovky křížencem
oběžných lanovek s odpojitelnými
kabinkami, pojíždějícími po páru nosných
lan. Tažné lano jako třetí jim dalo
označení 3 S (Drei Seile). Odpojitelné
elegantní kabinky až pro 28 cestujících
v závěsu 8kolových běhounů pojíždějících
po nosných lanech jako po visutých
kolejnicích, se na koncových stanicích
po nástupu cestujících a pozvolném rozběhu
automaticky připojují na obíhající
tažné lano patentními spínacími systémy.
Rychlostí až 30 km/h zvládnou přepravu
až neuvěřitelných 5000 osob za hodinu.
Dvojitá nosná lana umožňují překonávat
rekordní rozpětí mezi stožáry a tím
i mimořádně vysoké výšky nad údolími.
V severoamerickém lyžařském centru
Whistler-Blackomb dopravují červené
kabiny lanovky s logem „Peak 2 Peak“
z jednoho horského vrcholu na druhý,
4 km vzdálený, až 2000 cestujících
za hodinu rychlostí 7,5 m/s, místy až nad
430m údolím.
O prvenství této lanovky co do délky ji
nedávno připravila 5383 m dlouhá lanovka
v Soči s kabinami pro 30 cestujících.
Událostí roku se stalo nasazení kabinové
lanovky typu 3 S na spolkové zahrádkářské
výstavě BUGA 2011 v Koblenzu,
kde v 18 kabinách pro 35 osob přepravila
během prvních 8 týdnů přes Rýn milion
cestujících.
NEJVYKONNĚJŠI KABINOVA
LANOVKA S VYHLIDKOU
NA RYNSKE UDOLI
V místě kde se Mosela vlévá do Rýnu,
40 m nad jeho hladinou, jsou mezi
pobřežními podpěrami v odstupu
850 m napjata dvě dvojice nosných
lan ? 54 mm (hmotnost 17 t). Bohatě
prosklené kabiny a futuristické řešení
koncové stanice umožňují i nástup
vozíčkářů a cyklistů. Poháněcí stanice
s příkonem 960 kW se chlubí napájením
na síť s „ekoproudem“. Jedna
z kabin testuje vybavenost pro blízkou
budoucnost – vytápěná sedadla a stolové
vybavení. Pohon umožňuje zvýšit
standardní rychlost 4,5 m/s na 5,5
m/s, což dovolilo v době největšího
zatížení při zahájení výstavy BUGA
4.června 2011 dosáhnout světového
přepravního výkonu pro lanovky vůbec
– 7600 osob za hodinu. Lanovka
postavená během 14 měsíců s investicí
12 mil. eur měla sloužit pouze
po dobu výstavy, podle nové dohody
ji společnost Doppelmayr bude provozovat
i pro turistický provoz po dobu
5 let.
NEW YORK OBNOVIL
„VZDUŠNOU TRAMVAJ“
New York jako prvý se rozhodl již
roku 1977 využít klasickou velkokapacitní
kyvadlovou lanovku do funkce
městské hromadné dopravy. Rodinám
na vzkvétajícím Roosevelt Islandu
umožnila rychlou přepravu přes East
River ke stanici metra na Manhattanu,
brzo se stala navíc turistickou atrakcí,
umožňující skvělý výhled na frontu
mrakodrapů. Dvě nezávislé paralelní
lanové dráhy s kabinami pro 125 cestujících
s rychlostí 30 km/h zvládaly
přepravu až 1600 cestujících za hodinu.
Po 33 letech bezpečného provozu je
Leitner/POMA nahradily jen zdánlivě
podobnou lanovkou na úrovni současných
technologií.
Na stejných místech od 30.11.2010
dnes přejíždějí East River o málo
menší, avšak pohodlnější kabiny tzv.
funiforu zavěšené k běhounům pojíždějícím
po dvojici nosných lan ?
56 mm jako po vzdušných kolejích
s rozchodem 4,2 m. Taženy jsou jediným,
dvojitě vedeným, tažným
lanem. Nástupní stanice byly dovybaveny
výtahy pro vozíčkáře, kabiny
dostaly líbivější design. Systém funiforu
umožňuje provoz až do rychlosti
větru 80 km/h. Spolehlivost zaručuje
nezávislý provoz obou paralelních
drah, které denně přepravují kolem
5000 cestujících.
LANOVKY PŘISPĚJI
K OZDRAVĚNI NĚSTSKE
DOPRAVY
Hned v úvodním projevu Kongresu
O.I.T.A.F francouzský expert
Michael Potier nasměroval jednání
k perspektivám integrace lanových
drah do systému městské hromadné
dopravy. Automatické oběžné kabinové
dráhy nemohou sice kapacitou
nahradit hlubinná metra, S-dráhy nebo
tramvajové či autobusové městské
sítě, ale v návaznosti na jejich linky
zastanou pružné a ekologické napojení
od jejich stanic se vzdálenějšími
rezidenčními čtvrtěmi, výstavními
areály, sportovními stadiony, nemocničními
komplexy nebo univerzitními
kampusy. Dají se realizovat i v hustě
osídlených místech vzhledem k minimálnímu
záběru pozemních ploch.
Zvládnou vysoká stoupání, jsou téměř
bezhlučné a vzhledem k elektrickému
pohonu nezatěžují město zplodinami
CO2 jako automobilová a autobusová
doprava. Tím jsou schopné
zvyšovat životní kvalitu v městech.
Ing. Jan Tůma