Ve dnech 15. až 18. května proběhla na milánském výstavišti již 20. edice jednoho z největších veletrhů zaměřených na tvářecí stroje a jejich příslušenství – LAMIERA. Po velkých změnách z roku 2017, kdy došlo k přesunutí tohoto veletrhu z Boloně do Milána a ke změně termínu na liché roky, byl tento ročník plný očekávání. A po jeho skončení můžeme říct, že tato očekávání nejen naplnil, ale i nakonec překonal. LAMIERA je jediným veletrhem v Itálii zaměřeným na průmysl kovotváření a jeho přesun do Milána ještě více pozdvihl jeho mezinárodní význam. Letošní LAMIERY se zúčastnilo 541 firem, což je o 6 % více než v roce 2017. 29 % z nich přijelo ze zahraničí. K dispozici měly tentokrát celých 50 000 m2, tedy o celou čtvrtinu větší plochu. Na veletrh letos také dorazilo i více návštěvníků než posledně. První součty hovoří o nárůstu o 11 %. V kontextu celosvětové komplexní transformace průmyslu se musela proměnit i LAMIERA a nabídnout kromě dílčích řešení a jednotlivých strojů také technologie pro integrované továrny budoucnosti. výrazně pomoci internet věcí a komunikační technologie jako prostředek ke zvyšování povědomí a nástroj k řízení městského prostředí, stejně jako k posílení informačního toku mezi vedením města a občany. Město s chytrou správou a řízením musí být schopno přilákat a udržet si talenty, vytvářet plány na zlepšení vzdělávání a podporovat tvořivost a výzkum. Chytrý občan Hlavním cílem každého města by mělo být posilování lidského kapitálu. Chytré město je především o synergiích mezi technologiemi a občany; bez chytrých lidí nebude rozvoj inteligentních měst účinně pokračovat, chytří občané/lidé jsou potřební jako hlavní hnací síla digitální ekonomiky, která povede k radikální změně ekonomické budoucnosti. Chytré budovy Chytrá budova chytře integruje různé dostupné fyzické systémy, aby bylo zajištěno, že všechny systémy budou společně fungovat optimálně a efektivně. Chytré systémy řízení budov mohou zlepšit jejich energetickou účinnost, snížit množství odpadů a zajistit optimální využívání vody, a to vše skloubit s provozní efektivitou a maximální spokojeností jejích obyvatel. Odhaduje se, že zavedení chytrých stavebních řešení by mohlo snížit spotřebu vody až o 30 %, spotřebu energie o 40 % a celkové náklady na údržbu budov snížit o 10 až 30 %. Chytrá energetika a smart grids Chytré systémy řízení spotřeby energie využívají senzory, pokročilé měřiče, obnovitelné zdroje energie, digitální řízení a analytické nástroje pro automatizaci, monitorování a optimalizaci distribuce a využívání energie. Tyto systémy optimalizují provoz a využití sítě tím, že vyvažují potřeby jednotlivých zúčastněných stran (spotřebitelů, výrobců a poskytovatelů). V rámci chytré energetické infrastruktury již funguje řada inovací, jako je distribuovaná výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, mikrosítě, technologie smart grids, skladování energie, automatická odezva na poptávku, virtuální elektrárny. Inovace ale existují i na straně poptávky. Příkladem jsou elektromobily nebo inteligentní spotřebiče. Tyto inovace společně vytvářejí rozsáhlou síť chytrých elektrozařízení rozprostřenou napříč celým městem a umožňují podrobný přehled o vzorcích spotřeby energie, díky kterým lze vytvářet komunitní programy monitorování energie a vylepšovat energetickou efektivitu budov. Klíčovou složkou chytré energetické infrastruktury jsou smart grids. Smart grid lze definovat jako „systém dodávání elektřiny z místa výroby do místa spotřeby s využitím ICT, které umožňují zdokonalování provozování sítě, služeb zákazníkům a přínosů pro životní prostředí“. Chytrá doprava Chytrá doprava je nejlépe popsána jako množina řešení, která snižují dopravní zácpy a podporují rychlejší, zelenější a levnější dopravní možnosti. Většina systémů chytré mobility využívá data získávaná z různých zdrojů monitorující stav dopravy za účelem komplexní optimalizace dopravních podmínek. Chytré dopravní systémy zahrnují jak hromadnou dopravu, tak i individuální mobilitu, do které patří sdílení jízdních kol, spolujízda, sdílení vozidel a v poslední době i doprava na vyžádání. Chytré dopravní systémy tedy efektivním způsobem integrují celou řadu možností multimodální dopravy ve městě. Do moderních chytrých dopravních systémů obvykle patří mimo jiné i sítě čidel, veřejná hromadná doprava sledovaná systémem GPS, dynamické semafory, informační panely pro cestující, čtečky automatických registračních značek vozidel, televizní systémy s uzavřeným okruhem, navigační zařízení, signalizační systémy. Nejdůležitější je ale to, že jsou chytré systémy schopny data sesbíraná z většiny těchto zdrojů vzájemně integrovat a vyhodnocovat. Cílem toho celého pak je zvýšení bezpečnosti, lepší správa sítí, eliminace dopravního přetížení, odpovědnější environmentální chování a v neposlední řadě zlepšení dostupnosti dopravy, jejího pohodlí a pozitivnější vnímání veřejností. Chytré zdravotnictví Zdraví a dobré životní podmínky obyvatel měst jsou z pohledu udržitelnosti městských oblastí a jejich doprovázejících ekosystémů otázkou nejvyšší důležitosti. Chytrá města mohou rozvíjet možnosti, které otevírají nové technologie, jako jsou big data, a s jejich pomocí předpovídat nebo identifikovat tzv. horká místa, např. epidemie nebo dopady na zdraví při extrémních změnách počasí. Chytré řízení zdravotní péče převádí údaje týkající se zdraví občanů do klinických a obchodních modelů, mezi které patří digitální zdravotní záznamy, domácí zdravotnické služby a stanovování diagnózy na dálku, systémy léčby i monitorování pacientů. Usnadňuje také poskytování zdravotní péče pomocí chytrých a síťových technologií, které pomáhají monitorovat zdravotní stav občanů. Díky tomu se lze zaměřovat více na prevenci namísto léčení, získat širší pohled na komplexní péči i zdravý životní styl. Chytré systémy zdravotní péče mají velký potenciál především ve stárnoucích společnostech ve vyspělých zemích a mohou snížit nerovnost ve zdravotní péči mezi vysoko- a nízkopříjmovými skupinami. Příklady chytrých řešení ve zdravotnictví zahrnují crowdsourcing, který shromažďuje údaje o epidemiích a pomáhá předvídat příchod nových epidemií a přijímat nezbytná preventivní opatření, nebo sběr informací o zdraví pacientů na dálku pro diagnostické účely a s cílem nastavit automatická upozornění pro pacienty s ohledem na léky a zdravotní prohlídky. Andrea Cejnarová Zdroj: www.italtel.com Titulní foto: Podle hodnocení Smart City Indexu společnosti Ernst & Young z roku 2016 se na 1. místě mezi italskými městy umístila Boloňa
