Míra digitální inovace dále vzroste: od robotů a umělé inteligence k virtuální realitě. V roce 2016 budeme svědky nástupu nové tvůrčí třídy, možné nové hranice umělé inteligence, pokroku ve virtuální realitě i toho, že firmy se budou muset identifikovat jako technologické nebo IP společnosti. Změna byla vždy konstantou. Nyní k ní ale dochází rychleji než kdykoli v minulosti. Kvarteto trendů budoucnosti identifikovali Erica Orangeová a Jared Weiner, výkonní viceprezidenti a ředitelé agentury The Future Hunters, jež se zaměřuje na dlouhodobé globální trendy. Objem inovace a transformace, k nimž dnes dochází, je rozsáhlý. Výrazný dopad tohoto urychlení bude pociťován ve všech odvětvích a disciplínách. 1. Automatizace práce: nástup nové tvůrčí třídy Roboti jsou stále intenzivněji připravování k tomu, aby se lidem vyrovnali zručností a rychlostí. Tato nová vlna evoluční technologie může automatizovat nejen manuální, ale i kognitivní úkoly. V následujícím desetiletí bude možné až 44 % pracovních pozic plně automatizovat. Možná tak před sebou máme dobu technologické nezaměstnanosti. Počítačoví vědci a softwaroví inženýři v ní budou vymýšlet nová řešení, která nás zbaví pracovních příležitostí. Ostatně celkový počet pracovních míst neustále a trvale klesá. Stroje nás nejenom zbaví únavných úkolů. Zároveň nám mohou umožnit trávit více času kreativní činností. Tradiční cesty k ekonomické prosperitě postupně mizí. Vlastně k ní nejsme už ani potřební. Nakonec možná budeme svědky toho, že naše mysl bude použita zcela jiným způsobem. Vzniká ale širší otázka: směřujeme k budoucnosti, jež se ponese ve znamení „workcreation“ – tedy že práce bude především kreativní? K budoucnosti, kde nás k práci povede spíše tvorba sama, než materiální kompenzace? V budoucnosti se klíčovými devizami stanou schopnosti, jako je budování vztahů, spolupráce, empatie a kulturní citlivost. 2. Nervová síť: další hranice umělé inteligence? Jedna z největších filozofických debat se točí kolem toho, zda umělá inteligence (AI) bude někdy plně schopna nahradit inteligenci lidskou. Pokud jsme skutečně na cestě k budoucnosti ve znamení tvůrčí práce, dokáže skutečná AI vyjádřit kreativitu, empatii a emoce? Přece je zásadní rozdíl mezi „chytrý“ a „inteligentní“. Už dlouho dokážeme vyrábět „chytré“ systémy: takové, které budou schopny absorbovat a integrovat vstupy, jež se nějakým způsobem naučily. Nyní je před námi úkol vytvořit „inteligentní“ systémy: takové, které budou s to navrhnout řešení dosud neznámého problému. Nyní pomalu začínáme tuto překážku zdolávat vývojem umělých nervových sítí, inspirovaných tím, jak neurony fungují v mozku. Tyto sítě jsou používány k aproximaci funkcí, jež mohou záviset na vysokém počtu vstupů a jsou obecně neznámé. Klíčovým komponentem tohoto přístupu je tzv. hluboké učení, které učí počítače, jak řešit percepční problémy, včetně rozpoznání tváře, řeči a bioinformatiky. Umělé nervové sítě představují exponenciální skok vpřed v oblasti umělé inteligence, který by mohl změnit zcela vše: od vyhledávání přes mobily, internet věcí, infrastrukturu (budovanou i digitální), drony, roboty až po zkoumání kosmu a další oblasti. 3. „Povědomísto“: budoucnost virtuální reality Virtual reality (VR) je stále považovaná za niku. Možná se ale blížíme k výraznému bodu zlomu, a to že spějeme do jakéhosi povědomísta. Máme nějaké povědomí, leč nevíme, kde přesně. Zda ve skutečnosti, ve virtuální realitě, nebo v kombinaci obojího. Největší překážkou pro spotřebitele může být komfort spojený s oddělením od skutečného světa. Virtuální realitu jsme definovali tak, že mozku vsugerujeme, že se nachází někde jinde (nebo dělá něco jiného) v reálném čase. Tohle je přítomnost ve smyslu, že jste skutečně tam, kde virtuální realita chce, aby jste věřili, že jste. Dokud vývojáři plně nevyužijí tento neobyčejně silný a utajený zdroj, zůstane virtuální technologie jen hračkou, místo aby se stala nutností. V nepříliš vzdálené budoucnosti budou počítače možná vstupovat do plynulé interakce s lidským mozkem, až nakonec podpoří komunikaci mezi počítačem a mozkem ve virtuální realitě. Naučit se nějaké schopnosti, pochopit historii nějaké firmy nebo dokonce celé marketingové strategie se stane čímsi, co plynule překlene svět skutečný se světem virtuální reality. 4. Všichni jsou technologická & IP společnost Ve světě „temploze“ čelí mnoho dlouho zavedených firem imperativu trhu provést audit a změnit velkou část toho, co dělají (a jak to dělají), aby si uchovaly udržitelnost a konkurenceschopnost ve značně odlišném provozním prostředí. Dokonce i ty nejtradičnější výrobní firmy se budou nakonec muset identifikovat jako technologické a IP (intellectual property) společnosti. Umělá inteligence, průmyslový internet, 3D (a nakonec i 4D) tisk, velká data, nové komunikační a energetické technologie, špičková robotika, nervové sítě… tyhle výzvy nepřicházejí. Ony tu už jsou. Každá entita bude muset chránit své intelektuální vlastnictví, které je součástí vší této technologie, ale zároveň je výstupem (formou proprietárních dat) těchto nových platforem. Objem inovace a transformace je úžasný. Výrazný dopad tohoto urychlení bude pociťován ve všech odvětvích a disciplínách. Na vrcholu se udrží ti, kteří dokážou neustále osvěžovat své myšlení a držet si relevanci v době rychlé změny. /aa/
