Kvantová teorie nikoho nezabije

Věda poskytuje tři důležité věci. Zaprvé umožňuje pochopit přírodu, tedy nejen popsat, jak funguje, ale pomocí symetrií a dalších myšlenek odhalit proč funguje právě pozorovaným způsobem. Zadruhé pomáhá poznatky o přírodě prakticky využít k usnadnění a zkvalitnění našeho života. A konečně zatřetí poskytuje zvláštní, pro ni charakteristickou metodu, jak formulovat hrozby lidstvu a naší planetě a mnohdy i návod, jak jim co nejúčinněji čelit. Přesto jen velmi málo neobyčejných objevů v minulých stoletích proniklo hlouběji do povědomí nejširší veřejnosti. Téměř do konce 19. století převládal názor, že nejdůležitější fyzikální teorie jsou v podstatě hotové a struktura světa jasná. Stačilo však několik šťastných náhod v teorii i experimentu a zdánlivě nedotknutelné jistoty přestaly platit. Tato krize fyziky měla zcela standardní řešení: bylo nutné pochopit nové zákonitosti a výklad jevů založit na jiných předpokladech. Jejich základy představují dva největší vědecké úspěchy posledních sta let - kvantová teorie, naše představa o atomech a jejich složkách, a Einsteinova obecná teorie relativity, náš obraz vesmíru, času a gravitace. Tyto dvě teorie vysvětlují prakticky všechno o světě i o nás. Můžeme dokonce tvrdit, že kvantová teorie stvořila moderní svět: vysvětluje nejen to, proč máme pod nohama pevnou zem a Slunce svítí, ale stojí i za vznikem počítačů, laseru a jaderných reaktorů. S relativitou se možná v každodenním životě tak často nesetkáváme, ale díky ní víme, že existují věci jako černé díry, ze kterých nic, dokonce ani světlo, nemůže uniknout; že vesmír neexistoval odjakživa, ale zrodil se v gigantické explozi nazývané velký třesk, a že stroje času jsou (kupodivu) možné. Jeden z největších učenců lidských dějin Albert Einstein řekl: „Většina zásadních myšlenek vědy je ve své podstatě jednoduchá a lze je vyjádřit jazykem, který je každému srozumitelný.“ V duchu této intence přistoupil britský fyzik a radioastronom (absolvent Univerzity of London a California Institute of Technology Pasadena), kosmologický poradce mezinárodního populárně-vědeckého týdeníku New Scientist a původce řady srozumitelně napsaných naučných publikací (v češtině prozatím vyšly dva tituly - „Čarodějná pec: pátrání po původu atomů“ a „Vesmír hned vedle: 12 šokujících myšlenek z přední výspy vědy“), Marcus Chown (1959), k popularizaci snad nejvíce záhadné a tajemné oblasti vědy - kvantové teorie, teorie objektů dokonale izolovaných od okolí. Protože velký objekt je nesmírně obtížné ideálně izolovat, jde v zásadě o teorii mikroskopického světa atomů a jejich složek. Sám autor napsal: „Poté, co jsem přečetl nespočet knih, které údajně vysvětlují kvantovou teorii a teorii relativity i naprostým laikům, a nebyl jsem z nich příliš moudrý, jsem se rozhodl, že to přece musí jít i jinak“ - a vytvořil v roce 2007 další dílo „Kvantová teorie nikoho nezabije“ (Nakladatelství Kniha Zlín, Zlín 2010, 1. vyd., 208 str.) oceněné recenzenty i čtenáři pro tvůrčí spojení vědeckého přehledu a nadhledu s poutavým vypravěčským uměním. Chcete pochopit základní principy vesmíru, v němž žijeme? Chcete se dozvědět, jak je možné, že se celé lidstvo vejde do jediné kostky cukru? Kvantová teorie, obecná i speciální teorie relativity, velký třesk, pravděpodobnostní vlny, kvantová provázanost, antihmota, dekoherence, paradox dvojčat, singularita, teorie superstrun, dilatace času, Heisenbergův princip neurčitosti... To vše, slovy Jiřího Grygara, v podání „autora s mimořádným smyslem pro paradoxy a provokace všeho druhu, který umí čtenáře doslova přikovat ke svému textu.“ /tes/