Poprvé se mohou podle vyjádření odborníků z Fraunhoferova institutu zhodnocovat pryžové zbytky nejen do podlahových krytin a ochranných protiskluzných rohoží. Tyto zbytky se totiž dají využít při výrobě vysoce kvalitních plastových produktů. Nová surovina se nazývá EPTM (Elastomerpulvermodifizierte Thermoplaste) a jde o ekologicky výhodný materiálový mix. Ročně se na světě zpracuje až 22 milionů tun pryže, většina z ní slouží k výrobě pneumatik. Jakmile jsou produkty z pryže opotřebeny, skončí většinou ve spalovacích pecích, v lepším případě z nich vzniká prášek k výrobě ploten na sportovních a dětských hřištích nebo gumových rohoží. Lepšímu zhodnocování recyklátů brání ještě pořád odpovídající technika. Výzkumným pracovníkům Fraunhoferova institutu pro ekologii, bezpečnost a energetickou techniku UMSICHT v Oberhausenu, se nyní podařilo optimalizovat recyklaci pryžových zbytků. Vyvinuli tam surovinu, z níž se dají zhotovovat vysoce kvalitní produkty, jako jsou např. chrániče kol, ochranná víka, rukojeti, držadla a dopravní kolečka k vozíkům. Termoplasty modifikované práškovým elastomerem, zkráceně EPTM, jsou nové plastové směsi. Skládají se z pryžového jemného prášku, který se zamíchává do plastové matrice. Ten se získává nejprve granulací gumových materiálů na velikost částic cca 3 mm. Takto získaný materiál se pak ochlazuje kapalným dusíkem a následně se drtí na jemný elastomerní prášek. Elastomerní prášek se pak smíchává s termoplasty a potřebnými aditivy. Jako termoplast se nyní ponejvíce používá polypropylén (PP). EPTM může obsahovat až 80 % jemné pryžové drtě a jen 20 % připadá na polypropylen. Získaný materiál EPTM se dá bez problémů zpracovávat vytlačováním a vstřikováním. Vznikající odpad lze také recyklovat. Fyzikálně mechanické vlastnosti nově získaného materiálu – jako jsou elasticita, tvrdost, tažnost a tvrdost – se mohou upravovat podle přání zákazníka.
