České strojírenství prochází jednou z nejtěžších zkoušek své moderní historie. Export strojních nástrojů se jen za první pololetí letošního roku propadl o alarmujících 30 %, přičemž na klíčový německý trh poklesl o 27 %. Čísla jsou to znepokojivá, ale zdaleka nevypovídají celý příběh o odvětví, které si i v těžkých časech dokáže udržet konkurenceschopnost a hledat cesty k úspěchu. Poslední roky byly pro české strojírenské firmy skutečnou zkouškou odolnosti. Pandemie covidu-19 narušila globální dodavatelské řetězce a ochromila investiční aktivitu. Sotva se průmysl začal vzpamatovávat, přišla ruská invaze na Ukrajinu s dalšími dopady — od energetické krize přes inflaci po ztrátu ruského trhu. A jako by toho nebylo dost, automobilový průmysl, klíčový odběratel strojírenské produkce, se potýká s nejistotou spojenou s přechodem na elektromobilitu a dopady green dealu, o nejistotách ohledně amerických cel nemluvě. Výsledkem je dokonalá bouře negativních vlivů. Zářijová čísla z průmyslu a ekonomiky poskytují sice jistou naději, zároveň však potvrzují složitost situace. Průmyslová výroba sice meziročně vzrostla o 0,4 %, což je po měsících poklesů pozitivní signál, ale růst je křehký a nerovnoměrný. Hodnota nových zakázek stoupla o 4,5 %, ale současně poklesla výroba motorových vozidel — pro strojírenské dodavatele klíčového odvětví. Až překvapivě pozitivní jsou také výsledky ČR za letošní 3. čtvrtletí, kdy ekonomika rostla meziročně o 2,7 % a mezikvartálně o 0,7 %, přičemž za celý rok 2025 se očekává růst okolo 2,4 %, navzdory našemu provázání s ekonomikou německou, přestože té se dlouhodobě nedaří. Je však otázkou, jak dlouho budou české firmy obecně takovou souhru negativních vlivů zvládat. Přesto by bylo chybou vidět jen temnotu. České strojírenství má totiž přednosti, které krize nemůže jen tak vymazat. Na prvním místě stojí dlouhá tradice a historie oboru. Ta není jen nostalgickou vzpomínkou — i podle vyjádření zástupců významných firem jde o reálnou konkurenční výhodu, kterou zákazníci po celém světě stále oceňují. Špičková kvalita a spolehlivost českých strojů jsou legendární, a jak potvrzuje např. Jan Rýdl, prezident SST a především generální ředitel firmy TOS Varnsdorf, i v laciné Číně existují zákazníci, kteří preferují evropské kvalitní výrobky před lokálními. Další výhodou je vynikající know-how a kvalifikovaná pracovní síla. Čeští technici dokážou vymýšlet specializované technologické finesy a navrhovat ideální postupy na míru zákaznickým potřebám. Tato schopnost přizpůsobit se specifickým požadavkům je něco, co asijská masová produkce těžko dokáže napodobit. A jsou tu i konkrétní důvody k optimismu. Např. export do USA vzrostl v září o impozantních 50 %, převážně díky rozvoji v oblastech letectví a energetiky a díky snaze USA vracet výrobu na domácí půdu slibuje další potenciál poptávky po výrobních strojích. Příležitost představuje též obranný průmysl. A nové trhy se otevírají i díky dohodám o volném obchodu. České strojírenství je v těžké situaci, má ale silné základy, schopnost inovovat i důvody k opatrnému optimismu. Držme mu palce!
/Ing. Michael Málek, šéfredaktor/
