Celosvětový závod o první sériově vyráběný produkt v oblasti kultivovaného masa může mít překvapivého vítěze. Český start-up Bene Meat Technologies disponuje potřebnou technologií k jeho výrobě prozatím alespoň využitelnou ve výrobě krmení pro zvířata. Momentálně prochází procesem schvalování pro použití v USA i EU.
Výzkumné týmy se už dlouhá léta po celém světě snaží vyvinout technologie takzvaného kultivovaného masa, tedy masa, které by bylo možné „pěstovat“ bez nutnosti chovat zvířata v pro ně ne zrovna ideálních podmínkách a hlavně bez potřeby jejich zabíjení. Vedou je k tomu nejen humánní a ekologické důvody, ale také snaha zajistit stálou kvalitu a potřeba udržitelným způsobem nakrmit rostoucí počty lidí. Svatým grálem jejich snažení by časem měl být chutný, kvalitní a vizuálně atraktivní steak nerozeznatelný od pravého, tedy získaného porážkou zvířete. K tomu však povede ještě hodně dlouhá cesta. Přesto se nyní zdá, že by kultivované maso ve své jednodušší podobě už mohlo opustit výzkumné laboratoře a přejít do sériové výroby. Svůj podíl by na tom měl mít i český výzkumný tým. „Na výzkumné cestě za sofistikovaným finálním produktem generujeme velké množství poznatků a produktů s možností nového využití. Produkty krmení pro zvířata nebyly naším původním cílem, ale nyní se stávají rovnocennou prioritou,“ vysvětluje Roman Kříž, CEO českého výzkumného projektu Bene Meat Technologies (BMT). Trh dává BMT za pravdu. Produkce krmiv pro domácí zvířata je energeticky a ekologicky náročná, při své velikosti je zodpovědná za 25 % uhlíkové stopy v oblasti chovu zvířat. Podle posledního průzkumu zveřejněného v Harvard Dataverse, vnímá tento aspekt kriticky více než 50 % chovatelů, kteří z 90 % pravidelně podávají živočišná krmiva. Téměř 40 % majitelů domácích zvířátek pak problematicky vnímá etický rozměr chovu a porážky zvířat a 50 % by rádo krmilo své mazlíčky eticky a environmentálně nezávadným krmivem na bázi kultivovaného masa (KM). Podle českého průzkumu NMS Market Research provedeného v říjnu loňského roku je v ČR číslo podobné: 48 % respondentů by KM v segmentu „pet food“ dávalo přednost kvůli zdravotní nezávadnosti, 36 % věří ve vyšší kvalitu surovin a 27 % shodně uvedlo jako důvod ke koupi etické a ekologické aspekty výroby. Je však na změnu připraven trh výrobců krmiv? „Podle našich zjištění čelí toto odvětví celé řadě výzev, ať jde o rostoucí regulaci trhu ve smyslu nároků na kvalitu, kolísající ceny vstupů, komplikované dodavatelské toky, či kontaminaci produktů v rámci výrobního procesu,“ vysvětluje Roman Kříž.
„Chceme výrobcům pet food nabídnout technologii, díky níž vyrobí v bioreaktoru klíčové složky finálního krmiva, a to ekonomicky, efektivně, humánně, s konstantní kvalitou a bez spoléhání se na dodavatele,“ dodává Roman Kříž.
Základem je imortalizace
Nezbytným krokem pro technologii výroby KM ve velkém množství a za přijatelnou cenu bylo ovládnutí takzvané imortalizace, tedy procesu, při kterém se dosáhne toho, že buňky získají možnost nekonečného dělení. Laicky řečeno — přestanou stárnout a dělí se neustále dál. „Z hlediska efektivity výroby je množství vypěstovaných buněk klíčové. Lze toho dosáhnout rychlým množením buněk, to však většinu z nich ′opotřebovává′ a rychlost počtu dělení klesá, až se zastaví úplně (buňky zestárnou a „umřou“). Pro výrobu kultivovaného masa tedy potřebujeme buňky, které je možné množit do nekonečna. V našem případě do naplnění bioreaktoru,“ vysvětluje Marek Širl z týmu BMT. K tomu slouží právě imortalizované buněčné linie, u kterých je specifickými počátečními podmínkami (know-how BMT) dosaženo stavu, ve kterém se samy opravují, množí a nestárnou. Výsledný produkt se bude skládat z buněk tukových, svalových a pojivových tak, aby bylo kultivované maso identické s masem ze živých zvířat. Takto vyrobený produkt bude mít naprosto stejnou nutriční hodnotu. Jeho nezávadnost přitom bude stoprocentní, protože v přísně aseptických podmínkách bioreaktoru neexistuje možnost kontaminace (na rozdíl od chovů živých zvířat následného zpracování jejich masa).
Není maso jako maso
Výsledkem vývoje kultivovaného masa mohou být jeho tři druhy, lišící se strukturou, s čímž souvisí jejich možné využití na trhu: 1. struktura kultivovaných buněk se stejnou nutriční hodnotou jako maso ze zvířete využitelná v náhražkách pro dodání nutriční hodnoty a plnohodnotných aminokyselin, případně právě v oblasti potravy pro zvířata, 2. struktura hamburgerového masa, se strukturou, chutí a nutričními hodnotami o třídu výše, 3. struktura svalové hmoty rozlišitelná podle množství tuku (steak, svíčková aj.), představující zmíněný svatý grál. V procesu vývoje produktu pro potřeby krmiva zvířat BMT nyní dokončuje vývoj technologie pro škálovatelnou výrobu [masovou výrobu ve standardizované kvalitě, schopnou reagovat na proměny trhu — pozn. red.] hlavní složky krmiv na bázi živočišných buněčných linií. V této fázi by vědecký tým již rád zapojil relevantní výrobce z tohoto segmentu, aby byl výsledný produkt kompatibilní s jeho požadavky produktově i procesně. „Věříme, že náš produkt ve formě zcela škálovatelné technologie splní všechny potřeby producentů krmiv — dodáme ekonomickou a spolehlivou technologii k výrobě vstupní suroviny pro zvířecí krmiva, která bude splňovat nejvyšší nároky na ochranu životního prostředí, humánnost a nutriční hodnoty. To vše dohromady, společně s know-how producentů krmiv povede k rozšíření nabídky pro milovníky zvířat i řešení jejich současných problémů s produkcí,“ uzavírá Roman Kříž. /Michael Málek/
