Kudy vedou cesty jaderné energetiky

Zájem o jadernou energetiku se znovu dostává celosvětově na pořad dne. Souběžně s tím rostou také problémy kontroly. Hledá a plánuje se mezinárodní management paliv kvůli zatarasení cesty vedoucí k výrobě uranových a plutoniových bomb. Není však zcela zřejmé, jak se k problému postaví nová americká administrativa. Neúspěšný kandidát amerických voleb, John McCain, byl jednoznačným přívržencem využívání jaderné energie; od konce sedmdesátých let jsou v USA v provozu 104 reaktory. Od roku 1978 však neudělila tamní regulační komise (Regulatory Commision) NRC žádnou další licenci na výstavbu nového zařízení. Nyní ovšem leží na jejím stole požadavky 17 společností na výstavbu 30 jaderných reaktorů. Americký prezident Barack Obama podporuje obnovitelné energie a hledání alternativ je jedním z pilířů jeho energetické politiky. Kritizoval sice plánované uložiště jaderného odpadu Yucca v Nevadě, ale debata kolem jaderných elektráren pokračuje, a nejen stratégové Areva sázejí na prosazení argumentů směřujících k větší energetické autonomii. Kudy se tedy ubírají cesty jaderné energetiky, která v současnosti přináší na trh se svými 440 reaktory v 31 zemích 16 % světové výroby proudu? Podle Nukleární energetické agentury pařížské OECD by mohlo být během příštích 20 let v provozu na 630 jaderných zařízení v 55 zemích, které by se podílely 22 % na celosvětové výrobě energie. „Výrazně kolísavé ceny uranu nejsou podstatné,“ tvrdí někteří odborníci. To ovšem nelze tvrdit v souvislosti s geopolitickými riziky. Mírové využívání jaderné energie provází od první poloviny minulého století mimořádná politická pozornost. Již během svého volebního boje usiloval francouzský prezident Nicolas Sarkozy o zřízení managementu paliv kvůli zatarasení cesty nekontrolovanému zvyšování uranových a plutoniových bomb. Rovněž Mohamed El Baradei, generální ředitel vídeňské Mezinárodní agentury atomové energie (IAEA) předložil tento návrh, stejně jako moskevská vláda. V tomto duchu probíhala také jednání s Washingtonem a Teheránu byly nabídnuty služby ruských odborníků pro atomovou energii, kteří by zajistili kompletní výrobu paliva počínaje obohacováním přes další přípravu až po ukládání. „Ne“ zněla rozhodná odpověď z Íránu. Znepokojení experti s obavami očekávají blížící se kritický okamžik, kdy Írán ohlásí test nukleární exploze. /eb/