Kruhový tanec mezi dráty straší ČEPS

Na stabilitu přenosové soustavy má silný vliv rozvoj větrných elektráren, ale nejen ten. Ze dne na den se mohou změnit také toky vývozu elektřiny. Když fouká vítr, odrazí se to i v české přenosové soustavě a sníží to její kapacitu pro sjednané vývozy českých firem. Nejužší místo pro přenos elektřiny v Evropě je trasa mezi severem a jihem Rakouska. Konstatoval to na semináři v hospodářském výboru Poslanecké sněmovny PČR generální ředitel ČEPS Vladimír Tošovský. Tématem setkání byl rozvoj elektrizační soustavy ČR a energetická bezpečnost. Klíčovými problémy jsou v tomto případě jak již zmíněné možnosti přeshraničního přenosu v Evropě, tak dostupnost připojení nových zdrojů na přenosové sítě a problém vlivu nestabilních a nepredikovatelných zdrojů na výrobu elektřiny, jako jsou větrné elektrárny. Vn ucený přenos bez poplatku Konferenci moderoval předseda hospodářského výboru Oldřich Vojíř, který také připomněl, že v diskusích o další etapě unbundlingu přenosových soustav v EU je Česká republika poměrně neutrální, protože tento proces už u nás proběhl. ČEPS je státní akciovou společností a provozuje přenosovou soustavu. Udržuje ji v kvalitním technickém stavu, vyrovnává výkyvy v dodávkách i odběru elektřiny, a zejména zajišťuje to, že se ke všem odběratelům elektřina také dostane. Manažeři ČEPS ovšem trvale upozorňují na to, že ze zákona mají sice stanoveny úkoly, ale ty nemusí být vždycky splnitelné, protože to mohou způsobit okolnosti, které společnost ovlivnit nemůže. Z tohoto hlediska je vcelku pochopitelné, jak poznamenal Oldřich Vojíř, že německý E.ON nabídnul státu přenosovou soustavu v rámci připravovaného unbundlingu. Jedním z problémů, který řeší ČEPS, jsou přeshraniční přenosy elektřiny, a to zejména ty, které se promítají do naší soustavy neplánovaně, v podobě tzv. kruhových toků. Přes naše linky proudí elektřina z Německa, Polska, aniž by měla své dodavatele ani odběratele u nás. Sousední operátoři tak řeší vlastní problémy, přičemž tento „vnucený“ přenos není zpoplatněný, ačkoliv přináší provozovateli soustavy náklady. Provozovatel územní sítě platí ztráty, které mu takto vzniknou, což v důsledku znamená, že to zaplatí zákazník v té které zemi. Regulátor totiž tento náklad zohlední v ceně přenosu elektřiny. Na ztráty, které si musí provozovatel přenosové soustavy z těchto důvodů připsat, mají velký vliv také velké instalované výkony větrných elektráren v Německu. Když fouká vítr, odrazí se to i v české přenosové soustavě a sníží to její kapacitu pro sjednané vývozy českých firem. Predikce toků v přenosové soustavě je velmi složitá, změny mohou nastat ze dne na den. Generální ředitel Vladimír Tošovský uvádí jako příklad naprostou změnu toku exportu v prosinci roku 2007. Stalo se to v den, kdy přestala produkovat elektřinu Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích. Ze směru do Německa se vývozní tok otočil do opačného směru, a to na Slovensko a na Balkán. Připojit se není snadné Problémem investorů do zdrojů elektřiny zase je, že není vždycky snadné ani levné připojit nový zdroj na přenosovou síť. Umístění zdrojů je v ČR nevyvážené, například v severovýchodních Čechách a v Severomoravském regionu jsou možnosti připojení lepší, než například na severu Čech, kde každý nový zdroj bude vyvolávat velkou investici i do přenosové sítě. Na konferenci v Poslanecké sněmovně vystoupili kromě manažerů ČEPS také zástupci ČEZ Obnovitelné zdroje a ČEZ Distribuce, Energetického regulačního úřadu a České společnosti pro větrnou energii. Závěrečnou prezentaci měl Václav Bartuška, velvyslanec ČR u Evropské komise se zvláštním posláním. Milena Geussová