Křoví jako palivo pro elektrárnu v Namibii

Do Namibie pozvali finské experty k posouzení vhodnosti využití štěpků z křovin, které pokrývají podstatnou část území, jako paliva pro elektrárny. Výsledkem studie je zjištění, že pro dosažení návratnosti investic do nových elektráren s výkonem 10 a 20 MW během 7 až 10 roků, by bylo nutno získat dotaci zhruba na 35 % investic, a kromě toho by bylo nutno počítat s náklady 15 eur na tunu CO2 při obchodování s emisemi. Ale v hlavním městě Namibie Windhoeku pracuje uhelná elektrárna se čtyřmi kotli s výkonem po 20 MW. Pokud by se jeden z kotlů přestavěl na spalování štěpky, byla by návratnost investice kratší než 7 roků, zjistili Finové ve spolupráci s experty Namibie. Buš, který je typickou rostlinnou formací na jihu Afriky, tvoří křoví, které roste v hustotě 1000 až 10 000 keřů na jednom hektaru. V nejvíce zarostlé severní části střední a východní Namibie, s rozlohou okolo 10 mil. ha, to představuje možnost produkce mezi 5 až 25 t štěpků z hektaru. Husté porosty křoví zabírají plochy pastvin a brání v pohybu stád dobytka, který je hlavním zdrojem obživy v této oblasti. Byly provedeny ověřovací studie, a zjistilo se, že buš lze částečně vymýtit a na savanách, které takto vzniknou, ponechat 200 až 300 nejsilnějších rostlin na hektaru. Při odhadu průměrných 10 t dřevní hmoty z hektaru by oblast vyprodukovala celkem 125 mil. t štěpků, což představuje energii kolem 500 TWh (terawatthodin). Celková spotřeba elektrické energie v Namibii v roce 1999 byla 12,6 TWh. Z toho byla podstatná část dodána z Jižní Afriky. Využití dřevních štěpků z křovin by tedy prakticky umožnilo soběstačnost Namibie ve výrobě elektrické energie a současně by se postupně zlepšovaly podmínky pro pěstování dobytka a pícninářství. Pro úplnost je nutno dodat, že dřevo z křovin bylo v Namibii vždy hlavním palivem, vyrábělo se něj i dřevěné uhlí a v novější době dřevěné brikety. /šmí/