Kronika Krize Kapitalismu V: Lidstvo na rozcestí

Přinášíme 5., závěrečnou část materiálu, v němž se vracíme k některým myšlenkám Šokové doktríny, což je dílo kanadské spisovatelky Naomi Kleinové. Jeho recenzi jsme uveřejnili v č. 13. Kniha vyvolala vskutku zaslouženou pozornost zejména v ekonomických kruzích. Člověk je součástí živé přírody. Každý živý organismus – prvok i člověk – vzniká a zaniká. To platí i pro lidské nehmotné výtvory včetně společenských systémů. Po dvou stech letech působení kapitalistického systému narazila činnost lidí na hranice únosnosti přírody. Homo sapiens by měl na tuto skutečnost adekvátně reagovat. Není však vůbec jisté, že bude reagovat rozumně. I když již v 18. století definovali osvícenci volnost, rovnost a bratrství jako principy rozumného uspořádání společnosti, přesto ve „věku rozumu“ vznikaly ničivé války. Jednou z příčin může být dichotomie lidského myšlení. Názorně se projevuje v postoji k obavám z oteplování globálního klimatu. Klimaoptimisté pochybují, že takové nebezpečí skutečně hrozí. Vedoucí osobností tohoto tábora je náš prezident Václav Klaus. Klimaskeptici – patří k nim převážná většina klimatologů – jsou přesvědčeni, že pokud se brzy nezmění společenské paradigma, mohou změny klimatu v nedaleké budoucnosti překročit mez únosnosti pro obyvatelstvo planety. Rozhodnutí, zda zvítězí rozum klimatologů nebo mýty ideologů, závisí na politicích. Avšak mnozí z nich, zvláště v Evropě a USA, vyznávají neoliberální náboženství. Projevem stupidity je i bezohledné drancování neobnovitelných zdrojů surovin. Rozvoj průmyslu a dopravy byl umožněn využitím energie uložené ve fosilních palivech. V Zemi se její zásoba ukládala přes 400 milionů roků, ale za 200 roků člověk podstatnou část spotřeboval v důsledku hypertrofie automobilismu. VŠECHNO JE JINAK Rozvoj elektroniky a vynález počítačů lze přirovnat ke zvládnutí ohně pravěkým člověkem. Zasahuje do všech sfér existence člověka. Dík této technice pronikají přírodní vědy stále hlouběji do nitra hmoty i do vesmíru. Nové poznatky relativizují i axiomy, platné více než 2000 roků. Například na začátku 20. století Albert Einstein přidal ke třem rozměrům čtvrtý – časoprostor - a vznikla teorie relativity. Německý fyzik Max Planck pak objevil foton a fyzici částic dnes pracují s 18 rozměry. Matematici k tomu vyvinuli speciální disciplínou - strunovou teorii. Tito vědci iniciovali stavbu pokusného zařízení pro ověření možnosti produkovat na Zemi energii obdobným způsobem, jakým vzniká na Slunci. Zkrátka, vývoj zrychlil tak, že za posledních 200 roků pokročila většina oborů vědy a techniky zhruba stejně jako od počátku existence člověka. Využití energie z fosilních paliv a elektronizace principiálně změnily technologii v zemědělství, v průmyslu, ve službách, obchodě a finančnictví, v telekomunikacích i v dopravě. Explozivní růst produktivity lidské práce přispěl ve 20. století k druhé vlně přesunu lidí z venkova do měst. Avšak elektronizace vytlačuje nyní živou pracovní sílu i z průmyslu a ze všech druhů služeb. Mnoho vysokoškolsky vzdělaných práceschopných lidí v hospodářsky rozvinutých zemích nenalézá smysluplné zaměstnání. Přispívá k tomu skutečnost, že soukromé univerzity, závislé na školném a darech bohatých rodičů, se staly prodejnami diplomů. Komercializace vzdělání je největším zločinem neoliberalismu. GLOBALIZACE A AMERICKY IMPERIALISMUS Americký globální imperialismus a neoliberální kapitalismus se projevily nejen v mezinárodním obchodě a finančních tocích, ale také vznikem novodobého otrokářství. Podle definice OSN je to práce za pevně stanovenou odměnu nebo do zaplacení dluhů. Odhaduje se, že novodobých otroků je v současnosti na světě kolem 700 milionů. Význačný britský historik H. G. Wells už začátkem 30. let minulého století ve sci-fi románu „Žluté nebezpečí“, předvídal invazi Asiatů do Evropy. Asiaté v současnosti mohou ovlivnit vývoj civilizací na celém světě, podobně jako ovlivnili barbaři civilizaci v Evropě po rozpadu Římského impéria. SVĚTLO NA KONCI TUNELU Kapitalistický společenský řád je individualistický a založený na lidském egoismu. Proto jeho právní systém chrání soukromé vlastnictví, volnou smlouvu a volnou soutěž. Vyhovuje to plutokratům, protože bohatství je zdrojem moci. Tato skutečnost je zamlžována hrou na demokracii. Volby však přestaly být soupeřením idejí a programů. Jsou režírovány profesionály na manipulaci s veřejností. Dobré režiséry si mohou zaplatit jen bohatí. Výsledky voleb jsou pak obvykle velmi těsné proto, že nevyjadřují skutečné zájmy většiny voličů, ale zdatnost profesionálů při ovlivnění neorganizovaných davů. Soustředění majetku v rukou egoistických jedinců však překáží využití přínosu technologického pokroku ke zvýšení blahobytu celé společnosti, a to je nutno řešit. Důchodový systém v 21. století musí průběžně zajišťovat, aby výnosy ekonomiky (nikoli jen živé práce) umožnily smysluplnou činnost všem práceschopným lidem. V tomto kontextu je princip spoření na stáří idiotská fantasmagorie. V mezinárodní spolupráci se koncipuje nové společenské paradigma, které vystřídá kapitalismus. Představitelé zemí z Asie a Latinské Ameriky budou jeho principy silně ovlivňovat. Mentalita jejich etnik naštěstí nebyla tak silně deformována mytologií neoliberalismu jako obyvatelstva euroatlantského prostoru. Je jim bližší rozdělování výnosu ekonomiky tak, aby sloužil celé společnosti. Uznávají, že zájem společnosti má mít přednost před soukromým zájmem. A to bude přínosem pro další vývoj civilizace na celém světě. Ing. Josef Šulc