Zářijové hlasování Senátu ČR o novele zákona o podpoře AZE v ČR nevyvolává na české politické a ekonomické scéně výlučně projevy souhlasu. Rozhodnutí senátorů ostře kritizují některé ekologické organizace. Třeba Komora OZE a Hnutí DUHA. Legislativci měli podle nich při hlasování stabilizovat ceny elektřiny pro zákazníky dvojím způsobem: buď omezit stávající dotace pro velké uhelné a plynové elektrárny a pro spalování odpadků, anebo zastavit podporu výroby elektřiny z malých AZE. Rozhodli se prý pro fosilně-odpadovou cestu. „Je paradoxní, že Poslanecká sněmovna ČR dala přednost podpoře spalování odpadu ve spalovnách a spalování fosilního uhlí a zemního plynu pro výrobu elektřiny a tepla ve velkých centrálních zdrojích tzv. kogenerace před pokračováním rozumného regulovaného rozvoje perspektivních technologií AZE (větrné elektrárny, malé bioplynové stanice a geotermální zdroje),“ uvedl místopředseda Komory OZE Štěpán Chalupa. Komora OZE a Hnutí DUHA jsou přesvědčeni, že hlavní motivací tohoto kroku je ve skutečnosti konkurenční boj. Velcí hráči na českém energetickém trhu, zejména ČEZ, zneužili s pomocí MPO, vlády i Poslanecké sněmovny selhání státu při regulaci fotovoltaiky k likvidaci budoucí konkurence. Podle Vojtěcha Koteckého, programového ředitele Hnutí DUHA: „Senátoři by už teď měli ve větším klidu začít chystat nový zákon, který smysluplně podpoří chytré projekty domácí, čisté energetiky. Výroba bioplynu z kejdy a odpadků, obecní větrné elektrárny nebo solární panely na střechách rodinných domů sníží naši závislost na drahých a špinavých fosilních palivech.“ Podpora kombinované výroby a spalování komunálního odpadu a důlního plynu podle kritiků stojí více, než by vyšlo pokračování podpory AZE. Roční náklady na kombinovanou výrobu a druhotné zdroje spočítali na 1,8 miliardy Kč. Legislativci měli možnost hlasovat pro omezení podpory kombinované výroby pouze pro malé decentrální zdroje s instalovaným výkonem do 5 MW, jako jsou obecní výtopny na biomasu. Podpora KVET by pak činila namísto 1,8 mld. Kč pouze 0,4 mld. Kč a úspora 1,4 mld. Kč mohla být využita právě na pokračování omezené podpory výroby elektřiny z větrných elektráren, malých bioplynových stanic a geotermálních zdrojů. Náklady na tyto zdroje by oproti předloženému návrhu (podle propočtů Komory OZE) činily 1,1 mld. Kč – a to při současných limitech Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje (tedy bez podpory pro bioplynové stanice), dokonce méně než 0,3 mld. Kč. Komora OZE i Hnutí DUHA podporují ustanovení zákona, které má zajistit tzv. transparentní vlastnictví provozovatelů AZE, zejména solárních elektráren. Schválené znění však považují za nedostatečné. Hlavně proto, že se nevztahuje na majitele do 10% podílu a účinnost je navržena až od 1. 7. 2014. To dává nepřiměřeně velký prostor pro možné zamaskování vlastnické struktury. Dlouhodobě požadují transparentnost 100 % vlastníků každého zdroje. Dlouhodobě by taková transparentnost měla být zavedena nejen u provozovatelů AZE, ale u všech subjektů přijímajících veřejnou podporu nebo zakázky. Jako problematickou až účelovou rovněž vidí formulaci přechodných ustanovení, jež podle jejich mínění nespravedlivě diskriminuje výrobny, které mají stavební povolení a nemají povinnost být držiteli autorizace, protože zahájily územní řízení před novelizací energetického zákona v roce 2011. Takové výrobny jsou v pokročilejším stádiu přípravy (nebo dokonce rozestavěnosti) a mají tedy i více proinvestováno. /os/
