Českou přenosovou soustavu,
kterou provozuje společnost ČEPS,
stejně jako okolní přenosové soustavy,
každý rok na podzim při
zvýšené výrobě pravidelně ohrožují
přetoky z větrných elektráren
na severu Německa. Naposledy na
konci listopadu 2009.
K řešení těchto často nebezpečných
provozních situací přišli provozovatelé
přenosových soustav ze střední
Evropy s návrhem na vytvoření projektu,
který by je měl zvládnout, stejně
jako další nestandardní provozní
situace způsobené rostoucí intenzitou
přeshraničního obchodování
v důsledku pokračujícího vytváření
evropského vnitřního trhu s elektřinou
a kruhovými toky.
V prosinci 2008 byla podepsána
smlouva o zahájení projektu TSC
(neboli TSO Security Cooperation).
Iniciativa by měla vyjít vstříc
požadavkům na zvýšení spolehlivosti
provozování soustav a těsnější
spolupráci provozovatelů přenosových
soustav ze strany účastníků trhu
s elektřinou, politiků i regulátorů.
Zatím se k ní připojilo 11 provozovatelů
přenosových soustav, konkrétně
3 rakouští (Verbund APG, TIWAG
Netz, VKW Netz), 4 němečtí (Amprion,
EnBW TNG, Transpower, VE
Transmission), švýcarský Swissgrid,
nizozemský TenneT, polský PSE
Operator a společnost ČEPS. Pro
ilustraci: tito provozovatelé spravují
sítě pro 170 milionů občanů. Účast
v projektu navíc zvažují maďarský
MAVIR, slovinský ELES, chorvatský
HEP, dánský Energinet a další.
Projekt má dvě
hlavní části
Konkrétně: trvalé expertní
fórum a společnou platformu pro
výměnu dat.
Společná IT platforma (CTDS
tzv. Common Tool for Data
Exchange) by měla fungovat tak,
že každý provozovatel přenosové
soustavy bude předávat svá předpovědní
data na 2 dny dopředu až
blízko k reálnému času. S využitím
těchto dat se budou v CTDS
centrálně provádět výpočty a jejich
výsledky budou distribuovány všem
zúčastněným TSO. Všichni zúčastnění
provozovatelé tak budou mít díky
stejnému softwaru k dispozici stejná
data a budou moci rychle a koordinovaně
provádět předem dohodnutá
adekvátní nápravná opatření.
Tendr na dodavatele IT platformy
byl vyhlášen v srpnu 2009. Její
základní provoz by měl být spuštěn
v červnu příštího roku. Do konce
roku 2010 by měl být systém plně
funkční.
Trvalé expertní fórum (tzv.
Security Panel of Experts), jež se
pravidelně setkává každý měsíc,
bylo zřízeno de facto se začátkem
platformy. Mělo by vyplnit
mezeru po expertní skupině TSO,
kterou požaduje již tzv. Operation
Handbook organizace UCTE. Ta
v současné době funguje již plně
jako ENTSO-E. Úkolem je vytvořit
nástroje a vypracovat seznam
efektivních nápravných opatření
a provozních zásad pro řízení tzv.
úzkých míst v soustavách (neboli
congestions) v sítích všech zúčastněných
TSO.
Kromě standardně využívaných
opatření pro zmírnění přetěžovaného
vedení, jako jsou rekonfigurace
(změna zapojení vedení) nebo
redispečink (přerozdělení výroby
na zdrojích), je jeho úkolem navrhovat
opatření nová. A to není
vůbec jednoduché. Jednou z alternativ
je i návrh odstavování větrných
zdrojů pro vyčerpání všech
zmíněných opatření, jak je to možné
podle novely místního energetického
zákona od začátku roku
2009 právě v Německu. Souběžně
s přípravou společných nápravných
opatření řeší další skupina specialistů
ekonomické otázky spjaté
s prováděnými opatřeními v kontextu
mezinárodní spolupráce.
Již na konci července 2009 byl na
všechny členy TSC rozšířen operativní
a varovný systém (RAAS
– Real Time Awareness and Alarming
System). Jedná se o aplikaci
dispečerského řídicího systému na
bázi on-line výměny dat se zahraničními
partnery. S jeho pomocí se
již delší dobu TSO regionu střední
a východní Evropy vzájemně informují
o energetické situaci a případných
problémech. Díky tomuto
systému má již 13 dispečinků
přehled o aktuální provozní situaci
v ostatních soustavách. V případě,
že jsou jejich soustavy v normálním
stavu, signalizují zeleně, ve
stavu Alarm žlutě, ve stavu Emergency
(stav nouze) červeně.
Obr. 2 znázorňuje situaci z konce
listopadu letošního roku, kdy přenosovou
soustavu ČR opět trápily
přetoky z Německa. Žlutý signál
ze strany ČEPS ostatním jasně signalizoval
neplnění kritérií spolehlivého
provozu soustavy (včetně
porušení základního bezpečnostního
kritéria N-1).
Od srpna 2009 má navíc všech
11 TSO ve střední Evropě k dispozici
údaje o větrné energii, tj.
prognózy větru a údaje o aktuální
výrobě elektřiny ve větrných elektrárnách.
TSC není první podobnou
iniciativou
I společnost ČEPS v minulosti
usilovala o založení společného
celoevropského dispečinku. Tato
myšlenka se ukázala neprůchodná.
Prakticky ve stejnou dobu jako
TSC (tj. v prosinci 2008) vznikla
na popud belgického TSO ELIA
a francouzského RTE iniciativa
s názvem Coreso. V květnu 2009
se k nim přidal britský National
Grid. Na rozdíl od decentralizovaného
TSC se však jedná o iniciativu
centralizovanou. Jinými
slovy: je nezávislou společností se
společným dispečinkem sídlícím
v Bruselu, v němž mají všechna
zúčastněná TSO majetkový podíl.
Každý den provádí analýzy bezpečnosti
provozu na nadcházející
den a před provozem a monitoruje
bezpečnost sítí. Nezasahuje však
do chování dispečerů. Pouze informuje:
jak dispečery zúčastněných
společností, tak okolních provozovatelů.
Třeba podotknout, že tyto iniciativy
nejsou ve vztahu k přetokům
koncentrovaných větrných zdrojů
o velkém výkonu univerzální spásou.
Ačkoliv by měly zmenšit negativní
vlivy těchto jevů na zatěžování
přenosové soustavy a ohrožení
bezpečného a spolehlivého provozu,
neřeší otázku nákladů s nimi
spojených. Ty se promítají do ceny
elektřiny konečným zákazníkům.
Ať už se jedná o náklady na ztráty
vzniklé přenosem elektřiny, která
přes naši soustavu přetéká do soustav
okolních, náklady na změny
v zapojení přenosové soustavy ČR,
snižování (či nahrazování) výkonu
v elektrárnách a v neposlední
řadě na rozvoj a investice do sítí
přenosové soustavy. Je proto nutné
hledat cestu k vytvoření společného
regionálního mechanismu
kompenzace investičních nákladů
na rozvoj sítí vyvolaný přetoky
z okolních soustav a mechanismu
finančních náhrad za použití operativních
prvků řízení soustavy
pro případy, kdy tato opatření byla
použita pro řešení problémů vyvolaných
sousedními soustavami.
Jiří Vršecký
