Několik desítek odborníků z vysokých škol a z průmyslové praxe se sešlo ve středu 30. ledna na půdě Technické univerzity v Liberci (TUL) na konferenci „Chytré technologie v průmyslu, vzdělávání a životě“. Přítomni byli i zástupci státní správy Libereckého kraje a Svazu průmyslu a dopravy České republiky. „Konferenci jsme uspořádali proto, abychom diskutovali na téma, které je velmi aktuální, ale které se někdy řeší jen na úrovni netechnických, téměř politických diskusí. Kromě toho potřebujeme udržovat přehled o tom, na jaké konkrétní speciální technologie máme aktualizovat výuku. Chceme, aby výuka při zachování určitého nadhledu a šíře vzdělávání co nejvíce korespondovala s požadavky našich průmyslových partnerů a abychom připravili absolventy, kteří se dokážou v průběhu svého profesního života dobře orientovat ve světě rychle se rozvíjejících nových technologií,“ řekl na úvod Zdeněk Plíva, děkan pořádající Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL. Konference se skládala ze šesti přednáškových bloků. Na téma „Uplatnění rozšířené reality v tradičních oborech a odvětvích“ hovořil prezident Elektrotechnické asociace ČR Jiří Holoubek. Zaměřil se mimo jiné i na atributy Průmyslu 4.0. „Nejde jen o digitalizaci a robotizaci, jak se tento problém někdy předkládá. Důležitý je celý komplex. Je potřeba naučit se vnímat člověka jako jednu z komponent, ovšem při respektování jeho jedinečnosti včetně kreativity. Člověk musí být schopný, ale také ochotný komunikovat s digitálním světem, ochotný pracovat s roboty a s konkrétním zařízením a také s virtuální realitou jako plně simulovaným prostředím,“ řekl. Dodal, že jedním z atributů pokročilé automatizace, se kterým je nutno počítat, je i odchod lidí z výrobní sekundární sféry do sféry terciární, tedy do služeb. Lukáš Vojtěch z Fakulty elektronické ČVUT Praha se v přednášce „IoT – potenciál a trendy, nejen z pohledu koexistence technologií“ věnoval současnému internetu věcí. V minulosti se podle něj sice data ukládala, ale příliš se nevyužívala. To se změnilo. „Internet věcí je hlavně o službách. Zákazník žádá spolehlivé technologie a také bezpečné ukládání dat. Vhodné aplikace máme, musíme je ale se vznikem nových služeb umět také propojovat. Využití nachází IoT například v logistice při lokalizaci zařízení, navigací zakladačů, v inteligentní dopravě atd. Zajímavá je třeba technologie optimalizovaného nákupu elektrické energie pro určitou lokalitu nebo mapování krevních konzerv při transfuzi, aby se nepoužité konzervy mohly vrátit zpět do krevní rezervy.“ Příklady z praxe Nechyběly ani příklady z praxe. Jaromír Klaban z firmy Teco, a. s., představil sídlo společnosti jako konkrétní chytrou pasivní budovu bez jediné klimatizační jednotky. Teplo v ní se nevětrá, ale rekuperuje, v létě se zase rekuperuje chlad. Využívají se k tomu čerpadla země-voda. Posluchače zaujala i přednáška Aleše Cermana ze Škody Auto na téma „Technologie pro autonomní jízdu“. Hovořil o systémech, které řidiči usnadňují řízení. Od prvního automatického otevírání oken přibyly další systémy, třeba adaptivní tempomat. „Tento druhý level dovoluje sundat nohu z pedálu, ale ruce musíte mít na volantu. Ve třetím levelu už při autonomní jízdě na vybraných dálničních úsecích ruce na volantu mít nemusíte, automatický pilot sleduje i auto, které jede před vámi. Při čtvrtém stupni autonomity auto zvládne jakoukoliv dopravní situaci. Na úsecích, které technicky nevyhovují, je možné přejít na ruční řízení. A můžeme se společně těšit na pátý level, kdy už nebudeme muset ani umět řídit,“ nastínil vývoj. Podle účastníků semináře je celá řada technologií připravena. Společně s Petrem Sadovským z Výzkumného centra informačních technologií si ale položili otázku, zda je školství připraveno na to, vzdělávat žáky s ohledem na rychle postupující technologický pokrok. Zda je schopné ocenit a udržet skutečné odborníky pro výuku, a zastavit jejich odchod do lépe placené průmyslové praxe. „Chceme vychovat inženýry, kteří dokážou přijímat a využívat nové věci a posouvat hranice pokročilých technologií. K tomu potřebujeme schopné vědecko-pedagogické pracovníky, kteří zajistí kvalitní výuku a pomohou s osvětou veřejnosti, aby i ona byla ochotna smart technologie přijmout a využívat,“ řekl na závěr proděkan FM TUL Miloš Hernych. Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií podle Hernycha plánuje další podobné konference. „Už ale ne s tak širokým záběrem, jaký byl na tomto prvním setkání. Chtěli bychom hlouběji diskutovat o jednotlivých tématech,“ dodal.
