V prvních letech 21. století bylo pro lidi s vážným pohybovým omezením téměř nemožné pracovat s počítačem. Už v roce 2005 ovšem konference INSPO představila novinky, které tuto situaci pomohly změnit. Vývojáři z ČVUT zde předvedli zařízení I4Control pro ovládání počítače očima, ovládání počítače hlasem s pomocí programu MyVoice zase ukázali pracovníci Technické univerzity Liberec. V průběhu let poté následovaly další alternativní způsoby, například pomocí úst či pohybem hlavy. Některé z nich si budou moci vyzkoušet i účastníci březnové konference INSPO. Návštěvníci se zde seznámí i s dalším zásadním milníkem tohoto vývoje – prototypem asistenčního systému, na jehož vývoji se v rámci mezinárodního projektu podílí Západočeská univerzita v Plzni. Je určen pro lidi, kterým hlava funguje dobře, zároveň jsou však odkázáni na pomoc okolí, protože se prakticky nemohou pohybovat a mají rovněž problémy s mluvením. Díky projektu BASIL můžou komunikovat s počítačem přímo vlastní mozkovou aktivitou. Systém v ní nalezne určující vlny pro požadovanou akci a zajistí pomoc například s otevřením okna v rámci takzvané chytré domácnosti. Využit í nov ých poznatk ů vědy a techniky „Konference mapuje současný vývoj a každým rokem představuje na konkrétních příkladech, jak lze nové poznatky vědy a techniky využít při zlepšování života lidí s různým zdravotním postižením. V posledních letech šlo například o využití neurotechnologií, 3D tisku, nanotechnologií, internetu věcí či umělé inteligence. V roce 2020 k nim přibude virtuální realita,“ uvedl Jaroslav Winter z pořádajícího BMI sdružení. Velkému zájmu se bude těšit určitě i bionická ruka, kterou vyvinula společnost Ottobock. Doslova milníkem v oblasti protetiky horních končetin jsou multiartikulární myoprotézy, jež dokážou vykonávat mnoho různých úchopových vzorců. Jsou ovládány na principu snímání kontrakčních svalových vzorců. Díky finančním sbírkám v rámci projektu Konta Bariéry bylo již pět takových myoprotéz zkonstruováno pro pět mladých uživatelů a projekt pokračuje dále. Nedoslýchavé či neslyšící osoby pak jistě velmi potěší aplikace Beey společnosti Newton Technology, která umožní automatické generování titulků a jejich propojení s videem ve webovém prohlížeči. Mobilní aplikace Oblast mobilních aplikací je obecně jedním z odvětví, jehož vývoj si lidé před dvaceti lety nedovedli jistě ani představit. Zatímco na začátku tisíciletí mohli například neslyšící komunikovat na dálku jedině poštou či faxem, dnes mohou nejen napsat e-mail či SMS přímo z telefonu, ale také jeho prostřednictvím uskutečnit třeba videohovor. Aplikace Signslate navíc nabízí tlumočení z a do znakového jazyka on-line přímo z mobilu. To neslyšící ocení zvláště při návštěvě úřadů nebo třeba u lékaře. Apl ikace Signslate vznikala za přispění Nadace Vodafone, která podpořila rovněž projekt Afa- Slovník. Ten vytvořil aplikaci, která jako první v Česku učí mluvit pacienty po mrtvici. Aplikace umožňuje samostatné domácí procvičování a jako moderní terapeutická pomůcka slouží i klinickým logopedům. „Mobilní aplikace dnes pomáhají lidem s nejrůznějšími specifickými potřebami a jsou ukázkou toho, jakým tempem se informační a komunikační technologie pro lidi se zdravotním postižením vyvíjejí. Jsme hrdí na to, že se již řadu let účastníme tohoto vývoje, a budeme ho podporovat i nadále,“ říká Adriana Dergamová, místopředsedkyně správní rady Nadace Vodafone ČR, která bude již po sedmé generálním partnerem konference INSPO. Na březnové konferenci budou také vyhlášeny výsledky Ceny ČSOB Internet a můj handicap. Její pravidla se po 15 ročnících, kdy byly hodnoceny jen literární práce, nyní mění. „Literární cena Internet a můj handicap je s ČSOB spojena již šest let. Jsme velmi rádi, že v sedmém roce spolupráce soutěž dozná evoluční změny a nově ocení autory, kteří pravidelně a systematicky upozorňují na specifika života s handicapem, a jsou tak častou inspirací nejen pro své čtenáře,“ uvedla na setkání s novináři Jitka Švejcarová, manažerka společenské odpovědnosti ČSOB. /ks/
