Zesnulý propagátor obnovitelných
zdrojů prof. dr. Hermann Scheer,
člen německého parlamentu, prezident
EUROSOLAR a generální
předseda Světové rady pro obnovitelné
zdroje energie (WCRE), na
prezentaci průmyslové iniciativy
DESERTEC v Mnichově prohlásil
už v červenci 2009, že projekt DESERTEC
„Energie pro severní Evropu
ze Sahary“ je fata morgána.
Jeho iniciátoři prý vědí: není naděje
na úspěch.
Přesto by DESERTEC mohl být
podle Scheera dobrý nápad. Pokud by
jeho cílem bylo umožnit saharským
zemím přechod na plnou výrobu energie
z OZE. EU by tak zásadním způsobem
přispěla jak ke stabilizaci hospodářských
a sociálních vyhlídek pro země
jižního Středomoří, tak k boji proti
změně klimatu. Vzhledem k jejich
potenciálu solární a větrné energie, by
tyto země mohly kompletně přejít na
OZE pro zajištění jejich potřeby elektřiny
za méně než 20 let. Příznivý dopad
na jejich ekonomiku by byl mnohem
výraznější než v případě exportu
elektřiny do Evropy.
Koncept DESERTEC, resp. masivní
export solární elektřiny ze severní
Afriky do Evropy, je dnes velmi diskutabilní.
Očekávané náklady jsou
uměle podhodnoceny a možnosti
úspor nákladů při budování stejnosměrného
vedení VVN naopak vysoce
nadhodnoceny. I kdyby plán pro zajištění
15 % spotřeby elektřiny v EU
s údajnými investičními náklady 400
mld. EUR byl realizovatelný, nikdy
nebude levnější než výroba elektřiny
z OZE v rámci EU samotné. Jen v Německu
vzrostl podíl výroby elektřiny
z OZE v minulé dekádě na 15 % a objem
investic dosáhl výše 80 mld. EUR.
Náklady na vyrobenou kilowatthodinu
přitom nadále a vytrvale klesají.
DESERTEC opomenul i nové technické
možnosti pro akumulaci solární
a větrné energie v Evropě. Rychlý rozvoj
OZE na našem kontinentě vyžaduje
decentralizovanou pohotovou výrobu
elektřiny, kterou lze rychle připojit
do sítě. Nikoliv elektrárny základního
zatížení postavené v poušti.
Decentralizovaná výroba elektřiny
z OZE, plně nákladově efektivní a flexibilní,
bude v dohledné době k dispozici
od řady výrobců. Na nedávné konferenci
v Kasselu už 90 německých
měst a regionů předneslo své představy
o tom, jak hodlají nejpozději do
roku 2030 dosáhnout 100procentního
pokrytí potřeby elektřiny výrobou
z místních a regionálních zdrojů.
Obhájci projektu DESERTEC musí
rovněž zodpovědět další zásadní otázku:
„Kde bude realizována přidaná
hodnota z OZE v budoucnosti?“ Zásadní
rozdíl tkví v tom, zda se obnovitelná
energie vyrábí decentralizovaně
(a proto je přidaná hodnota rozdělena
mezi decentralizované výrobce), anebo
ji produkují velké firmy v několika
velkých elektrárnách, u nichž se soustředí
monopolizovaná přidaná hodnota./ag/