Vloni se v šelfech u evropských břehů postavily větrné elektrárny o celkovém výkonu 1600 MW (tedy o třetinu víc než v roce 2012), avšak evropský eolický boom očividně končí. O čemž, mimo jiné, svědčí fakt, že zatímco vloni bylo ve výstavbě 14 projektů, letos jich zůstalo už jen 11. Němci, průkopníci of fshore vět rných parků, vloni nově instalovali jen 240 MW. Zůstali tak daleko za Velkou Británií (nově instalovaných 733 MW v moři) a Dánskem (350 MW). Největší vliv na zpomalení rozvoje větrné energetiky v SRN mají problémy, jak při chybějících přenosových sítích přivést elektřinu z moře ke spotřebiteli. Přetoky a přebytky proudu z větrných parků v Severním moři se proto téměř denně levně exportují do zahraničí. Druhým důvodem jsou změny zákona o AZE (Erneuerbare-Energien-Gesetz), které v lednu prosadil ministr hospodářství Sigmar Gabriel (SPD). Novela nepochybně dále zpomalí výstavbu eolických elektráren, protože snižuje dotace na proud z AZE. Podle Justina Wilkese z Evropského svazu pro větrnou energii (Europäische Windenergie-Verband) se změny v německém zákoně nehledě na dlouhou přípravnou fázi offshore parků odrazí v instalaci nových větrníků už v letech 2018 a 2019. Celkem je v současnosti v Evropě instalováno 117,3 GW elektrického výkonu z větrných elektráren, z toho 6,6 GW offshore. Trendy výstavbu eolických elektráren v Evropě byly zatím příznivé: zatímco v roce 2000 přibylo 3,2 instalované GW energie z větru, vloni to bylo už 11,2 GW. V současné době se výstavba plošně zpomaluje: nejvíce se snížily instalace ve Španělsku (o 84 %), Itálii (o 65 %) a ve Francii (o 24 %). /ag/
