Odpad vyprodukovaný českými domácnostmi dosahuje úctyhodných rozměrů: už několik let osciluje v rozmezí 4,1–4,5 mil. t ročně. Pokud bychom si tento tzv. komunální odpad promítli do celkové bilance odpadů v ČR, dosáhl by v ní 14 %. Až dosud se řada měst a obcí pyšnila objemy jeho skládek. Ještě na sklonku minulé dekády na ně směřovaly ¾ veškeré komunální odpadové masy. Recyklací prošlo cca 11 % a energetickou a tepelnou exploatací pouze 9 % komunálního odpadu. Skládkovat odpad však představuje nejenom ekologické, ale i zdravotní riziko. Pro obce a města je to letité trápení. Pro několik specializovaných firem výnosný byznys. V době tenčících se zásob domácích energetických materiálových vstupů je to ale především marnotratné plýtvání. Proto i u nás nabývá na významu intenzifikace a modernizace třídicích procesů. Šanci třídit svůj odpad má v ČR nejméně 98,7 % obyvatel státu. Pro efektivní třídění odpadu je u nás k dispozici více než 213 000 kontejnerů. A protože nemalou roli při rozhodování občanů třídit/netřídit komunální odpad má také jejich přístup k nejbližšímu kontejneru s tříděným odpadem, sluší se uvést i údaj o klesající průměrné vzdálenosti k nádobě. V ČR už atakuje hranici 100 m. Energetici oceňují fakt, že kupř. předloni se u nás podařilo vytřídit 621 273 t odpadu. Upozorňují však na nemalé technické a organizační náklady spojené s tímto procesem a na průběžně rostoucí ceny, které české radnice za služby spojené s odvozem odpadů účtují občanům a firmám. Podle zjištění ČSÚ na počátku roku 1990 přišel odvoz 1 popelnice na cca 60 Kč ročně. V současnosti je 27krát (!) dražší: průměrná cena totiž vystoupala až na 1633 Kč ročně. Obří skok nelze zdůvodnit ani tempem infl ace za poslední bezmála čtvrtstoletí: ta zdražila všechny ceny „jen“ více než pateronásobně. A protože horizont pro další zdražování svozu a skládkování nevytříděného odpadu není stále v dohledu, doporučují v ČR urychleně rozvinout systém jeho energetické a tepelné exploatace. Koneckonců: v tomto směru se budeme muset už v této dekádě podřídit přísným směrnicím Bruselu a následovat technicky vyspělé členské státy EU27. Znamená akcent na přesun komunálního odpadu do kategorie domácích surovinových vstupů pro energetiku a teplárenství zároveň soumrak nad jeho dalším tříděním? Experti nevylučují některé excesy na úrovni regionů. V globálním celospolečenském měřítku je zapotřebí důsledně a objektivně zkalkulovat přínosy obou postupů. Nelze kupř. ignorovat fakt, že Češi dokáží vytřídit 91 % papírových obalů (resp. 344 493 t papíru), 77 % skleněných obalů (resp. 177 803 t skla) nebo 64 % plastových obalů (resp. 197 644 t plastů). Do moderně vybavených a ekologicky provozně akceptovatelných spaloven patří jen materiál, který už není efektivněji využitelný v recyklačních procesech. /uai/
