Trh s uhlíkovými kompozity by měl podle nedávného průzkumu, který uskutečnila asociace Carbon Composites, do roku 2020 růst o 10,6 % ročně. Prognóza rovněž uvádí, že dojde i ke změně struktury tohoto odvětví. V listopadu o tom informovaly německé odborné noviny K Zeitung. Po hospodářském propadu v roce 2009 se trh s materiály z uhlíkových vláken v období let 2010 až 2013 stabilizoval a dosahoval ročního růstu kolem 10 %. Podobně se vyvíjel i trh s plasty tvrzenými uhlíkovými vlákny (angl. zkratka CFRP, něm. zkratka CFK), který v uvedeném období rostl o 10,5 % ročně. Podle studie Carbon Composites činila loni celosvětová spotřeba těchto kompozitních materiálů kolem 72 000 t, což ve srovnání s předchozím rokem znamenalo nárůst o 9,1 %, obchodní obrat dosáhl 9,4 miliardy USD. V roce 2020 dos áhne spotřeba 146 000 t Tento trh by měl sílit i v dalších letech, podle analýzy by měl každým rokem vzrůst o 10,6 %, takže v roce 2020 by roční spotřeba těchto materiálů měla činit 146 000 t a obrat 16 miliard USD. Tahouny tohoto tržního segmentu jsou a v dohledné době stále budou letecký, automobilový a také energetický průmysl (výroba součástek pro větrné elektrárny). Z hlediska polymerní matrice lze tyto materiály rozdělit na termoplastové a duroplastové kompozity, přičemž ty druhé se používají častěji – jejich tržní podíl v současnosti činí 76 %. Zdá se však, že termoplastové kompozity mají to lepší stále ještě před sebou, hrají pro ně totiž jejich velmi dobré vlastnosti, jednodušší výroba (neprobíhají při ní jako v případě duroplastů žádné chemické reakce), tvárnost, svařitelnost a recyklovatelnost. Co se týče elastomerových matric, ty se zatím používají poměrně málo. Prognóza však předpokládá, že i ty by v budoucnu měly získat na významu. V automobilovém pr ůmyslu pr ůkopníkem BMW Největším odběratelem uhlíkových kompozitů jsou USA, kde je silný letecký a zbrojařský průmysl. Tamní obrat obchodů s těmito materiály ve výši zhruba 5 miliard USD tvoří třetinu světového trhu. Druhé místo drží Evropa s obratem 4,7 miliardy USD. Zde se na něm nejvíce podílejí vedle taktéž silného leteckého průmyslu i průmysl automobilový nebo výroba komponent pro větrné elektrárny. Opomenout nelze ani výrobu vybavení pro sport a volný čas. Tenisové či badmintonové rakety, golfové hole nebo rámy bicyklů si dnes již bez uhlíkových vláken ani nelze představit. Velký potenciál mají CFRP i ve výrobě silničních a kolejových vozidel, vše ale bude velmi záležet na tom, zda v dohledné době dojde k výraznějšímu poklesu jejich cen. Největší podíl na obratu má v této oblasti výroba osobních vozidel (46 %), následována výrobou vozidel nákladních (18 %), sportovních (15 %) a osobních vlaků (13 %). Roli průkopníka na sebe vzala automobilka BMW prostřednictvím rodiny vozů s označením „i“. Například vozů řady i3 se letos každý den vyrobilo 100 kusů. Ostatní automobiloví výrobci však vzhledem k vysokým cenám kompozitů zatím spíše vyčkávají.
