Tayron se postavil na pomezí běžných SUV Volkswagenu a prestižního Touaregu, jenž je ale vlastně spíše Audi. Nově se díky zavedení vlastního jména vzdaluje výchozímu typu Tiguan, ve skutečnosti má ale k němu blíže než dříve.
V minulé generaci se prodloužené a až sedmimístné provedení Volkswagenu Tiguan jmenovalo Tiguan Allspace a vyrábělo se výhradně, tedy i pro český trh, v mexickém Pueblu. S příchodem aktuální generace Tiguanu bylo rozhodnuto, že verze delší v rozvoru i v délce ponese nové jméno Tayron (od roku 2018 jej Volkswagen používá pro Tiguany vyráběné v Číně), ovšem jeho výroba pro Evropu byla převedena po bok standardního Tiguanu do Wolfsburgu. Proti němu u Tayronu rozvor náprav narostl o 114 mm a délka i s přispěním většího zadního převisu o 253 mm. Šířka nabyla jen o 10 mm, zatímco výška je o několik milimetrů nižší. Razantním nárůstem prošla zejména celá zadní část karoserie, jež může být za příplatek 23 400 Kč osazena i třetí řadou sedadel (s výjimkou modelů eHybrid, ty mají vzadu pod podlahou palivovou nádrž). Celková hmotnost je proti Tiguanu vyšší o 20—100 kg podle provedení. Dynamické parametry a spotřeby se liší jen málo.
Změna proporcí a prostoru
Ve srovnání s Tiguanem je paleta poháněcích systémů shodná, nenabízí však slabší verze základního mild-hybridu. Škála tak pokrývá výkon 110—195 kW (150—265 k). Manuálně řazené převodovky jsou minulostí, standardem se stává dvouspojková převodovka, ovšem nově výhradně v odolnější verzi se spojkami v olejové lázni. Kombinace jsou nyní přesně dány (motor + převodovka + poháněné nápravy), což zjednodušuje homologace spotřeb a emisí CO2 i orientaci zákazníka. Pohon všech kol 4Motion je tak standardně k dispozici pro oba zážehové „dvoulitry“ a výkonnější „diesel“. Prodloužením rozvoru a zadního převisu došlo ke změně proporcí. Horní část tvoří prodloužená střešní linie spolu s plochou zasklení sahající až ke sloupkům D. Mezi střechou a bočními skly Tayronu se pne od horní paty A-sloupku ke sloupkům D chromovaný prvek, přezdívaný s ohledem na tvar v zadní části „hokejka“. Ta střechu opticky prodlužuje a snižuje. Ačkoli je jasné, že designérům šlo o vytvoření co největšího prostoru v zadní části karoserie, není samotná záď nepřirozeně useknutá a celek působí elegantním dojmem. K vizuálnímu snížení přispívá průběžná světelná lišta s prosvětlovaným logem značky, přecházející po stranách do sdružených LED svítilen, nabízejících mimochodem výběr ze tří animací uvítacího osvětlení.
Displej, kam se podíváš
Prostor řidiče odpovídá nejnovějším vozům VW postaveným na současné generaci platformy MQB. Standardem je tak digitální přístrojový štít s 10,3″ úhlopříčkou, doplněný do prostoru vystupujícím středovým 1)2,9″ dotykovým displejem multimediálního systému. Za příplatek lze získat 15″ úhlopříčku. Důležitou zprávou je, že jde o nový a konečně již „vyladěný“ systém, který je přehlednější a nepoměrně rychlejší a spolehlivější než dosud. Do horní lišty displeje si navíc řidič může umístit ikony zkratkových kláves pro bleskový vstup do nejpoužívanějších menu, včetně seznamu asistentů s rychlou možností deaktivace nejprotivnějších z nich. Koncern VW Group vyslechl kritiku zákazníků a volant opatřil přehlednými fyzickými tlačítky (třeba nový model Audi A5, jeden z obecně nejlepších automobilů současnosti, přitom kupodivu zůstal u dotykových plošek). Třetím zobrazovacím rozhraním je na přání (+18 500 Kč) dodávaný barevný projekční 15″ head-up displej, přenášející do zorného pole řidiče dynamické pokyny, připomínající chvílemi nefalšovanou rozšířenou realitu. Volič jízdních režimů je v otočném ovladači vpravo před volantem. Ovládání stíračů a dalších funkcí tak musela převzít páčka vlevo, což občas není zrovna intuitivní. Vlivem absence manuální převodovky je středová konzola Tayronu velmi prostá a plná odkládacích prostor. V jejím středu leží jeden multifunkční kruhový přepínač s displejem uprostřed: jde o zárodek trojice podobných modulů používaných v příbuzných vozech Škoda Superb a Kodiaq, jenž zde ale dokáže měnit pouze hlasitost audiosoustavy, světelnou atmosféru a nastavení provozních režimů.
Vyšší komfort
U nového Volkswagenu Tayron důležitější změnou je však to, že sedadla ve druhé řadě mají nastavitelný sklon opěradel a jsou podélně posuvná a sklopná v poměru 1 : 2. Cestující tam mají k dispozici obdivuhodný prostor pro nohy. Při neobsazení středního sedadla si mohou vyklopit středovou loketní opěrku, z níž lze vysunout dva držáky nápojů. Tuto prodlouženou část je možné pootočit na levou, nebo pravou stranu. Vpředu je navíc mezera, do níž lze připevnit tablety či chytré telefony. V sedmimístné konfiguraci Tayronu může být druhá řada sedadel sklopena vpřed prostřednictvím funkce Easy Entry, jež uvolňuje cestujícím ve třetí řadě slušný prostor pro pohodlné nastupování a vystupování. Tato řada je pak tvořena dvěma samostatnými sedadly vhodnými pro děti a menší dospělé, přičemž vzadu ještě zůstává slušných 345 l prostoru pro náklad. Neobsazená sedadla ve třetí řadě lze složit a vytvořit tak plochou podlahu zavazadlového prostoru, což ale samozřejmě znamená menší objem zavazadlového prostoru ve srovnání s pětimístným provedením Tayronu. Ten skutečně kvalitně využívá obestavený prostor karoserie, jak je patrné při pohledu do zavazadlového prostoru. Tato část interiéru pětimístných verzí Tayron eTSI, TSI a TDI nabízí velmi slušný objem až 885 l (do výšky opěradel sedadel ve druhé řadě). Při využití vnitřního prostoru Tayronu až k opěradlům sedadel v první řadě vzroste objem nákladového prostoru na 2 090 l. Zavazadlový prostor je navíc po stranách sériově osazen háčky na tašky a může být na přání rozšířen o 230V elektrickou zásuvku či praktický síťový systém pro zajištění a přehledné uspořádání přepravovaných zavazadel. Potěší praktické řešení podlahy v zadní části „kufru“, pod níž umístíte nejen dojezdové rezervní kolo, nářadí a povinnou výbavu, ale též roletu krytu!
Praktické zkušenosti
Nejprve jsme usedli do Tayronu s výkonnějším „dieselem“, a tedy i pohonem všech kol a prakticky veškerou myslitelnou výbavou. Posádka je natolik kvalitně izolovaná od okolního prostředí (i s přispěním vrstvených skel), že motor slyší jen v nízkých rychlostech nebo při razantním zrychlování. K němu vás však nebude svádět ani špičkový zážehový motor. Ten je ještě o něco tišší, ale i jeho 195 k (265 k) je ke kolům dávkováno velmi uvážlivě a pod dohledem artilerie systémů pro bezpečnost a redukci spotřeby a emisí. Jen tak si plout městem či krajinou a hýčkat se prosklenou střechou a další komfortní výbavou je s oběma těmito Tayrony velmi příjemné, zatímco k rychlejší jízdě vás nijak nutit nebudou. Na konec jsme si nechali základní mild-hybrid se střízlivou výbavou. Neměl adaptivní tlumiče, ale jeho veskrze šedivý interiér s obyčejnými látkovými sedadly přinášel skutečnou důvěru a lehkost, danou o čtvrt tuny nižší hmotností. Navíc kola s vyššími pneumatikami dokázala lépe pohlcovat drobné nerovnosti vozovky. Chcete komfort? Spotřebu? Využitelnost? Anebo schopnost pohybu na elektřinu? Volkswagen Tayron nabízí naštěstí stále nesmírně širokou paletu možností přizpůsobení se přání konkrétního provozovatele. /Jiří Duchoň/
