Kolik do Bruselu, kolik z Bruselu

Vědecký a technický výbor Evropské unie CREST uveřejnil letos v červnu soubor 14 doporučení, jež by měla napomoci členským státům a regionům lépe využívat synergii mezi fondy 7. rámcového programu vědeckotechnického rozvoje EU a strukturálními fondy EU k posílení výkonnosti ve sféře výzkumu a vývoje. V této souvislosti ještě více vyniká diletantismus našich centrálních orgánů, zejména Ministerstva školství, když nedokáží sestavit gramotný podklad pro otevření přístupu naší republiky k evropským fondům, do kterých ovšem musíme přispívat jako všichni ostatní členové EU. Bruselská centrála nám neodpustí ani euro na příspěvcích, takže se stáváme čistými plátci, i když jsme relativně chudý stát. Na druhé straně například bohatá Británie financuje podstatnou část nákladů na své vysoké školství z evropských fondů. Už v minulém 6. rámcovém programu, kterého jsme se účastnili již před formálním vstupem do EU, jsme do Bruselu poukázali o několik set milionů korun více, než kolik získali naši účastníci společných projektů výzkumu a vývoje z unijních peněz. Povážlivé je, že oficiální konkrétní čísla nelze u nás nikde zjistit. Za zmínku stojí také skutečnost, že závěry zasedání výboru CREST a dokument obsahující návody k využívání prostředků z fondů 7. RP v kombinaci se strukturálními fondy byl prezentován jen na zasedání výboru a je dosud dostupný pouze v knihovně CORDIS (Informační služba pro výzkum a vývoj Společenství). Zasedání řídila německá ministryně pro výzkum Anneta Schawanová, jako svou poslední akci před ukončením předsednictva SRN v Evropské unii, a to týden před zahájením prázdnin. Dovedu si představit, že její úředníci si oddychli, když skončil pracovní nápor spjatý s předsednictvím v Unii. Šli na dovolenou a na distribuci nějakého dokumentu se vykašlali. Ze šuplíku jej vytáhli až po dovolené. Zdá se, že v Německu se chovají úředníci podobně jako u nás. Doporučení mají poměrně obecný obsah a jsou rozdělena do 6 tematických skupin: strategie výzkumu a vývoje (VaV), kapacitní základna VaV, výjimečnost výzkumu, mezinárodní spolupráce, využití výsledků VaV a zlepšení komunikace. Zdůrazňuje se výhoda časového souběhu obou fondových schémat, což by mělo usnadnit propojování obou finančních zdrojů. Využití doporučení je dobrovolné. Rozhodující roli mají členské státy a vedení regionů. V této souvislosti je uváděna nezbytnost vytváření konkurenceschopných prahových kapacit, a to jednak spojováním existujících subjektů, jednak vytvářením nových. Regionům se doporučuje strategie soustředění sil na menší počet témat, aby se zvýšila efektivnost a účinnost. /šu/