Podle nejnovější analýzy mezinárodní poradenské společnosti Enerdata roste v posledních letech spotřeba klimatizací o 6 až 12 % za rok. Podle některých scénářů tak budou klimatizační systémy v roce 2050 největší celosvětovou příčinou růstu spotřeby elektřiny. Rostoucí poptávka po elektřině pro klimatizační jednotky je jedním z nejkritičtějších slepých míst v dnešní energetické debatě,“ varoval výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol. Klimatizační zařízení a elektrické ventilátory dnes spotřebovávají 10 % světové elektřiny. Tento podíl ale strmě roste. Vliv na to nepochybně má globální oteplování. Například zvýšení letošní červencové průměrné teploty o 1 stupeň znamenalo vyšší světovou spotřebu elektřiny pro klimatizace asi o 15 %. Počet klimatizačních jednotek v domácnostech souvisí nejen s teplotami, ale ještě víc s HDP na jednoho obyvatele. V zemích, jako jsou Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, odebírají klimatizace až 60 % veškeré elektrické energie. Spotřebu mezi 10 a 20 % mají Egypt, Mexiko, Malajsie, Indie a USA, poté následují Brazílie, Thajsko, Čína a Jižní Korea. Pozice USA je ovlivněna tím, že klimatizaci sice má 90 % domácností, ale až 70 % z nich využívá centralizované systémy, které jsou hospodárnější, kdežto jinde ve světě jsou vesměs klimatizovány jedna, maximálně dvě místnosti. Sto upá popt ávka v rozvojov ých zemích Podle IEA proto poptávka po klimatizacích bude stoupat hlavně v rozvojových zemích v souvislosti s tím, jak tam porostou životní úroveň a příjmy obyvatel. V současnosti je v nejteplejších částech světa klimatizováno pouhých 8 % domácností. Vzhledem k tomu, že rozvojové země leží vesměs v oblastech s vyššími průměrnými teplotami, klimatizace se po průmyslu stanou druhým největším a v roce 2050 největším celosvětovým hnacím motorem růstu spotřeby elektřiny. Podle IEA jsou proto nezbytná politická opatření, která by po celém světě zaručila vyšší účinnost klimatizačních jednotek. Od roku 1990 se sice průměrná energetická účinnost nových spotřebičů zvýšila o 50 %, podle IEA je však toto tempo nedostatečné. Další možností je tlak na energetickou úspornost budov. V tomto případě bude ovšem dopad opatření omezený, protože nová výstavba představuje méně než 1 % celkového bytového fondu na světě. /tz/
