Po necelém roce od skončení pařížské XXI. mezinárodní konference OSN o klimatu vstoupila 4. listopadu 2016 oficiálně v platnost mezinárodní klimatická dohoda. Stalo se tak poté, co byly naplněny podmínky pro vstup v platnost této smlouvy, resp. co ji ratifikovalo 55 smluvních stran Rámcové úmluvy OSN, jejichž souhrnný podíl na globálních emisích skleníkových plynů dosahoval 55 %. Pařížská dohoda upravuje mezinárodní rámec ochrany klimatu po roce 2020, kdy nahradí svého předchůdce – Kjótský protokol. „Jejím hlavním cílem je přispět k výraznému snížení produkce emisí skleníkových plynů, udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C,“ přiblížil význam dokumentu ministr životního prostředí Richard Brabec. Dohoda přináší také důležitou změnu v tom, že si všechny státy bez rozdílu (tedy rozvinuté i rozvojové) musí stanovit konkrétní příspěvek ke snižování emisí skleníkových plynů a tento příspěvek naplnit. Česká republika se společně s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 (v porovnání s rokem 1990). „Již v roce 2014 jsme dosáhli snížení emisí skleníkových plynů o 37 % v porovnání s rokem 1990, takže o naplnění cílů nemusíme mít obavy. To ale neznamená, že bychom se neměli snažit o další úspory emisí skleníkových plynů. Zvláště když změna přístupu přináší mnohé ekonomické úspory a posiluje ochranu životního prostředí,“ upozornil Richard Brabec. DLOUHODOBÉ STRATE GIE Všechny státy musí podle dohody rovněž připravit dlouhodobé strategie nízkoemisního rozvoje a strategie pro adaptaci vůči negativním dopadům změny klimatu. Ministerstvo životního prostředí letos předložilo vládě Politiku ochrany klimatu v ČR. Ta nyní prochází procesem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA). Na vládu se k finálnímu schválení dostane v březnu 2017. Politika definuje zásadní opatření s největším potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých sektorech ekonomiky. Jsou to energetika a konečná spotřeba energie, průmysl, doprava, zemědělství a lesnictví, odpadové hospodářství. Jako příklad opatření lze uvést realizaci programů energetických úspor v budovách nebo postupné snižování objemu skládkování odpadů a vyšší míru třídění i recyklace. Kabinet už také schválil Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách republiky (tzv. Adaptační strategie ČR) z dílny MŽP. Na základě Strategie pak MŽP do konce roku předloží Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který obsahuje na 400 úkolů, a ty budeme muset realizovat do roku 2020. KONTROLA PLNĚNÍ CÍLŮ PAŘÍŽSKÉ DOHODY Bude probíhat každých 5 let s tím, že by mělo docházet k postupnému navyšování jednotlivých závazků všech zemí. Součástí dohody je i finanční pomoc rozvinutých zemí, které budou přispívat nejchudším státům světa na projekty a programy umožňující mj. zvyšovat odolnost vůči nepříznivým dopadům v oblasti vodního hospodářství nebo zemědělství. Ke 3. listopadu 2016 dohodu ratifikovalo 94 smluvních stran, které se ve svém souhrnu podílejí 65,85 % na globálních emisích skleníkových plynů. Dohodu ratifikovaly vedle řady asijských a afrických států rovněž Indie, Čína, Kanada, USA a Brazílie. /im/
