Jeff Bezos, zakladatel, šéf a největší akcionář společnosti Amazon a si v roce 2000 splnil zřejmě svůj největší životní sen. Muž s jměním v dnešní výši cca 65 mld. dolarů se pustil do podnikání ve vesmírné dopravě. Jeho společnost Blue Origin rostla dlouhé roky v tajnosti, která se postupně začala prolamovat až v druhé dekádě 21. století, třeba v souvislosti s havárií jejího pokusného stroje nad Texasem. Otevírání se světu nešlo nijak rychle, až letos v březnu například Bezos pozval několik novinářů přímo do prostorů firmy. Přesto je Blue Origin stále v mnoha ohledech poměrně tajnůstkářskou společností. A tak když letos oznámila, že v brzké době představí novou těžkou raketu, odborníci i zájemci o kosmonautiku mohli jenom spekulovat, co se za těmi slovy vlastně skrývá. Bude stejně silná jako Falcon 9 konkurenční firmy SpaceX či evropská Ariane 5? Nebo bude ještě o něco silnější a výkonnější? Odpověď jsme se dozvěděli z internetového přenosu pořádaného v pondělí 12. září, a upřímně řečeno překvapila. Blue Origin představil raketu nazvanou New Glenn, tedy „Nový Glenn“ podle jména prvního Američana na oběžné dráze Země, Johna Glenna. Nejde o konkurenci Falconu 9 nebo Ariane 5, ale o mnohem větší „zvíře“. Měla by to být největší „soukromá“ raketa vůbec. Průměr trupu je až 7 m. Výška 82 m pro variantu se dvěma stupni určenou hlavně pro dopravu na nižší oběžné dráhy a až 95 m pro variantu se třemi stupni určenou pro lety na vysoké oběžné dráhy či zcela mimo gravitační pole Země. Výkony by se s ní do budoucna mohla poměřovat jen plánovaná raketa SpaceX nazvaná Falcon Heavy. Ta je o něco menší (což by možná mohlo hrát roli při vynášení rozměrných nákladů typu nafukovacích orbitálních modulů, ale pro dopravu satelitů nikoliv), ale její motory mají mít v součtu zhruba o pětinu větší výkon: 22,8 MN u Falconu Heavy proti cca 17 MN prvního stupně New Glenn. Přesný vývojový harmonogram New Glenn neznáme, ale raketa by se měla zřejmě poprvé vznést v roce 2020, a to z floridského mysu Canaveral. Drahé návraty? Stejně jako v případě SpaceX i jiný z připravovaných nosičů bude první stupeň nosiče New Glenn vícenásobně použitelný. V případě prvních startů z Floridy by jeho návrat měl probíhat zřejmě na mořskou plošinu umístěnou zhruba 1200 km od startovací rampy. Detailů je zatím poměrně málo, ale Blue Origin podle veřejně dostupných dokumentů (např. patentových přihlášek) na přistání na moři pracuje už roky. Z dostupných údajů lze mimo jiné usuzovat, že oddělení prvního a druhého stupně bude probíhat ve vyšších výškách a rychlostech než u konkurenčního Falconu společnosti SpaceX. V jejím případě přistání probíhala na plošinu vzdálenou zhruba 300 km od Floridy. Sestup prvního stupně budou patrně řídit malé plošky v horní části nosiče. Vícenásobná využitelnost není samozřejmě zadarmo. Raketové nosiče, jejichž první stupeň se má vrátit na zem, mají podstatně nižší nosnost než stroje na jedno použití - a to zhruba o třetinu. Pro představu: spíše konzervativní a určitě ne úplně přesné odhady dnes na základě známých hodnot říkají, že „nenávratný“ třístupňový nosič New Glenn by mohl na nízkou oběžnou dráhu vynést cca 80-90 t nákladu. Pokud se jeho první stupeň bude vracet na povrch, nosnost klesá na zhruba nějakých 60 t, řekněme tedy 55-65 t. Cílem je ovšem stejně jako u všech jiných návratových raket především finanční úspora, nikoliv maximální hmotnost (byť to spolu jistě obojí souvisí). Palivo tvoří jen jednotky procent z celkové ceny dnešního běžného letu do vesmíru, první stupeň desítky procent. Kdyby se dal použít vícekrát, omezení nosnosti by se mohlo vyplatit. Cílem je dosáhnout zhruba toho, co se Blue Origin povedlo s jeho malou, v podstatě experimentální (a maximálně turistickou) raketou New Shepard, jeden jejíž exemplář se na hranici vesmíru podíval už čtyřikrát za sebou. Příprava ke každému dalšímu vzletu podle Bezose stála řádově jen pár desítek tisíc dolarů na palivo a kontroly. Ne nejlepší, ale nejlevnější Motory pro New Glenn si Blue Origin vyvíjí sama. Nesou označení BE- 4, mají tak 2,45 MN a v prvním stupni rakety jich má být sedm. BE-4 jsou odvozeny od menšího motoru BE-3, který pohání dnešní malou loď firmy, tedy New Shepard (ovšem změnilo se u nich palivo: na zemní plyn místo vodíku). Cílem Blue Origin není podle všeho vytvořit nejlepší motor mezi všemi, ale spíše motor co nejlevnější. Bezos v rozhovoru pro Ars Technica srovnával BE-4 s ruským motorem RD- 180, který se dnes používá i na amerických nosičích Atlas V. RD-180 je podle něj ferrari mezi dnešními raketovými motory, ale to je drahé. BE- 4 by měl pro srovnání pracovat s polovičním tlakem v komoře, stát polovinu, ale jeho účinnost spalování (míníme tzv. specifický impulz, který určuje, jaký tah motor vyrobí z daného množství paliva) by měla být jen o něco málo nižší než u špičkového motoru ruského a měl by být i díky tomu použitelný nejméně na 25 startů. Pokud výrobce zveřejní jejich výsledky, více bychom mohli vědět po pozemních zkouškách naplánovaných na příští rok. K čemu je? Zajímavou otázkou je, k čemu vlastně New Glenn může sloužit. Pro raketu s takovou kapacitou vlastně neexistuje jasné odbytiště. Na většinu satelitů bude příliš veliká a komerční lety mimo naši oběžnou dráhu si nikdo dnes nezaplatí - není tam co dopravovat. A to ještě New Glenn má být jen začátek: Bezos v e-mailovém oznámení o nové raketě také napsal, že tento první nosič bude „nejmenší“, který firma kdy postaví. (A také naznačil, že další projekt ponese název New Armstrong, ale nic víc o něm neřekl – ani jasné, zda se pod tímto názvem skrývá další nosič či něco jiného.) Musk z konkurenčního SpaceX tvrdí, že svůj Falcon Heavy staví do značné míry i kvůli letům mimo Zemi. Jeho velkým cílem je Mars, na který by si byl údajně ochotný pořídit i jen jednosměrnou letenku. Bezos má cíle neméně ambiciozní a mluví o tom, že chce otevřít vesmír „milionům lidí“. Pokud to myslí vážně, mohutný nosič typu New Glenn by byl logický krok. Taková „kolonizace“ by totiž vyžadovala vybudování mohutné infrastruktury, což je zase ideální zadání pro velké rakety, které jsou jinak pro běžné satelity příliš drahé a mohutné. /jj/