Kdo vyrobí a kdo zaplatí levné teplo?

Na mezinárodní odbornou výstavu techniky a technologií pro dálkové zásobování teplem a chladem, elektroenergetiky a obnovitelných zdrojů jezdí redaktoři Technického týdeníku od jejich prvopočátků. Nejenom proto, že TT je dlouholetým mediálním partnerem této nejvýznamnější akce v oboru. Její výstavní i konferenční segmenty jsou pro nás zdrojem cenných informací o technickém vývoji a reálné provozní situaci v oboru. V poslední době také platformou, kde se vehementně konfrontují rozdílné politické, odborné i ryze zákaznické přístupy k problematice energií a tepla v naší zemi. Jako top akce letošních TD v Kongresovém sále ALDIS v Hradci Králové byla avizována konference KVET a dálkové zásobování teplem s 5 odbornými sekcemi, rámcově zaměřenými na jednotlivé oblasti oboru. Pořadatelé i účastníci byli zajedno: nabídnout a odvézt si domů, do firem, maximum informací o nové oborové technice, legislativě i ekonomických parametrech. Dopředu se také myslelo na moderní informační systémy v energetice a na zahraniční zkušenosti partnerů mezinárodně agilního Teplárenského sdružení ČR. Součástí doprovodného programu byla konference Energetika a životní prostředí, seminář Platné předpisy pro energetiku a konference MŽP ČR Obnovitelné zdroje energie pro venkov a teplárenství. Až potud všechno v pořádku. Přesto… …přesto se nám řada hostů, přednášejících i vystavovatelů přiznala, že přijížděla (a bohužel z Hradce Králové i odjíždí) se smíšenými pocity. Jedna ze základních životních potřeb - teplo - jakoby krok za krokem opouštělo pomyslný šuplík s visačkou „řád, standard, nezbytnost“ a přesouvalo se do kategorie „zmatky a luxus“. EKOLOGICKY ANO, ALE… Velcí producenti a prodejci tepla byli a jsou mj. zaskočeni návrhem nové vyhlášky o stanovení požadavků na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší. Má nahradit dosavadní vyhlášku 357/2002 Sb., a zpřísnit pro uhlí limitní měrnou sirnatost. Konkrétně: ze současných 1,07 g/MJ S na 0,5 g/MJ S. Převážná část uhelných paliv, která mají nasmlouvány teplárenské společnosti, má své přirozené fyzikálně-chemické vlastnosti a podle dosud známých zkušeností neumožňuje žádná technologie úpravárenství docílit splnění nových limitních hodnot. Mimoto: dlouhodobé smlouvy na dodávky energetického hnědého uhlí jsou obvykle uzavřeny v horizontu do roku 2015. Uvedeným legislativním zásahem by byly teplárenské společnosti vystaveny hrozbě nemožnosti zabezpečit nasmlouvané dodávky tepla a elektřiny v kogenerační výrobě. Zároveň by byly nuceny zásadně změnit část technologie, která je závislá na některých druzích hnědého uhlí (kupř. uhlí ořech 2). A to nelze ze dne na den a určitě se to neobejde bez výrazných investic. Nikdo ve východočeské metropoli nezpochybňoval nutnost chovat se a jednat ekologicky. Na druhé straně: limitování obsahu škodlivin v uhlí není podloženo žádnou zákonnou úpravou v evropské energetické legislativě. Tam je vždy legislativně zakotvena a limitována nikoliv strana vstupů, ale pouze strana výstupů, tedy spalin vypouštěných do ovzduší. Je nanejvýš výmluvné, že veškeré tyto legislativní podmínky členské společnosti Teplárenského sdružení ČR plní, dodržují a v řadě případů i podkračují. Firmy podpořily management asociace, jenž navrhuje u alternativních paliv snížit hodnotu výhřevnosti na 8 MJ/kg pro širší možnost využití již vyzkoušených alternativních paliv. Celkovou situaci při přípravě nové vyhlášky sledují s obavami. Její účinnost k 1. září 2007 by přinesla fatální problémy v dodávkách paliva a provozování řady energetických zdrojů. Zásadním řešením není ani posunutí platnosti na začátek roku 2008: neeliminuje základní problém ani v rovině ekonomické, ani technické. EKOLOGICKÉ DANĚ KONTRA KVET? Obzvláště horký brambor představují ekologické daně. V TT jsme se jim věnovali zevrubně. Nemá proto valný smysl opakovat každý souhlasný či naopak kritický postoj k nim. Nicméně v ALDISu nepřehlédli, že z dosud vypořádaných připomínek k návrhům zákonů o zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektrické energie Ministerstvo financí ČR neakceptovalo jednu ze zásadních - zdanění paliv na vstupu do kogeneračních zdrojů. V preambuli Směrnice 2003/96/ES, která má být zákony implementována, se říká: „Preferenční zacházení může být poskytnuto zejména kombinované výrobě elektřiny a tepla a může být poskytnuto s cílem podpořit využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie.“ MF ČR však pobídku Směrnice 2003/96/ES nezohlednilo a paliva pro výrobu tepla v KVET v návrhu zákonů zdaňuje. A to i přesto, že účinná kogenerace, díky níž je v ČR ekologicky a efektivně zásobováno teplem několik milionů obyvatel a podstatná část ostatních odběratelů, je specifickým rysem a konkurenční výhodou české energetiky. Osvobození od daně u paliv a elektřiny používané pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla umožňuje směrnice 2003/96/ES. Stát deklaruje podporu KVET, která dosahuje vyššího využití energie primárního paliva a je ekologičtější než výroba oddělená. Osvobozením paliv pro KVET bude cena centrálního tepla konkurenceschopnější proti lokálnímu vytápění, což povede ke zvýšení podílu KVET. V opačném případě nelze vyloučit zvýšení ceny dálkového tepla, rozbití systémů dálkového zásobování teplem a logicky - přechod k lokálnímu vytápění, se všemi negativními důsledky pro životní prostředí. Návrh zákonů předkládaný MF ČR hovoří o „vysoce účinné kogeneraci“. Směrnice EU ale požaduje pouze, aby: „generátory byly šetrné k životnímu prostředí“. Navrhované znění neumožní menším teplárnám na osvobození od daně dosáhnout, přestože elektřinu vyrábějí v kombinované výrobě, jelikož nenaplňují definici „vysoce účinné kogenerace“. Je navrženo osvobození plynu pro výrobu tepla v domácnostech, ale nikoliv pro výrobu tepla pro domácnosti v centrálních zdrojích. Tento princip popírá podporu KVET, protože takto vyrobené teplo daňově znevýhodňuje oproti lokálnímu vytápění. Zdanění paliv pro KVET směrnice nevyžaduje. Jedná se tedy o nadbytečný krok, který jde proti duchu ekologické daňové reformy? ČR nevyužívá možnosti Směrnice EU pro osvobození od ekologických daní. Popřelo by přijetí zákonů v této podobě jejich cíl? Skeptici varují: výsledkem může být zvyšování ceny tepla, rozpad soustav CZT, snížení výroby elektřiny v kogeneraci a dopady na ekologii. Znevýhodnění kogenerace je přitom kolosální paradox: všude ve světě představuje technologii získávání energie, která je perspektivní, efektivní a šetrná k životnímu prostředí… LOGIČTĚJI S POVOLENKAMI Pokračovat v hovorech s teplárenskou veřejností o fenoménu povolenek je složité a nezřídka i navýsost emotivní. Ani kuloáry Teplárenských dnů nebyly v tomto směru výjimkou. Při tvorbě návrhu alokace povolenek pro roky 2008-2012 producenti tepla požadovali zachování bonusů EA, bonusů pro CZT a pro KVET bez jejich krácení. Upozorňovali na nutnost souběžně řešit problematiku přidělení povolenek při připojení nového odběratele, na závislost dodávek tepla na vývoji vnějších klimatických podmínek, v zájmu regulovatelnosti ES ČR v povolenkách zahrnout vliv poskytovaných podpůrných služeb pro ČEPS a řešit otázky změn provozních režimů. Nejedná se o žádné sekundární záležitosti. Při připojení nových odběratelů v bytové výstavbě, terciální sféře i v průmyslu se buď ruší staré lokální zdroje nebo se připojením na soustavy dálkového zásobování teplem nebudují nové zdroje pro odběratele. Podle stávajících pravidel pro tvorbu NAP nelze čerpat povolenky z rezervy pro nová zařízení v případě připojení nových odběratelů na soustavu CZT, a to ani tehdy, když odběratelé volí tuto variantu namísto výstavby vlastního zdroje nebo jako náhradu za stávající výtopenské zdroje, na něž se obchodování s CO2 nevztahuje. Nemožnost čerpat povolenky na nová připojení způsobuje, že jsou zbytečně budovány nové zdroje emisí, většinou bez kogeneračního efektu, s lokálním dopadem, namísto zvýšení využití již zdrojů existujících. Proto akcent na vytvoření rezervy povolenek NAP, která by řešila a zohlednila nárůst výroby tepla pro nové odběratele. Přidělování povolenek z rezervy jednotlivým zdrojům by se mělo řídit předem stanovenými podmínkami. Množství dodané tepelné energie konečnému odběrateli je přímo úměrné klimatickým podmínkám. Závislost dodávek tepla na vývoji vnějších podmínek vyžaduje specifický přístup při hodnocení potřeb povolenek. Extrémní klimatické odchylky zvyšují spotřebu primárních paliv, a tím i emise zejména skleníkových plynů. Vzhledem k dlouhodobým ročním a extrémním měsíčním odchylkám (kupř. v lednu 2006 byly dodávky tepla vlivem klimatických poměrů o 20 % vyšší než dlouhodobý průměr) dochází k neovlivnitelné vyšší produkci emisí skleníkových plynů. TS ČR proto navrhlo navýšit bonus na CZT, z něhož budou přidělovány povolenky na zdroje zásobující lokality ovlivněné nepříznivými klimatickými podmínkami. Při výměně stávajícího turbogenerátoru za nový s vyšším výkonem, je v NAP pro zdroj zahrnuto jen zařízení staré. Na nové zařízení je pak třeba dodatečně získat/nakoupit patřičné množství povolenek. V současnosti je řada zdrojů provozována jako dispečerská záloha. Není známo, jak dlouho bude tato služba ze strany ČEPS poptávána. Proto by měla být dána možnost pro získání dodatečných povolenek po změně charakteru provozování zdroje. Neřešení uvedených problémů povede podle producentů tepla k potřebě zvýšeného nákupu emisních povolenek. Následně se zvýší cena dálkového tepa a sníží jeho konkurenceschopnost na trhu s teplem. Ve finále tak bude zvýhodněno lokální a individuální vytápění, které leckdy poškozuje životní prostředí více než dodávka tepla z centrálních zdrojů. V ALDISu byli všichni námi oslovení zajedno: státní i regionální orgány by měly naslouchat teplárenským názorům „zdola“, a to s podstatně větší pozorností. VÝSTAVA NA OKRAJI? V minulých letech jsme do našich reportáží z Teplárenských dnů vždy zařazovali alespoň střídmou mozaiku technických a technologických novinek prezentovaných výrobci a prodejci v reálu, v chodbách ALDISu. Letos tak záměrně neučiníme. A to ze dvou důvodů: žádná zásadně nová (neřkuli revoluční) teplárenská novinka nebyla v Hradci Králové prezentována. Jejich tvůrci a dovozci si očividně nalezli kratší a patrně i efektivnější cestu k zákazníkům. To je v pořádku. A hrstka těch, kteří nelenili a připravili pro hosty Teplárenských dnů vlastní expozici v přízemí ALDISu, měla jistě tu nejlepší vůli. Nikoliv však kompetence řešit pyramidu problémů, které se před českým velkým teplárenstvím za poslední roky nakupily. Na Teplárenských dnech 2007 zazněla řada pozoruhodných technických a organizačních návrhů a doporučení. Byly tu prezentovány četné zkušenosti a postupy, o nichž na stránkách TT poreferujeme v příštích vydáních. Nemá cenu si však zastírat. „Na tahu“ nyní nejsou pouze teplárenská konstrukce, výroba, či obchod. Pouze velcí producenti či prodejci tepla a chladu. Tato země musí (a je s to) v příštích letech beze zbytku dostát přísným ekologickým požadavkům na výrobu, distribuci i spotřebu tepla. Ale (taková maličkost?!) – nesmí přitom zmrznout, event. se udusit zplodinami z lokálních individuálních topenišť. Horlivý, leč reálné situace v obcích a městech málo znalý úředník: je to karikatura, anebo Damoklův meč českého teplárenství? /bs/