Na to se ve víru špatných zpráv
dnes už ptá kde kdo. Určitě to nejsou
ekonomové, ti jen krčí rameny, i když
ekonomická chřipka přerůstá zřejmě
ve zhoubný mor globální ekonomiky.
Ten se nevyhne nikomu, neb něco je
špatného na systému, který není schopen
samoregulace a hlavně neumí se
bránit proti spekulantům. A politici spíše
jen přilévají benzín do ohně, protože
jde většinou o amatéry vybrané finančními
skupinami jako stafáž. Což jasně
prokazují dnes a denně tím, jak přihrávají
řešení problémů státu na soukromé
firmy a ty si nechají zaplatit.
A nemůžeme přece považovat za státnický
čin, když poslanec zvedne ruku
pro nadstandard ve zdravotní péči,
když ani není definováno, co standardem
bude. To nemá logiku přemýšlejícího
člověka, stejně jako představa,
že budeme donekonečna škrtat ve státním
rozpočtu a čekat, že tím zaplatíme
1,5bilionový dluh, jenž stále narůstá,
a ještě nastartujeme ekonomiku, pozvedneme
školství, státní správu a vrátíme
církvím ukradený majetek, zneškodníme
alespoň část jedů vypuštěných
do našeho prostředí a… (dosaďte
si potřebné). Takže opět, tento systém
ekonomiky a řízení státu prostě nefunguje,
neb vede jednoznačně k úpadku.
A do třetice, tentokrát o průmyslu.
I když čísla o vývozu vypadají uspokojivě,
zkušení strojaři varují. Tím, že se
země dostala do pásma subdodavatelů
vysloveně závislých jen na odbytu zahraničních
firem a jejich prosperitě,
není situace vůbec perspektivní. Ostatně
MPO na toto téma vypotilo spisek
Cesta na vrchol, který je plný dobrých,
ale nesplnitelných úmyslů a připomíná
spíše proklamaci jak porazíme kapitalismus,
než realitu.
A nyní se už můžeme jen bavit
o tom, co by bývalo lepší po slavné
revoluci a naději, jež skončila
tak neslavně. Falešné karty jsou
rozdány, systém se zadírá, ale nakonec
co, dokud bude existovat
Karlovarský filmový festival, budou
média vysílat usmívající se
státníky, byť zkrachovalé, po boku
filmových hvězd fiktivního světa
úspěchů a štěstí. A to řídí sympaťák
Bartoška, takže, snad, že by to byl
on, kdo řídí naši ekonomiku? Nakonec
to vypadá, že život je jeden
velký večírek a ten s Klausem, ten
se prostě musí vydařit.
Jan Baltus