Průmyslová revoluce s sebou přinesla rozvoj výroby, pracovních míst, vzdělání a konzumu. Změnila tak svět. Došlo i k masovému rozvoji průmyslu. Zároveň se ovšem objevily výrazné rozdíly v ekonomice a kvalitě života a rozsáhlé problémy v oblasti životního prostředí. V současné době se digitální revoluce rychle rozšiřuje a průkopníci, mezi něž patří i zakládající partnerka a ředitelka Fab Foundation Sherry Lassiterová, předvídají, že nás budoucí vývoj nasměruje k vytvoření spravedlivějšího a udržitelnějšího světa.
Novou cestou Lassiterová je sama o sobě ukázkovým příkladem takovéto změny, protože nové technologie nepříznivě ovlivnily vývoj její vlastní kariéry. „Pracovala jsem jako producentka, autorka a režisérka vědeckých dokumentů ve veřejnoprávní televizi,“ vysvětluje. „Běžně jsme natáčeli hodinový dokument za 750 000 dolarů, na němž se podílelo osm lidí. Na příběhu jsme pracovali více než rok. Průmysl po nás však chtěl, aby jednotlivci natáčeli během několika měsíců třicetiminutové pořady za 35 000 dolarů a aby právě takto zaplnili vysílací čas. Rozhodla jsem se tedy, že nechci dělat věci jen pro efekt a vytvářet nadbytek.“ Když nástup digitálních technologií zhatil její kariéru, vydala se novou cestou a začala pracovat v administrativě pro MIT. „Neil Gershenfeld, zakladatel Centra bitů a atomů (Center for Bits and Atoms) na MIT, byl tak laskavý a umožnil mi chodit na jeho přednášky na téma How to Make Almost Anything (Jak vytvořit téměř cokoli), abych získala informace pro svou práci. Měla jsem možnost sledovat počátky výzkumu a aplikace digitální výroby a pochopila jsem, že technologie nejsou černou skříňkou. Tyto přednášky mi změnily život. Vrátila jsem se do školy, abych získala magisterský titul v oblasti vzdělávání, a zároveň jsem založila nadaci Fab Foundation. Když jsem přestala být pouhým uživatelem technologií a stala jsem se jejich tvůrcem, byl to neuvěřitelně silný zážitek.“
Příležitosti plynoucí z technologií „Tento druh vzdělávání a zpřístupňování technologií se stal mým posláním. Nechci, aby dětem trvalo 35 let jako mě, než zjistí, že technologie mohou být přístupné, smysluplné a mohou obrátit svět k lepšímu. Tuto zlepšenou situaci můžeme vidět v dílnách Fab Lab po celém světě. Jakmile někdo vytvoří technologii, pochopí, že má potenciál měnit životy a společnost. Proto teď dělám to, co dělám. Technologie mě neskutečně baví.“ Pokud lidem zpřístupníme základní vzdělání v oblasti rozvíjejících se technologií, můžeme jim pomoct zbavit se chudoby a proměnit ekonomiku a města po celém světě. Lassiterová dala této představě konkrétní podobu, když v roce 2003 v Bostonu založila společně s Gershenfeldem první dílnu Fab Lab. Od té doby projekt podpořily společnosti jako Chevron a General Electric, které do vzdělávání STEM v oborech přírodní vědy, techniky, technologie a matematiky (science, technology, engineering, mathematics) prostřednictvím dílen Fab Lab investovaly miliony dolarů. „Nejdříve jsme museli zajistit, aby síť Fab Lab rostla,“ říká Lassiterová. „Nyní se zaměřujeme na sociální dopady. Místo abychom po světě rozdávali počítače, chtěli jsme společnost obeznámit s dílčími výsledky naší práce na MIT a zeptat se: ‚Pokud byste měli přístup k těmto technologiím, jak byste s touto pravomocí a příležitostí naložili?‘ Jak by svět vypadal, kdyby mohl kdokoli kdekoli vytvářet téměř cokoli? Mělo by to neuvěřitelný dopad na vzdělávání, ekonomické příležitosti i společnost. Všechno je tak nové. Pracovní síla budoucnosti se od té minulé liší v mnoha ohledech. Technologie opět spojují odborné a akademické vzdělání.“
Na principu udržitelnosti Další pokrok v práci přestavuje projekt Fab Cities. Starosta Barcelony ve Španělsku plánuje zavést 16 dílen Fab Lab, přičemž pět z nich je už v provozu. Využívají místní materiály pro navrhování a výrobu v různých oblastech včetně nábytku, oblečení a věcí do domácnosti. „Koncept ekologické stopy a udržitelného města se tak stává zajímavějším,“ říká Lassiterová. „Proč místo dovozu a vývozu zboží nedovážíme a nevyvážíme data a nevyužíváme místní výrobu? Místo aby přepravovali materiály a produkty po celém světě, snaží se všechno dělat lokálně. To je úžasný cíl.“ Jak můžete mít dílnu Fab Lab i ve vašem městě? „Pokud jste ve své komunitě první, dílnu Fab Lab si můžete koupit (cena se pohybuje okolo 125 000 dolarů) nebo se můžete s nějakou dílnou spojit a vytvořit Fab nástroje pro svou komunitu a poté tuto dílnu využít k vytvoření dalších dílen Fab Lab. Blížíme se k bodu, kdy se dílna může reprodukovat za desetinu své ceny. Pokud jste schopni rychle reprodukovat výrobní stroje a vytvářet jejich prototypy, pak vaše návrhy nejsou omezeny vnějšími možnostmi. Stačí jen vyrobit stroj, který bude dělat to, co chcete, aby dělal.“ Sherri Lassiterová pokračuje: „Každá dílna Fab Lab na světě sdílí určité stejné nástroje a procesy, avšak každá z nich je velmi odlišná, protože reagují na potřeby a zájmy své komunity. Některé se zaměřují na technologie a podnikání, jiné se zaměřují na problémy, které jsou pro jejich komunitu důležité, například na ochranu vodních zdrojů a vzdělávání. V Amsterdamu se pak komunita umělců snaží zpřístupnit nástroje pro sebevyjádření. Spolupracujeme se společností Nike na materiálech, z nichž vyrábějí, a k vývoji recyklovatelných a udržitelných produktů používáme digitální technologie. Stejně je tomu při naší spolupráci s leteckým průmyslem. O výrobě a používaných materiálech velmi přemýšlíme. Sami bychom však na všechny ty úžasné způsoby, jak tuto technologii a znalosti využít, nepřišli.“
www.skf.cz
