Umělá inteligence v současné době hýbá automobilovým průmyslem, spotřební elektronikou a řadou dalších oborů i odvětví, pomáhá v medicíně při diagnostice a léčbě a do svého hledáčku ji mimo jiné zaměřili též výrobci kamer pro videokonference. Jednou z nich jsou (web) kamery Huddly s vlastní inteligencí stejnojmenné norské společnosti, které na českém trhu jako novinku představuje firma Audiopro. Cíl vývoje tohoto inovativního produktu byl předurčen skutečností, že většina moderních technologií rychle stárne, a tak se hledala cesta, jak vytvořit kamery obrazně řečeno stále „nové“, jejichž výjimečnost by spočívala v tom, že budou softwarově updatovatelné. Softwarová platforma Huddly Vision zajišťuje nejen to, že se tyto kamery díky umělé inteligenci stále vyvíjejí, což umožňuje držet krok s dynamickým vývojem v oboru týmových videokonferencí a pružně přidávat nové vlastnosti v rámci stávajícího produktu, ale nabízejí i pokročilé analytické funkce. Kamera dokáže například „vidět i chápat“ okolní prostředí, a díky zabudovanému neuronovému procesoru na něj v reálném čase reaguje. Průběžně detekuje osoby, které se účastní jednání, a zaostřuje na ně. Odpadá tak potřeba kameru v průběhu jednání obsluhovat a lidé se tak mohou plně koncentrovat na obsah schůzky. Pomáhá také firmám a organizacím vytvořit přehled, jakým způsobem jsou jejich jednací prostory využívány. Díky nástroji Huddly InSights API mají k dispozici kvalitní analytická data. Kamery tak jednoduše pomáhají využívat zasedací místnosti efektivně. Umělá inteligence radí a zdokonaluje se Rovněž v medicíně se nyní umělá inteligence prosazuje, i když postupně, a zatím slouží spíše jako pomocný nástroj, kdy tíha rozhodnutí stále spočívá na lékaři. V budoucnu by však umělé inteligentní systémy mohly zvládnout komplexní komunikaci s člověkem. Umělá inteligence je schopná nejen vstřebat enormní množství dat, ale také se učit a informace vyhodnocovat. Například systém Watson vyvinutý IBM dokáže radit lékařům, pro jakou léčbu se u konkrétního pacienta rozhodnout. Odborníci ho mimo jiné naučili pracovat s daty onkologických pacientů. Zpracuje všechny body diagnózy, kterých je 20 až 80, a lékaři ukáže možnosti léčby pro konkrétního pacienta. Výsledky rozdělí podle pravděpodobnosti úspěchu na doporučené, vhodné ke zvážení a nedoporučené. Tedy nerozhoduje o léčbě, ale radí lékaři. Stále sbírá data a učí se z nich, takže se dále zdokonaluje. IBM Watson Assistant je platforma pro tvorbu konverzačních aplikací. Umožňuje vytvářet aplikace, které komunikují s lidmi přirozeným jazykem, na rozdíl od vyhledávání podle klíčových slov. Není bez zajímavosti, že nyní slouží i českým diabetikům. Přesněji řečeno, tohoto unikátního virtuálního asistenta s názvem Cukrovka Bot, který komunikuje s uživateli internetu v reálném čase přirozeným jazykem prostřednictvím otázek a odpovědí, představila letos společnost IBM a Diabetická asociace České republiky. Cukrovka Bot je založen na IBM Watson Assistant technologii a je schopen reagovat na mnoho praktických otázek týkajících se diabetu v češtině. Nový virtuální asistent má být obecným zdrojem informací pro diabetiky, stejně jako pro jejich rodiny a přátele. Existuje velký počet článků, studií, knih, časopisů a dalších informačních zdrojů, které pokrývají diabetes v českém jazyce. Mnoho z nich však není tak snadné pochopit, jelikož jsou napsány odborným jazykem. Inovativní virtuální asistent pro pacienty s diabetem byl vyvinut jako projekt společenské odpovědnosti firmy IBM a byl poskytnut Diabetické asociaci České republiky bezplatně. Stovky tisíc pacientů v České republice, kteří byli doposud odkázáni na doporučení svých lékařů, mají tedy nyní zcela nový informační zdroj, který dokáže zpracovat řadu otázek týkajících se diabetu, typů cukrovky, komplikací a následků diabetu, stravovacích návyků, častých známek a symptomů diabetu a mnoho dalších. To vše 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Tyto vlastnosti a schopnosti umělé inteligence mohou tak pomoci diabetikům snadno získat potřebné a praktické informace o cukrovce. Chatbot pro diabetiky byl v České republice testován devět měsíců. Je založen na kombinaci nástrojů IBM Watson Assistant a Watson Assistant Workbench s otevřeným zdrojovým kódem, který vývojářům pomáhá vytvářet požadovaný obsah ve velmi uživatelsky přívětivé podobě. Umělá inteligence ve zdravotnictví má však širší spektrum Cílem je též v určitém měřítku náhrada zdravotních sester. Samozřejmě nepost radatelné budou i nadále, ale jistou část jejich práce přebere moderní technika. Snahou výzkumu v této oblasti je umět na dálku odečítat a zpracovávat data z běžných lékařských přístrojů, které jinak musí monitorovat sestra. Klíčové jsou tepová frekvence, kterou dnes umí měřit kdejaký chytrý náramek nebo chytré hodinky, krevní tlak a případně i tělesná teplota. Pacientovi pak stačí do systému třeba říct „Kdy si mám vzít další léky?“ a od virtuálního asistenta získá pohotově odpověď. Stejně tak tento systém s umělou inteligencí může obsahovat klíčové údaje pro pacienty. Když pak třeba zjistí, že dotyčné osobě prudce vzrostla tepová frekvence (došlo k tachykardii), může bezprostředně sdělit: „Pane Novotný, najděte si místo, kde se můžete posadit, v klidu dýchejte, za chvilku to přejde,“ stejně jako by to řekla živá zdravotní sestra, pokud by byla nablízku. Navíc umělá inteligence může pracovat i s informacemi o příslušném pacientovi. Když pak hlasem nahlásí svému náramku: „Začala se mi motat hlava,“ může systém odpovědět: „Paní Nováčková, v posledních dvou minutách došlo k prudkému poklesu krevního tlaku. Na chvilku se posaďte, jedná se o normální vedlejší příznak po požití nitroglycerinu, který jste si vzala před půl hodinou. Dejte si hlavu mezi kolena, zhluboka dýchejte a za pár minut se vše vrátí do normálu.“ A tohle vše bude stát jen pár kilobajtů datového přenosu a pár milisekund strojového času. Bez podobného systému by to přitom stálo minimálně výjezd záchranky, nebo také to, že by takový pacient nebyl vůbec propuštěn do domácího ošetřování. Jen kvůli tomu, aby ho mohla sestra kontrolovat osobně a říct mu tu samé z očí do očí. Robot s umělou inteligencí pro pa cienty Spolehlivé a bezpečné ošetřovatelské roboty jsou další zajímavou a perspektivní oblastí moderní medicíny, a proto ne náhodou jsou již řadu let předmětem výzkumů, které nyní probíhají v řadě zemí světa. Využívají přitom poznatků z různých oblastí robotiky. Tito služebníci se dokážou dobře orientovat v prostoru a samostatně se v něm pohybovat. Rozeznávají své okolí, jednotlivé osoby i předměty kolem sebe. Například na univerzitě v Amsterdamu pracují vědci na robotu s umělou inteligencí, jenž by dělal společníka starým lidem, kteří zůstali sami. Ošetřovatelské roboty mají instalovány snímače a kamery a jsou schopny rychle vyhodnotit naměřené signály a obrazy. K rozhodování využívají metody umělé inteligence. Dobře reagují na potřeby lidí i na pokyny zasílané dálkovým ovládáním. Hodí se mimo jiné třeba pro osoby trpící roztroušenou sklerózou a podobnými degenerativními onemocněními, po mrtvici, amputaci, paraplegii atd. Je nutno přiznat, že tyto stroje lidskou péči nenahradí, přinášejí však lidem s pohybovým postižením více samostatnosti. Asistent pro invalidní vozík pomůže lidem s omezenou pohyblivostí s běžnými každodenními úkony, jako je otevírání dveří, nalévání nápojů a podávání předmětů. Na invalidním vozíku je instalována citlivá robotická paže s pětiprstou rukou. K ovládání paže je k dispozici jednoduchý joystick. V případě, že postižení neumožňuje pohybovat joystickem, je možné ovládat paži svalovými signály nebo neurální aktivitou mozku. Vyvíjeny jsou také rozhodovací funkce robotů na základě umělé inteligence. Robot se pak rozhodne podle zkušenosti z předchozího chování a současných signálů. Obvykle se pohybují na kolečkách podle informací, které jim předává lehká kamera snímající jeho okolí. Mají v sobě zabudovány snímače pohybu a pohotově reagují na to, co se děje v jeho okolí. Zvláště americké nemocnice si již delší dobu pohrávají s myšlenkou většího zapojení podobných robotických pomůcek do každodenní praxe. I když některé již zaznamenaly solidní výsledky a začínají se používat stále častěji, jejich intenzivnějšímu nasazení zatím brání určitá ostýchavost pouštět roboty do oblastí, které byly doménou pouze lidské interakce lékař-pacient. Zavádění robotiky brzdí také nejistota ohledně přístupu pojišťoven (kdo by platil náklady v případě komplikací?) a vysoké ceny. Odborné studie však konstatují, že zapojení robotů ve zdravotnictví bude časem tak samozřejmé, že nikoho nenapadne se jejich použití divit či bránit. Jedním z uváděných příkladů využití je boj s infekcemi a bakteriemi. Třeba ve zmiňovaných Spojených státech se každý rok přes 1,7 milionu lidí nakazí během pobytu v nemocnici, což vede ke komplikacím, někdy i ke zbytečným úmrtím. Robot dokáže svým ultrafialovým zářením zabít bakterie v uzavřených prostorách a pokojích a znemožní opětovnou reprodukci bakterií. Nemocnice, které ho používají, hlásí průměrně 40% pokles výskytu bakterií, u některých typů dokonce 82%. Další možností je virtuálně přítomný lékař. Jde o pojízdné zařízení, přes které se doktor dokáže spojit s pacientem nebo instruovat sestru o nejvhodnějším způsobu zákroku. Robot se dá ovládat přes tablet, takže dokáže v nemocnici přejíždět z místa na místo, zatímco lékař od ní může být vzdálen stovky kilometrů. (Vyrábí ho firma iRobot, na robot již získala certifikát FDA). Jinou možností je funkce terapeuta. V USA se stále častěji v nemocnicích objevuje robot Paro, výrobek japonské firmy AIST. Ten imitující živého tuleně funguje jako terapeutická pomůcka pro seniory i děti, stojí ale 5 000 dolarů. Na veletrhu digitálních lékařských technologií DMEA, který se konal koncem dubna v Berlíně, si jeho odborní návštěvníci mohli prohlédnout i vyzkoušet robot ChiliGo tchajwanské společnosti iHelper. Má funkci umělé inteligence pro rozpoznávání obličejů, hlasovou funkci, poskytuje okamžitou zpětnou vazbu, provádí sběr a analýzu dotazů. Využívá termální tiskárnu, která natiskne lékařský předpis, takže šetří čas, programová řešení pro telemedicínu, což je podstatné pro omezení návštěv lékaře nebo rodinných návštěv v pečovatelském domě. Má též čtečku karet pro identifikaci ID a různé platby. Výrobce uvádí, že se jedná o první robot s otevřenou platformou na světě s duálním procesorem a duálními operačními systémy. Dále je v něm zabudována 3D kamera, ultrazvukový senzor s detekcí vzdálenosti 30 cm a 270° laserový skener. Pracuje s anglickým jazykem, thajštinou, portugalštinou ( již brzy) a čínštinou. Jeho maximální rychlost pohybu je 1 m/s. Ošetřovatelské roboty pravděpodobně nakonec proniknou do nemocnic a domovů lidí s pohybovým postižením. Jsou to jen stroje, ale výzkumníci do nich vložili inteligenci a schopnosti učit se a zdokonalovat své funkce. Díky tomu se z nich mohou stát vítaní společníci a pomocníci v běžném životě. Jistě jim nebude chybět trpělivost opakovat stejné úkony ve službě lidem s pohybovým postižením.