Koncem loňského roku publikovala Evropská asociace chemického průmyslu (CEFIC) výroční zprávu o chemickém průmyslu v r. 2016. Globální obrat dosáhl hodnoty 3,6 bilionu eur, což ve srovnání s rokem 2015 představuje nárůst pouze o 0,4 %. Dominantní postavení s 39,6% podílem zaujímá Čína s objemem prodeje 1,3 bilionu eur (nárůst ve srovnání s rokem 2015 činil 4,0 %), následuje Evropa (EU + Švýcarsko, Norsko, Turecko, Rusko a Ukrajina) s 17,8% podílem a Severní Amerika (NAFTA) s 15,7% podílem. Čína dominovala v r. 2016 i v objemu investic do chemického průmyslu s podílem 46,5 %, podíl Evropy byl 13,0 % a zemí NAFTA 12,2 %. Do r. 2030 se očekává zdvojnásobení globálního trhu na 6,3 bilionu eur. Podíl Číny má vzrůst na 44 %, podíl Evropy a zemí NAFTA má klesnout na 15,3 %, resp. 14,0 %. Ještě před 20 lety dominovala světovému chemickému průmyslu Evropa s 28% podílem, následovaná zeměmi NAFTA s 24,1% podílem a teprve třetí místo zaujímala Čína s 13,2% podílem. Za posledních 10 let zaznamenala Čína průměrný roční růst chemické produkce o 12,4 %, Evropa nevykázala žádný růst, USA zaznamenaly pokles o 4,9 %. V úvaze Johna Richardsona z 26. září 2017 (www.icis.com/blogs) nazvané „Why China Is Becoming More Innovative Than The West“ jsou uvedeny důvody, proč se Čína stane největším světovým inovátorem. Již dnes Čína zaujímá objemem vynaložených finančních prostředků na vědu, výzkum a inovace druhé místo, počtem zapojených lidí se řadí na první místo ve světě. Mezi dalšími důvody autor blogu uvádí: 1. Realizaci investic ve výši 1 bilionu USD do strategického projektu „One Belt, One Road“ (OBOR – též Nová hedvábná stezka) se zapojením 65 zemí v rámci volné obchodní zóny. Takto se dostanou mj. k levnější ropě a plynu ze Saudské Arábie, Íránu a Ruska a polyolefinům. Loni například dovezly 12 mil. t PE, podíl z nových amerických jednotek činil 5 %. 2. Státní dominance ve vlastnictví důležitých sektorů, od telekomunikací a energetiky přes chemický, automobilový a ocelářský průmysl až po banky, umožňuje snáze realizovat zásadní opatření, např. ke snižování emisí CO2. Jako světově největší emitent CO2 se Čína hlásí k dodržování závazků vyplývajících z Pařížské dohody. V současné 13. pětiletce (2016–2020) má cílená ochrana životního prostředí značný dopad na průmysl. Spočívá ve striktní regulaci a inspekci a vyvozování trestní odpovědnosti, v inovacích technologií na světové standardy a uzavírání zastaralých výroben. Od 1. ledna 2018 se platí environmentální daně z emisí. Do roku 2020 by mělo být 90 % chemických výroben přemístěno do 500 speciálních chemických parků. Součástí těchto opatření je i zákaz dovozu méně kvalitních plastových odpadů. V roce 2016 bylo dovezeno do Číny 7,3 mil. t plastových odpadů, z toho 2,5 mil. t PE a 1 mil. t PP. Více než 3 mil. t pocházely z Evropy. Paradoxně se dovezené plasty zrecyklovaly pouze ze třetiny, zbytek se spálil. Dojde k postupnému poklesu podílu uhlí na výrobě elektřiny z 64 % v roce 2015 na 43 % v roce 2035. Podíl plynu vzroste z 6 % na 10 %, podíl obnovitelných zdrojů z 12 % na 28 %. Do segmentu čistých energií investuje Čína o polovinu více prostředků než USA. 3. Preferenční financování inovací a environmentálních projektů prostřednictvím vládních úvěrů. Čínská vláda vyvíjí značné úsilí na zvyšování prodeje elektrických vozidel. Jen ve třetím čtvrtletí 2017 se ve světě prodalo přes 300 000 elektromobilů, z toho více než polovina v Číně. Téměř 60 % ropy se dosud využívá na výrobu pohonných hmot. Od nového roku platí v Číně zákaz výroby 553 modelů aut s vysokou spotřebou pohonných hmot. Povinnost všech výrobců aut v Číně zvyšovat podíl elektroautomobilů „ušetří“ v r. 2020 až 4 mil. t ropy. Od 1. ledna 2019 budou muset všichni výrobci aut v Číně prodávat minimálně 10 % své produkce s alternativním pohonem. Významná čínská automobilka BAIC Group – lídr v produkci elektroautomobilů – v prosinci 2017 oznámila, že od r. 2020 nebude prodávat auta na petrochemický pohon do Pekingu a od r. 2025 do zbytku Číny. Čínská ekonomika roste překotně při příliš laxním rozdávání úvěrů, což vede k vysokým dluhům, které nebudou splaceny. Tyto dluhy však drží státní banky, které disponují značnými devizovými rezervami. Finanční kolaps ale nehrozí, neboť od listopadu 2017 mohou do bankovního sektoru vstupovat i západní investoři, od kterých se očekává zvýšení finanční disciplíny. 4. Posilující střední vrstva obyvatel a jejich zájem o nákup kvalitních výrobků. Do této kategorie se dnes řadí 200 mil. obyvatel a do r. 2020 se má jejich počet zvýšit na 700 mil. Jestliže v r. 2016 žilo 58 % obyvatel ve městech, do r. 2030 má tento podíl vzrůst na 70 %. V r. 2025 má mít 15 čínských měst více než 25 mil. obyvatel a dalších 22 měst více než 10 mil. obyvatel. Obyvatelstvo bude usilovat o čisté životní prostředí. Za prvních osm měsíců r. 2017 bylo z důvodu snížení smogu v Pekingu uzavřeno 2 543 firem, změny v produkci byly realizovány u 2 315 firem a 599 firem bylo přemístěno mimo hlavní město. Čínské úsilí o zlepšení životního prostředí se projeví i v poklesu HDP v dalších letech ze současných 6,9 % na 6,0 % v r. 2020, 5 % v r. 2030 a pod 5 % po r. 2040. V oblasti petrochemického průmyslu dojde k některým modifikacím v původním úsilí o soběstačnost. Řada projektů na využití uhlí na výrobu polyolefinů bude odložena nebo zcela zastavena. Do r. 2017 bylo v Číně vyrobeno 3,6 mil. t PE z uhelné báze, do r. 2020 ještě najede jednotka s kapacitou 1 mil. t, čímž dosáhne podíl uhelné báze 15 %. Celkem osm dalších projektů s původně plánovanou kapacitou PE ve výši 2,4 mil. t bylo pozastaveno. Zatímco při výrobě olefinů z uhelné báze se emituje 63 t CO2 z každé tuny, při dehydrogenaci propanu je to 12 t, při krakování nafty 10 t a při dehydrogenaci etanu pouze 8 t. Čínské rafinerské kapacity ropy se zvýšily ze 750 mil. t v r. 2005 na 1 200 mil. t v r. 2016 a do r. 2025 se budou pouze mírně zvyšovat, poté budou opět klesat. Nafta ušetřená do r. 2025 bude z bilance pohonných hmot využita v osmi nových krakovacích jednotkách a v rámci intenzifikace pěti současných jednotek. Část propylenu se bude vyrábět dehydrogenací propanu z vlastního, ale i z dovezeného břidlicového plynu z USA podle smluv uzavřených s firmami INEOS a Reliance Industries. Za posledních deset let se zvýšila spotřeba PE v Číně o 55 %, v Severní Americe a v Evropě pouze o 1 %. Kapacity na výrobu PVC Samostatnou kapitolou mezi plasty je PVC s celosvětovou spotřebou 42 mil. t v r. 2016. Podle agentury IHS jsou ve světě instalovány kapacity ve výši 55 mil. t, tj. stupeň využití kapacit je nízký – 76 %. V samotné Číně se podle Richardsona (www.icis.com/ blogs z 22. listopadu 2017) vyrábí 16 mil. t PVC při využití kapacit pod 50 %. Přitom Čína je v PVC soběstačná a přebytky vyváží. V rámci kampaně za zlepšení životního prostředí dojde k uzavírání nevyhovujících, často malých jednotek. Přibližně 80 % jednotek vyrábí vinylchlorid z uhlí přes karbid. Průměrná kapacita PVC jednotek v Číně je 115 000 t/rok, přičemž průměrná světová kapacita je trojnásobně vyšší. Je tak nasnadě, že dojde k uzavření mnoha výroben v Číně. Pro zajímavost uvádím několik údajů ze studie IHS o PVC v Evropě. Stupeň využití kapacity je 87 %, když 1,8 mil. t kapacit se nevyužívá. Spotřeba je stále pod úrovní r. 2009. Dominantní postavení má suspenzní polymerace s 91% podílem. Kapacita jediného českého výrobce – Spolany Neratovice (majitel Unipetrol Litvínov) – je hluboko pod průměrnou světovou kapacitou. Od 1. prosince. 2017 byla v rámci Nařízení EK ukončena výroba chloru amalgamovou technologií a dále se bude PVC vyrábět z etylendichloridu. Otázka je, jak dlouho bude proces konkurenceschopný. Nové obchodní dohody mezi americkými a čínskými firmami V návaznosti na upevnění moci čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga na stranickém sjezdu se ve dnech 6.–10. listopadu 2017 uskutečnila v Pekingu návštěva amerického prezidenta Trumpa. V r. 2016 představoval čínský export do USA hodnotu 479 mld. USD, opačně putovalo zboží pouze v hodnotě 170 mld. USD. V početné delegaci hráli významnou roli představitelé amerického chemického průmyslu, včetně DowDuPont, Honeywell, UOP, AirProducts či ExxonMobil. Uzavřené mezistátní dohody v hodnotě 250 mld. USD zahrnují i výstavbu závodu na dehydrogenaci propanu o kapacitě 800 000 t/rok. Firma Air Product podepsala dva kontrakty na zplyňování uhlí. Firma Honeywell podepsala dohodu o realizaci pěti nových komplexů pro dehydrogenaci propanu. Firma DowDuPont podepsala memorandum o vývoji nových polyuretanů pro jízdní kola. ExxonMobil pak uzavřel dohodu o výstavbě parního kraku o kapacitě 1 mil. t. Taktéž čínské investice do amerických firem se výrazně zvýšily. Při této návštěvě byly podepsány dohody mezi bankami Goldman Sachs a China Investment Corp. Kupodivu žádný obhájce lidských práv s tibetskou vlajkou proti této návštěvě před pražským americkým velvyslanectvím neprotestoval. Z předchozích článků v TT vyplývá, že v r. 2016 se celosvětově spotřebovalo 335 mil. t polymerů, z toho 280 mil. t termoplastů, 15 mil. t syntetických elastomerů a 40 mil. t termosetů (viz graf). Termosety (též reaktoplasty, duroplasty) se definují jako polymery, které přecházejí nevratnou chemickou reakcí z lineárního do trojrozměrného zesíťovaného stavu. K zesíťování (vytvrzení) dochází smísením za působení tepla, záření nebo katalyzátorů. Takto vzniklé produkty jsou tuhé, netavitelné a nerozpustné, mají příznivé mechanicko- fyzikální a chemické vlastnosti a jsou odolné vůči vysokým teplotám. Vlastnosti lze modifikovat plnivy. Typickými představiteli polymerů jsou: Fenoplasty – polykondenzáty fenolu a formaldehydu Aminoplasty – polykondenzáty formaldehydu s melaninem nebo močovinou Epoxidy – produkty alkalické kondenzace dianu s epichlorhydrinem Polyesterové pryskyřice – produkty polyesterifikace rozpuštěné ve styrenu Silikony ve formě mazadel, adheziv, těsnění a implantátů Hlavními aplikačními segmenty pro termosety jsou nátěry a adheziva s 53% podílem. V posledním období nastává renesance aplikací pevných vyztužených a pěnových termosetů, kde se cení vysoká tepelná odolnost, snížená hořlavost a příznivá cena. Aplikačními segmenty jsou především elektroprůmysl, průmysl dopravních prostředků, stavebnictví, domácí spotřebiče a lékařství. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR
