Plastové izolace pro budovy Kouř a kouřové emise jsou významným faktorem pro eventuální likvidaci požárů. Již v 80. letech minulého století bylo vědecky zdokumentováno, že i když při hoření EPS vzniká tmavý kouř, toxicita uvolněných kouřových plynů je podstatně menší, než je toxicita jiných běžně používaných materiálů. Testy proběhly v laboratořích ve Švédsku podle EN 45545-2: 2013 v testovací komoře podle EN ISO 5659-2 při teplotním zatížení 25 a 50 kW/m2 po dobu 240 a 480 s. Analýzy produktů CO2, CO, HCN, NOX, SO2, HCl, HF, HBr ukázaly, že konvenční index toxicity (CIT) pro EPS a XPS se pohybuje mezi 0 až 0,04. U přírodních izolací je CIT významně vyšší – 0,05 až 0,23. U izolací z kamenné vlny se CIT pohybuje mezi 0,01 a 0,13. Horší výsledky oproti EPS a XPS jsou zřejmě způsobeny úpravou vlastností organickými látkami (podle prospektů v množství 2–4 %). Po vynálezu EPS v roce 1950 se EPS vyráběl bez přídavku retardérů hoření, neboť obalové aplikace samozhášivost nevyžadovaly. Až když koncem 50. let minulého století došlo v Německu k prvním zateplováním budov, byla zahájena výroba EPS s retardérem hoření. Typ EPS musel splňovat hořlavost podle DIN 4102-1, B1. Od té doby až do roku 2014 se používal jako retardér hoření hexabromcyklododekan (HBCD). Jeho používání je celosvětově zakázáno z důvodu persistence, avšak pro aplikace ve stavebnictví je mu udělena celosvětová výjimka do roku 2019. V žádném případě se nejedná o rakovinotvornou látku, jak se veřejnost snažil plašit jistý Kolář z Blesku dne 19. 11. 2016. Dříve aplikované EPS a XPS s HBCD lze ponechat bez nebezpečí ohrožení lidí, avšak lze je likvidovat pouze energetickým spálením. Nový retardér hoření Polymerc FR, který je v ČR používán od 1. 10. 2015, je rozložitelný, recyklovatelný a má stejné účinky nehořlavosti jako HBCD. O efektivitě preventivních opatření ke snížení požárů při aplikacích plastů hovoří údaje z Německa. V období 1980– 2013 se zvýšila výroba plastů z 6,7 na 20,1 milionu t, počet mrtvých při požárech poklesl ze 766 na 373 osob. Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila v červnu 2016 strategii ke snížení emisí škodlivin do ovzduší do roku 2040 o 50 %. Důvodem je skutečnost, že ročně umírá ve světě 6,5 milionu lidí z důvodu emisí škodlivin z energetiky, dopravy, ale i z interiérů budov. EK připravila dokument ke konzultaci ohledně regulace a klasifikace stavebních produktů podle CPR ohledně nebezpečných látek, resp. jejich emisí. Týká se těkavých organických látek, především formaldehydu a karcinogenních látek. Deseti nejnebezpečnějším látkám v interiérech budov z hlediska podílu na onemocnění rakovinou vévodí formaldehyd s 90,1 % (používá se i v některých minerálních izolačních materiálech), benzen, etylbenzen a styren se podílejí 0,7 %, resp. 0,5 % a 0,1 %. Výrobky z EPS a XPS splňují nejvyšší navrženou klasifikaci EK. Jak dlouho vydrží izolačn í vlastnost i? Dalším tématem pro izolace je jejich životnost, čímž se míní doba, po kterou si zachovávají i své izolační vlastnosti. Z tohoto pohledu jsou aplikace EPS a XPS léty prověřené, neboť i díky nízké nasákavosti vody si udržují svoji životnost až 60 let (podle Fraunhoferova institutu), pravděpodobně i více než 100 let. Hlavním aplikačním segmentem EPS jsou vnější kontaktní tepelněizolační systémy. V Evropě je v současné době aplikováno přes 2 miliardy m2 ETICS, přičemž ročně přibývá 150 milionů m2. ČR se podílí cca 15 miliony m2. Ke snížení nebezpečí požárů byla k 1. 8. 2016 přijata nová ČSN 73 0810, ve které se zpřesňují požadavky, včetně požárních pásů z méně hořlavých izolantů. V rámci EK se realizuje pilotní projekt na komplexní posouzení různých izolací (přírodních, plastových a minerálních) v rámci tzv. uhlíkové stopy. Posuzují se parametry z environmentálních deklarací pro srovnatelnou izolační schopnost, dále i efekty z využití odpadů po skončení životnosti. Průběžné výsledky ukazují, že EPS dosahuje nejpříznivější hodnoty hned po izolacích z korku. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR