Globální ekonomika očekává letos nižší růst, než se prognózovalo. Představitelé nejvyspělejších zemí G20, včetně zástupce EU, jejichž podíly na světovém HDP činí 85 % a na světovém obchodu 80 %, se 4. a 5. září sešli na každoročně pořádaném summitu (od roku 2008), tentokrát v čínském Chang-čou. V závěrečném komuniké se zavázali podpořit dlouhodobý růst globální ekonomiky a čelit obchodnímu protekcionismu. Za současný globální problém byl nazván přebytek kapacit nejenom oceli v Číně, ale i některých produktů z jiných průmyslových odvětví. V rámci summitu proběhla celá řada politických a ekonomických dvoustranných jednání. Ministři energetiky největších producentů ropy – Saúdské Arábie a Ruska - podepsali dohodu o spolupráci na ropném trhu s cílem podpořit stabilitu trhu ropy, včetně omezení těžby. Za nejefektivnější nástroj považují zmrazení produkce. Zasedání OPEC předsedá Saúdská Arábie, Rusko členem není. Zda se tato dohoda projeví na ceně ropy se uvidí po zasedání OPEC v Alžírsku, které se koná v těchto dnech. Podle agentury Reuters vytěžili členové OPEC v srpnu rekordních 33,5 mil. barelů denně, přičemž rekordní hodnoty zaznamenal klíčový hráč – Saúdská Arábie s hodnotou 10,7 mil. barelů denně. Již dva roky drží OPEC strategii maximálních, neomezených dodávek ropy. K zajímavé úvaze o ceně ropy do konce roku 2016 pod 30 USD/barel dospěl pan Richardson na svém blogu www. icis.com 26. srpna. Vychází z dat publikovaných EIA o efektivitě těžby břidlicového plynu v USA díky inovacím, když od roku 2007 k srpnu 2016 se tato zvýšila o 648 %, v tom za 8 měsíců letošního roku o 72 %. Přitom se počet vrtů zvýšil mezi květnem a srpnem o 28 %. Světové zásoby ropy a ropných produktů se jenom v týdnu do 19. srpna zvýšily o 4,7 %. Pro rok 2017 prognózuje EIA pokles denní světové spotřeby ropy o 11,4 %. Pokud se budou země OPEC držet stávající strategie, je jeho prognóza letošní ceny ropy blízká realitě. Čína, jako významný importér ropy, plánuje v 5letém období do roku 2020 stagnující množství importované ropy. Petrochemický průmysl, zejména výroba etylenu a propylenu, je založen na výstavbě jednotek s využitím vlastního uhlí a na zvýšení soběstačnosti v plastech pro vlastní zpracování. Zatímco v Evropě se podle studie ICIS očekává do roku 2020 pokles spotřeby etylenu a propylenu, významné růsty nastanou díky levnějšímu břidlicovému plynu v Severní Americe, na Středním východě a díky levnějšímu uhlí v Číně. Severní Amerika se v roce 2020 stane exportérem PE v množství 4,2 mil. tun, Střední východ v množství 2,5 mil. tun. Při příležitosti zasedání G20 podepsala Saúdskoarabská firma SABIC s čínskou firmou SNCG smlouvu o společné výstavbě petrochemického komplexu, který bude vyrábět z uhlí metanol, propylen a polypropylen. Ještě v roce 2006 dovážela Čína 7 mil. tun kyseliny tereftalové (PTA), složky pro výrobu polyesterů. Po najetí vlastních výrobních jednotek PTA se Čína stala exportérem tohoto produktu, když v I. pololetí 2016 vyvezla 120 000 tun PTA. Z vlastností PMMA je ceněna především vysoká tvrdost, transparentnost, střední houževnatost, avšak 6krát vyšší než u skla, tepelná odolnost kolem 100 °C, dobré elektrické vlastnosti (izolace), chemická odolnost proti nepolárním rozpouštědlům. Z hlediska podílu v jednotlivých sektorech dominuje stavebnictví (30 %), následováno elektronikou a osvětlovací technikou s 23% podílem, a dopravními prostředky s 20 %. Hlavní uplatnění nalézá PMMA v Asii a Pacifiku se 70% podílem, Evropa spotřebovává pouze 15 %. Mezi největší světové výrobce PMMA patří Mitsubishi a Evonik. Další expanze výrobních kapacit PMMA nastane v Asii, např. v Saúdské Arábii, která se s novou jednotkou 350 000 tun PMMA v roce 2017 zařadí na 7. místo ve světě. Uzavírání nízkokapacitních jednotek prohloubí v Evropě závislost na dovozu z Asie. Podle studie PwC došlo v prvním pololetí 2016 ve světovém chemickém průmyslu k rekordním 89 fúzím za 136,7 mld. USD. Evropa se podílí 16 %. Pouze čtvrtinu transakcí realizovaly finanční instituce, většinou se jedná o strategické investory. Nejžádanějším sektorem byla speciální chemie. Největším těžařem ropy v Severním moři se stala s 11,1% podílem čínská státní společnost CNOOC. Druhý největší podíl má BP – 8,1 %. Až koncem srpna zveřejněné výsledky za II. čtvrtletí 2016 u firmy Borealis potvrdily předchozí příznivý trend – čistý zisk 309 mil. eur a historický rekordní pololetní zisk. Co je však nutno zdůraznit, že firma se věnuje problematice udržitelnosti svých polyolefinových výrobků. V Rakousku snížila odpady z vlastní výroby, které se vyskytovaly v Dunaji, v Německu zakoupila jednu z největších recyklačních firem v Niedergebra a do svého portfolia výrobků zahrne i polyolefinové recykláty. Obdobnou žádoucí aktivitou se pochlubil také francouzský velkovýrobce polyolefinů – firma Total. Představila HDPE cirkulační kompaund s 25 nebo 50% podílem HDPE z postuživatelského odpadu. Jednotka o kapacitě 20 000 tun/rok se realizuje v Antverpách a příští rok najede na plnou kapacitu. Afrika patří mezi atraktivní regiony s vysokým potenciálem růstu výroby a spotřeby plastů. Podle studie ICIS činila v roce 2015 průměrná světová spotřeba polyolefinů na hlavu 21,2 kg a do roku 2020 má vzrůst na 25,0 kg. V Africe to bylo, resp. bude pouze 4,5 a 5,5 kg. V období 2010–2015 rostla světová spotřeba polyolefinů ročně o 3,8 %. V Africe byl růst vyšší - o 5,5 %, v množství se jednalo o 5,1 mil. tun. Do roku 2020 se prognózuje pro Afriku růst spotřeby na 6,9 mil. tun. Největším výrobcem a spotřebitelem plastů v Africe je severní Afrika (Egypt, Maroko, Alžírsko a Tunisko), následují státy západní Afriky a JAR. Hlavním hráčem ve výrobě primárních polyolefinlů je Egypt, ve zpracování plastů JAR, kde působí 1800 zpracovatelských firem. V srpnu byl za přítomnosti egyptského prezidenta slavnostně zahájen provoz petrochemického komplexu v Alexandrii. Kapacita etylenu je 460 000tun/rok, PE 400 000 tun a butadienu 26 000 tun/rok. Je schopen pokrýt 45 % domácí spotřeby. Ke zdvojnásobení produkce PP má dojít v roce 2018. Afrika se stane hlavním tématem konference Plastics in Africa 2016, organizované AMI 5. prosince2016 v Dubaji. Víceméně rok po zničujícím požáru v Chemopetrolu Litvínov a 10 měsících oprav v hodnotě 148 mil. eur začaly testy s najížděním bezpečnější etylenové jednotky. Na říjen je plánováno najetí celého komplexu na plnou kapacitu. Koncem srpna publikovaná studie agentury MarketsandMarket poukazuje na zvyšující se význam 3D tisku. Mezi lety 2016 až 2021 má růst průměrná roční spotřeba materiálů pro tento revoluční tisk o 21,6 %, vyjádřeno v hodnotě na 1,4 mld. USD. Jedná se o plasty a kapaliny pro tyto aplikace. Jako zajímavost uvádím, že na Olympijských hrách v Rio de Janiero použila firma Nike 3D tisk pro výrobu podrážek treter na míru pro sprinterku Fraser-Puyel z Jamajky a čtvrtkařku Felix z USA. Podle studie Ernst & Young zaujímá Německo vedoucí světovou roli v aplikacích 3D tisku, následuje Jižní Korea, Čína a USA. Z průmyslových odvětví má vedoucí postavení plastikářský sektor. Mezi udržitelnými plasty má nezanedbatelnou roli skupina plastů z rodiny polyuretanů. Polyuretany (PUR) patří do skupiny komoditních plastů se značným potenciálem k novým aplikacím v řadě odvětví. Málokdo si uvědomuje, že jsou přítomny všude kolem nás, ať už se jedná o podrážky a výplně bot, matrace, sedadla, nárazníky, volant a další části interiéru automobilů. Díky mimořádným izolačním vlastnostem se tento materiál používá v ledničkách, chladicích boxech a vozech, v izolacích budov a potrubí, v lékařství a v oděvním průmyslu. Mezi lety 2013 a 2014 došlo celosvětově k růstu spotřeby termoplastů o 3,8 % na 260 mil. tun. Polyuretany zaznamenaly vyšší růst – o 4,4 % na 14,3 mil. tun a zaujaly 6. místo mezi komoditními typy plastů. Plastics Europe prognozuje do roku 2019 průměrný růst termoplastů o 4,0 %, u PUR o 4,8 % na 18,1 mil. tun, a tím se zařadí na 5. místo mezi termoplasty. Ceresana prognozuje pro PUR stejný roční růst (4,8 %) do roku 2022. Evropská spotřeba PUR dosáhla v roce 2014 výše 3,6 mil. tun z celkové spotřeby 47,8 mil. tun všech plastů, což představuje vyšší podíly (7,5 %) než ve světě (5,5 %). Finanční hodnoty aplikačních segmentů pro PUR jsou patrné z grafu. Česká republika se na obratu 207 mil. eur podílí 1,6 %. Významnou roli v rozšíření aplikací PUR, včetně strojního zařízení hraje německá asociace Schaumkunststoffe und Polyurethane (www.fsk-vsv.de) Polyuretany se vyrábějí polyadiční reakcí di- nebo polyisokyanátů s polyolem za přítomnosti katalyzátorů a dalších přísad. Při použití druhého z isokyanátů vznikají polyisokyanáty (PIR). Aplikací nadouvadla a poměrem mezi polyoly a isokyanáty lze ovlivnit objemovou hmotnost, která se může pohybovat v rozmezí 5–1250 kg/m3. Lze tak regulovat i pružnost, ohebnost, měkkost, resp. tvrdost výsledného produktu. Ohromné možnosti kombinací výchozích surovin, včetně plnidel a zhášedel, umožňují připravit nejširší škálu produktů ze všech dnešních polymerů. Jedná se o elastomery, adheziva, nátěry, těsnění, pružné, strukturní a pevné pěny. Taktéž aplikační možnosti jsou nejpočetnější ze všech komoditních polymerů. Historie PUR se začala psát v Německu, když významný německý chemik prof. Otto Bayer (1902–1982) syntetizoval poprvé v roce 1937 polyuretan z 1,4 – butandiolu a oktan – 1,8 – diisokyanátu tzv. polyadiční reakcí. V roce 1940 byl proces v IG Farben v Leverkusenu (Německo) komercionalizován s využitím toluendiisokyanátu (TDI) a výrobek se dodával na trh pod obchodním označením Igamid U nebo Perlon U. V době 2. světové války byl produkt využíván jako náhrada za nedostatkový kaučuk k impregnacím papíru, jako lepidla a jako nátěrové hmoty pro letadla, dřevo a kovy. Spotřeba rostla pomalu, když v roce 1952 bylo k dispozici pouze 100 tun TDI. V roce 1956 představil Du Pont (USA) novou druhou hlavní složku polyesterpolyolu – konkrétně poly (tetrametyleter) glykol a o rok později zahájily BASF a Dow dodávky levnějších polyalkylenglykolů. V roce 1960 se již vyrábělo 45 000tun měkkých PUR. Další rozvoj nastal s aplikací fluorovaných nadouvadel a metylendifenyldiisokyanátů (MDI) pro tvrdé pěnové PUR. V roce 1967 byla vyvinuta tvrdá polyisokyánuratová pěna (PIR). V autech se kromě sedadla s pružnou PUR začala používat i semituhá pěna na panely (koženka) a výplně dveří. V roce 1969 představil Bayer (Německo) první interiér auta s využitím procesu RIM (reaktivní vstřikování termoplastických PUR). V roce 1979 byly aplikovány stříkané izolace v budovách, o rok později i první sendvičový panel. Se zákazem používání některých freonů v roce 1990 v rámci Montrealského protokolu se začaly k vypěňování používat pentany, metylchlorid a CO2 (kromě povolených freonů). Vedoucí roli v oblasti inovací hrají v Evropě firmy Covestro (dříve Bayer) a BASF, v USA firmy Dow a Huntsman. Výzkumníci firmy Bayer zavádějí typy PUR s celami na úrovni nanorozměrů a tepelnou vodivostí lambda méně než 0,016W/m.oK. BASF vyvinul PUR Slentite, který má charakter organického aerogelu s póry o velikosti 50–100 nanometrů a hodnotou lambda 0,017W/m.oK. Vyšší ceny PUR a PIR jsou kompenzovány zajímavými užitnými vlastnostmi a značným potenciálem zlepšování ekologických parametrů. Jako příklad lze uvést novou jednotku výroby TDI firmy Covestro s kapacitou 300 000tun/ rok, která má o 60 % nižší jednotkovou spotřebu energií. Pro výrobu MDI firma téměř zdvojnásobí výrobní kapacitu na 400 000tun do roku 2018. U druhé složky jsou možnosti zlepšení ještě větší, ať již se jedná o využití břidlicového plynu, zdrojů rostlinného původu a též možnost využití některých odpadních plastů a zejména CO2. O tom příště. Ing. František Vőrőš Sdružení EPS ČR