Průmyslová výroba v EU v březnu meziměsíčně poklesla o 0,5 % (po 1,0% poklesu v únoru). Analytici proto snižují prognózu růstu HDP na celý letošní rok na 1,2 % (z loňských 1,5 %). Významný podíl na poklesech mají chemické firmy, zejména těžaři a zpracovatelé ropy. Například společnost British Petroleum vykázala v prvním čtvrtletní zisk „jen“ 532 milionů USD (oproti 2,6 miliardy USD v loňském prvním čtvrtletí). Příčinou byla průměrná cena ropy 34 USD/barel, loni to přitom bylo 54 USD/barel. Stále ještě největší chemická firma – BASF – oznámila, že v prvním čtvrtletí zaznamenala pokles prodeje o 29 % a zisku o 8 %. Poklesy vykázaly i další firmy – konkrétně Evonik, Dow, Chevron, Exxon, Lanxess a DuPont. Příznivějších výsledků dosáhly výrobci specialit, jako například Covestra či Clariant. Výjimkou je vídeňský Borealis s 36 % akcií OMV a 64 % SAE, který zaznamenal nárůst zisku o 86 % na 255 milionů eur díky využívání nové kapacity PE v SAE (Borouge 3) o velikosti 4,5 milionu tun. Má tak nastartováno k tomu, aby v budoucnu dosahoval příznivých výsledků. Dne 3. května 2016 spustili v Šanghaji na vodu největší tanker na přepravu etanu z USA do svého závodu ve švédském Stenungtudu a finském Porvoo. Tanker má kapacitu 35 000 m3. Společnost uzavřela desetiletý kontrakt na dodávky levného etanu z břidlicového plynu v minimální výši 240 000 tun/rok. S Gazpromem uzavřela dohodu o spolupráci při využívání plynu. Dne 28. dubna 2016 skončil v Šanghaji 30. ročník největšího asijského a druhého největšího světového plastikářského veletrhu Chinaplas. Letos veletrh zaznamenal rekordní počet návštěvníků: 148 575, tj. o 15,8 % více než v roce 2015. Téměř 40 000 návštěvníků přijelo ze zahraničí – ze 150 zemí, 3323 vystavovatelů pocházelo ze 40 zemí. (Příští ročník se uskuteční ve dnech 16.–19. 5. 2017 v Guangzhou.) Primární plasty Výroba primárních plastů a výrobků z plastů v EU vzrostla v prvním čtvrtletí shodně o 3,9 %, výroba plastikářských strojů o 2,0 %. Klesá export a zvyšuje se import jak plastů, tak výrobků z plastů. Průměrná cena plastů v porovnání se stejným obdobím předchozího roku poklesla o 1,1 %. Německo – motor evropského plastikářského průmyslu – zveřejnilo výsledky za rok 2015. Výroba plastů dosáhla 18,5 milionu tun, což znamenalo meziroční nárůst o 1,4 %. Z toho bylo vyvezeno 12,8 milionu tun (+1,5 %) a dovezeno 9,3 milionu tun. Prodej vyrobených plastových výrobků oproti roku 2014 stagnoval, když dosáhl 60 miliard eur. Jednou ze světových hrozeb pro lidstvo, které se neustále rozrůstá, je nedostatek potravin a pitné vody. Přitom podle odhadu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se každý rok znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin, tj. téměř 160 kg na každého obyvatele planety. Hladem přitom trpí každý sedmý člověk. V Evropě se ztratí více než 100 milionů tun potravin za rok, přičemž na ČR „připadá“ 729 000 tun. Evropská komise vyhlásila cíl snížit do roku 2025 potravinové odpady o 30 %. Český obalový institut Syba pořádá v souladu s touto iniciativou semináře ke snížení plýtvání potravinami s pomocí obalů. Vysoká účinnost Více než polovina plastů se v obalovém průmyslu aplikuje při balení potravin. Účinnost tohoto balení je vysoká. V rozvojových zemích, kde se plasty používají na balení jen v omezené míře, se během transportu ke spotřebiteli zkazí až polovina potravin. Ve vyspělých státech s vysokou spotřebou plastů na balení potravin činí tyto ztráty maximálně 1–2 %. Moderní balení udrží potraviny čerstvé a hygienické, zároveň chrání produkt proti zničení a poskytuje zákazníkovi potřebné informace o složení potraviny, její životnosti, ale i o typu obalu a jeho recyklovatelnosti. Základními předpisy pro tyto aplikace jsou Nařízení EP a Rady EK č. 1935/2004 a č. 10/2011. Prvním předpisem byl mimo jiné zřízen Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA, www.efsa.europe.eu) se sídlem v Parmě. Tato organizace je zodpovědná za veškerou agendu a harmonizaci evropských a vnitrostátních předpisů v oblasti bezpečnosti potravin. Jedná se o nezávislou, vysoce odbornou organizaci, která je sice financována z prostředků EU, ale pracuje nezávisle na orgánech EU. Zaměstnává 460 expertů. Nařízení definují požadavky na materiály a předměty určené pro styk s potravinami (www.europa.eu/food). Do kategorie výrobků pro styk s potravinami patří všechny materiály a předměty, které záměrně přicházejí do styku s potravinami a pokrmy během celého výrobního procesu, včetně jejich odměřování, balení, skladování, přepravy a podávání. Z významnějších aplikací sem patří obaly, příbory, nádobí, kelímky, lahve, víčka či kuchyňské spotřebiče. Platí i pro materiály a předměty, které jsou v kontaktu s vodou určenou pro lidskou spotřebu, nepokrývá však například pevné zásobníky vody. Harmonizace legislativy materiálů pro styk s potravinami v rámci EU splňuje dva hlavní cíle: » ochranu zdraví zákazníků » odstranění technických bariér v obchodě. Aplikované plasty musí být dostatečně stabilní, aby se zabránilo přechodu látek do potravin v množstvích, která by mohla ohrozit lidské zdraví nebo způsobit nepřijatelnou změnu ve složení potravin nebo zhoršení jejich organoleptických vlastností. Tento přechod látek se nazývá migrace. Za limitní, tj. nepřekročitelné hodnoty byly pro plasty stanoveny: » celkový migrační limit (OML) – 60 mg látky na 1 kg potraviny pro všechny látky, které mohou migrovat do potraviny » specifický migrační limit (SML) – pro individuální látky je stanoven jako akceptovatelný nebo tolerovatelný denní příjem; počítá se jako maximum, které sní osoba o hmotnosti 60 kg pozřením 1 kg potraviny balené v příslušném plastu. „Správná výrobní praxe“ pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami je vymezena Nařízením EU č. 2023/2006 následovně: Správnou výrobní praxí se rozumí taková hlediska zabezpečení jakosti, která zajistí, že materiály a předměty se soustavně vyrábějí a kontrolují tak, aby se zajistil soulad s pravidly, která se na ně vztahují, a s normami jakosti přiměřenými jejich zamýšlenému použití, a aby neohrožovaly lidské zdraví nebo nezpůsobovaly nepřijatelnou změnu ve složení potravin nebo nezpůsobovaly zhoršení organoleptických vlastností. Pro výrobce polymerních plastů pro styk s potravinami je dále předepsána Rozhodnutím 2007/19/EK tzv. podpůrná dokumentace v následujícím členění: » Dokumentace o přísadách použitých při výrobě – monomery, aditiva, pomocné látky a prostředky pro polymeraci, ostatní látky, například barviva » Dokumentace o posouzení složení » Dokumentace o posouzení migrujících látek, » Dokumentace o opatřeních k prevenci rizik » Dokumentace o správné výrobní praxi. Tato podpůrná dokumentace musí být pravidelně revidována, aby v ní byly zohledněny případné změny složení polymeru, změny právních předpisů nebo dodavatelů. Směrnicí 282/2008/EK z 27. 3. 2008 jsou určeny postupy použití recyklovaných plastů pro styk s potravinami. Nařízením EK č. 10/2011 byl novelizován, resp. doplněn tzv. pozitivní seznam látek (dříve Nařízení EK 2002/72), které mohou být obsaženy za stanovených podmínek v plastu pro styk s potravinami. Pokud chce výrobce plastů nebo jejich zpracovatel pro aplikaci plastu pro styk s potravinami použít látku, která není na seznamu podle tohoto nařízení, musí postupovat následovně: » podat žádost na národní kontaktní místo – v našem případě na Státní zdravotní ústav. Ten po prostudování předá žádost EFSA. Pracovní skupina této instituce provede analýzu a předá podklady na jednání panelu EFSA, kde se vypracuje tzv. provizorní seznam aditiv. Po studiu a doporučení k zařazení na pozitivní seznam připraví EFSA návrh nařízení, který putuje do připomínkového řízení pracovních skupin při členských státech a při výše uvedených průmyslových asociacích. Například při Plastics Europe pracuje stálá komise pro styk plastů s potravinami, ve které je zastoupeno 22 výrobců plastů. Po vyřízení připomínek následuje návrh, který se přeloží do 23 jazyků a stálá parlamentní komise pro potraviny jej doporučí k přijetí. Následuje tisk v oficiálním Věstníku EU, čímž norma vstupuje v platnost. Chybějí seznamy povolených látek I když to možná není zcela viditelné, hlavní roli při schvalování plastů pro styk s potravinami stále sehrávají národní normy a instituce. Při této příležitosti si neodpustím poznámku, že hodnocení zdravotní nezávadnosti plastů v bývalém Československu podle zákona a vyhlášky z roku 1966 mělo i na základě dlouhodobé tradice vysokou úroveň a v řadě parametrů naše normy předčily normy evropské. Ke zvýšení bezpečnosti při použití plastů pro balení potravin přispěl i celoevropský projekt FACET – Flavours, Additives, Contact, Exposure, Task (www.ucd.ie/facet/aboutfacet/). Projekt zahájil činnost v roce 2008 a byl ukončen v roce 2012 s rozpočtem 5,8 milionu eur. Pod vedením irského institutu do něj bylo zapojeno 21 vědeckých institutů a pracovišť (bez ČR). Činnosti byly rozděleny do tří pracovních skupin – chemické, potravinářské a analytické. Tímto způsobem se již reguluje 900 látek a dalších 400 je vědecky sledováno. Za hlavní rizika jsou považovány látky mimo schválený seznam, dále neúmyslně přidávané látky (NIAS) – rozkladné produkty, nečistoty apod. Nově se věnuje pozornost nanočásticím, oligomerům a látkám, které mohou narušovat endokrinologický systém. Jde například o oligomery z některých monomerů, jejichž chemická struktura je blízko některým hormonům. Zatímco monomery jsou součástí posuzování v rámci REACH, oligomery a jejich působení je nutno vědecky zkoumat. Je paradoxem, že pro aplikace plastů určené ke styku s pitnou vodou zatím neexistuje seznam povolených látek. Kvalita pitné vody je sice normalizována, nejsou však harmonizovány předpisy pro výrobky, které přicházejí do styku s pitnou vodou. Od roku 2007 probíhá společný projekt expertů z Německa, Francie, Nizozemska a Velké Británie zaměřený na vypracování standardu pro výrobky určené ke styku s pitnou vodou na obdobné bázi jako je tomu u styku s potravinami. Do seznamu by se měly zařadit i degradační produkty. Dalším paradoxem je, že obdobný seznam neexistuje pro papír. Česká republika přitom má seznam 300 látek (Vyhláška MŽP 38/2006). Analýzy životního cyklu Z řady provedených LCA analýz životního cyklu zabalených potravin vyplývají zajímavé závěry: » průměrný podíl spotřeby energií pro zabalení potravin (obr.) činí 11 % » z LCA analýzy přepravek mořských plodů, provedené firmou Pricewaterhouse Coopers, pro EPS, PP a karton vyplývá, že nejvyšší spotřebu primární energie na výrobu obalu vykazuje EPS, avšak pokud se započte „přínos“ z recyklace nebo energetického využití, je hodnota srovnatelná; za přednost obalu z EPS je považována nízká hmotnost, odolnost proti vodě a ledu, izolační vlastnosti a paletizační stabilizace » americká společnost Franklin Associates zveřejnila 24. 3. 2011 LCA analýzu potravinových aplikací kelímků, podnosů a uzavíratelných boxů pro hotová jídla vyrobených z EPS, kartonu a bioplastu z kyseliny polymléčné (PLA); díky nízké hmotnosti odpadů z EPS je spotřeba energií výrazně nižší než u konkurenčních materiálů – poloviční než u voskovaného kartonu a třetinová než u PLA; spotřeba vody je taktéž nižší – oproti PLA dokonce čtyřikrát; vznik pevných odpadů EPS v kilogramech je nižší než u alternativních produktů. Inovační aplikace plastů pro balení potravin jsou zaměřeny na: » prevenci poškození a kontaminace potravin » bariéry proti vlhkosti a kyslíku » prodloužení životnosti » uchování ve vakuu. Okurky zabalené do PE fólie o hmotnosti 1,5 g vydrží čerstvé o 14 dní déle, 80–150 mikronová koextrudovaná fólie prodlouží trvanlivost masa o více než 10 dní, čerstvost parmazánu se zabalením do PE fólie prodlužuje z 20 na 50 dní. Obal z biaxiálně orientovaného PS prodlouží životnost hroznů a snižuje odpad v řetězci od výroby k zákazníkovi až o 20 %. Biaxiálně orientované PP fólie mají prognózovaný růst o 5 % na 9,5 milionu tun v roce 2020. Bude instalováno 37 nových linek. Ve světě se v roce 2014 vyrobilo téměř 67 milionů tun plastových fólií, v Evropě 12 milionů tun, z toho přes 45 % se používá při balení potravin. Trh bariérových fólií (až jedenáctivrstvých) má růst globálně do roku 2020 o 6,1 % (podle Smithers Pira), v Evropě se takto aplikuje 319 000 tun, globálně 1,8 milionu tun. Pro jednotlivé vrstvy se používají speciální vytlačovací stroje a hlava umožňuje kombinace LLDPE, PA, EVOH, PP. Výstupem z linek firmy Reifenhäuser nebo Hosokawa Alpine o výkonu až 550 kg.h–1 je fólie o tloušťce 20–180 μm a o šířce až 2500 mm. Papír z plastu V obalovém institutu Syba proběhla diskuse nad definicí papíru a dospěla k závěru, že papír může být i z plastu. Agentura Marketsand Market publikovala koncem roku 2015 studii, ve které prognózuje globální růst spotřeby syntetického papíru do roku 2020 ve výši 7 % ročně. Konkrétně se jedná o biaxiálně orientované fólie z PP a HDPE. Hlavní podíl aplikací tvoří fólie (42 %), následují obaly pro cukrovinky a sušenky. Specifickou aplikací plastových fólií jsou sáčky a tašky. Od roku 2011 se v EU vede diskuse nad zákazem plastových odnosných tašek na jedno použití. V květnu 2015 vstoupilo v platnost Nařízení EU 2015/720 s tím, že členské státy mají provést implementaci do letošního listopadu, přičemž mohou tašky zdanit, zpoplatnit nebo zakázat. Zdarma budou v obchodech pouze mikrotenové pytlíky na pečivo, ovoce a maso. Podle studie GVM (Gesellschaft für Verpackungsmarktforschung) z roku 2014 byla v EU spotřeba odnosných tašek 198 na osobu, v Německu 76. Na 6,1 miliardy odnosných tašek (tloušťka nad 50 μm) se spotřebuje 86 100 tun plastů, mikrotenových pytlíků se spotřebovalo 3,1 miliardy kusů – spotřeba 8700 tun plastů. Podíly těchto produktů v komunálních odpadech jsou nízké – 0,17 % tašek a 0,02 % mikrotenu. Tuhé plastové odpady by podle agentury Smithers Pira měly do roku 2018 přibývat o 5,2 % ročně. Nahrazují skleněné lahve, nápojové kartony a plechovky. Dominantní roli hraje PET, následuje PE a PP, PVC a PS ztrácejí pozici ve prospěch PP. V Evropě se ročně spotřebuje 170 miliard plastových lahví, většinou z PET. Světová spotřeba PET na výrobu lahví dosáhla loni 16,7 milionu tun a do roku 2021 má růst o 3,8 % ročně na 21,1 milionu tun. Paralelně s tím mají růst i plastové uzávěry z polyolefinů z 230 miliard kusů o 5,3 % ročně. Od roku 2006 jsou na trhu 30–50litrové kegy na pivo z PET. Udrží čerstvost a původní chuť až dva roky. V Kalifornii se letos začaly využívat i na víno a vodu. Ochrana a balení potravin mají značný potenciál pro inovativní řešení na bázi plastů. V rámci jednání o smlouvě o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP) je nutné přihlédnout k přísnějším požadavkům EU na aplikace plastů pro styk s potravinami. Při balení potravin nacházejí uplatnění i bioplasty. Jim se budeme věnovat příště. Ing. František Vörös
