Z loňské výroční zprávy 13 zemí sdružených v OPEC, které kontrolují 80 % světové těžby ropy, vyplývá, že příjmy se proti roku 2014 propadly téměř o polovinu, i když se dodávky zvýšily o 1,7 %. Na letošní rok odhaduje Mezinárodní agentura pro energii (EIA) další pokles tržeb o 35 %. V souvislosti s brexitem uvádím pouze údaje o chemickém průmyslu Velké Británie – zaujímá 5. příčku a podílí se na obratu 7,3 %. Plastikářský průmysl Velké Británie reprezentuje více než 5500 společností se 150 000 zaměstnanci a obratem 27 mld. eur. Spotřeba plastů v roce 2014 dosáhla ve Velké Británii 3,7 mil. tun, což je 7,7% podíl na celkové spotřebě EU a čtvrté místo po Německu, Itálii a Francii. Plasty po skončení životnosti se ve Velké Británii recyklují z 28,6 %, energeticky využívají z 30,6 % a skládkují ze 41,8 %. Pro německý chemický průmysl je Velká Británie 4. nejdůležitější exportní teritorium se 7,3% podílem. Němečtí výrobci strojů a zařízení pro zpracování plastů řadí trh Velké Británie na 7. místo s 3% podílem na svém exportu. K zajímavostem v souvislosti s Velkou Británií se řadí informace, že Bank of England začne emitovat od 13. 9. 2016 novou pětilibrovou bankovku z plastu. Nahradí do května 2017 dosavadní papírovou bankovku. Další hodnoty budou následovat. Za první čtyři měsíce roku 2016 se zvýšila v EU produkce plastů o 2,7 %, výrobků z plastů o 4,5 % a strojů a zařízení pro plasty o 0,6 %. Nedostatek plastů, zejména polyolefinů, v EU způsobuje růst jejich importu. Rychl ý růst kompaund ů a master batchí Trh kompaundů a masterbatchí roste v Evropě rychleji než trh primárních plastů. Těží především z náhrad kovů a růstu podílu plastů v automobilech a v elektroprůmyslu. Hlavní uplatnění těchto specialit je v Německu a Beneluxu. Obecně jsou v Evropě největšími kompaundery výrobci primárních plastů. Divize Lyondellů/Basellu, Borealisu a Sabicu vyrábějí kompaundy na bázi PP, Ineos a Total na bázi polyolefinů, Styrolution na bázi PS plastů, BASF a Sabic na bázi inženýrských plastů. Celkem je v Evropě aktivních 700 kompaundérů. Podle Marketsand Markets má růst výroba a spotřeba modifikátorů houževnatosti (ABS, ASA, MBS, EPDM) pro PVC, PA, PBT a další inženýrské plasty v období 2015–2021 průměrně o 5,0 % ročně. Mezi modifikátory dominuje MBS (metakrylát- -butadien-styren), mezi modifikovanými plasty PVC pro stavebnictví, mezi aplikacemi automobily a obaly. K významným výrobcům modifikátorů patří DuPont, BASF, Dow, Evonik a Clariant. V jejich aplikacích hraje hlavní roli region Asie, pacifická oblast a Evropa. Stejná agentura publikovala 29. 6. 2016 výsledky studie o trhu barevných koncentrátů do roku 2021. Má dojít k růstu o 5,6 % ročně. Motorem je PE nosič, v aplikacích obaly, v regionech Asie a Pacifik. Největší americký kompaundér a výrobce masterbatchí firma PolyOne nabízí novou směs aditiv pro blokaci světelného působení na PET lahve. Největší čínský kompaundér – China XD Plastics – poprvé ve své historii zaznamenal pokles produkce v roce 2015 o 2,7 % na 3321 000 tun. Čínská kompaundérská firma Kingfa oznámila výstavbu prvního závodu v USA a EU. Jedná se o linku ve Wiesbadenu pro PP, styrenové plasty a inženýrské plasty s kapacitou 80 000 tun/rok a výzkumné centrum. V červnu oficiálně zahájila provoz na první lince s kapacitou 15 000 tun/rok. Výrobní kapacity firmy dosahují globálně více než 1 milion tun/ /rok s orientací na aplikace v dopravních prostředcích. Firma Nilit Plastics instalovala koncem roku 2015 třetí kompaundovací linku pro PA v Suzhou (Čína). Čtvrtá linka bude připravena k najetí v roce 2017. Německá firma Domo Chemicals zahájila v Jaixing (Čína) kompaunding PA na linkách o kapacitě 10 000 tun/rok. Do roku 2019 kapacitu zdvojnásobí. Japonský Mitsui investuje do zvýšení kapacit kompaundů na bázi PP pro automobilový průmysl v USA, Indii a v Evropě o 50 000 tun/rok na celkovou kapacitu 1,05 mil. tun v roce 2017. Italský kompaundér Siwal rozšířil své portfolio dosavadních linek v Brazílii, Polsku (kapacita 40 000 tun/rok na 5 extruderech) zakoupením závodu firmy Nord Color v Itálii. Firma se specializovala na výrobu masterbatchí a kompaundy na bázi inženýrských plastů. Vloni realizovaly nový závod v Indianě (USA) s 31 dvoušnekovými extrudery s výkony 30–4500 kg/hodina. Výrobci strojů a zařízení pro zpracování plastů bilancovali rok 2015 a první kvartál 2016. Exportní leader – VDMA z Německa – s podílem na světovém trhu ve výši 22,2 %, vyvezl v roce 2015 produkci do 162 zemí, nejvíce do USA, Číny a Polska, když obrat zvýšil o 4,7 %. Pro roky 2016 a 2017 plánuje Německo shodně 2% růst. Italský Assocomaplast sdružuje 160 výrobců a dosáhl v roce 2015 rekordní obrat v historii. V prvním čtvrtletí 2016 zaznamenává pokračující pozitivní trend v exportu. Američtí výrobci strojů na zpracování plastů zaznamenali v prvním čtvrtletí 2016 růst o 13,5 %, z toho u vstřikovacích strojů o 25,2 %, u jednošnekových extruderů o 17,4 %, u dvoušneků o 6,8 % a u vytlačovacích zařízení o 63,5 %. Nejčastěji používaným plastem pro zpracování vstřikováním v USA je polypropylen, následuje ABS, HDPE a PA. Loni rekordní po čet instalovan ých ro botů V období 2010–2015 bylo celosvětově instalováno 1,1 mil. nových průmyslových robotů. Do roku 2018 mají instalace růst průměrně ročně o 12 %. Podle údajů Mezinárodní federace robotů (IFR) bylo v roce 2015 instalováno rekordních 248 000 jednotek, tj. 12% růst proti roku 2014. Hlavní aplikační sférou byl automobilový průmysl, významný podíl má i plastikářský průmysl. Hlavním regionem byla Asie se 156 000 jednotkami. Evropa aplikovala 50 000 robotů (růst o 9 %) s nejvyšší dynamikou růstu (proti roku 2014 o 29 %) ve východní Evropě. Severní Amerika nasadila rekordních 37 000 jednotek při růstu o 11 %. V roce 2015 dosáhli němečtí výrobci z VDMA 7% růst roční produkce robotů a automatů. Většina produkce zůstává v Německu (45 %) a v ostatních státech EU (24 %). Počátky před 30 lety V návaznosti na kratší článek v Technickém týdeníku č. 5/2016 Plasty vyztužené přírodními vlákny uvedu podrobnější údaje o tzv. dřevoplastech – Wood Plastics Composites (WPC). Výrobky bývají označovány jako high-tec dřevo, dřevo odolné povětrnostním vlivům, tekuté dřevo nebo věčné dřevo. Aplikace kombinací plastů s dřevnými produkty začaly před více než 30 lety. Vysokou dynamiku zaznamenávají výrobky z těchto směsí až v posledním období. V roce 2005 se spotřebovalo v USA 750 000 tun WPC, v Japonsku a Evropě po 30 000 tunách. V Evropě hrálo dominantní roli Německo s 10 000 tunami. V prosinci 2015 byly prezentovány novější údaje. USA zaujímají stále vedoucí pozici s 1,5 mil. tun. Dynamický rozvoj se očekává v Číně, kde se v roce 2010 vyrobilo 700 000 tun WPC, v Evropě bylo vyrobeno v roce 2012 pouze 220 000 tun WPC (v Německu 100 000 tun). Aplikace jsou patrné z obrázku. Podle agentury Transparency Market Research má růst světový trh WPC v období 2013–2019 průměrně o 10,8 % ročně. Jiná agentura (MarketsandMarkets) uvádí v poslední prognóze jenom v segmentu podlah roční růst 12,6 % v období 2015–2020. Na největším trhu – v USA – to bude 6,9 %. V Německu se očekává v roce 2024 produkce 250 000 tun WPC výrobků. Dřevoplasty můžeme definovat jako směsi (kompozity) syntetických polymerů typu PE, PP a PVC v množství 30 % s přírodními produkty, zejména dřeva (vlákna, piliny) v množství 65 % a 5 % různých aditiv. Tyto směsi se mohou zpracovávat technologiemi zpracování typickými pro plasty, tj. vstřikováním, vytlačováním nebo lisováním. Základní podmínkou je, aby byly zpracovatelné do 200 °C, neboť při vyšších teplotách dochází k poškození dřevěných příměsí, obsahujících lignin a hemicelulózu. Z plastů se používají: PE, zejména HDPE s indexem toku taveniny 0,3–1,0 g / 10 min, PP, PVC nebo bioplasty na bázi škrobu a ligninu. Zatímco v USA tvoří hlavní podíl polymerní části PE (70 %), PP (17 %), PVC (12 %), v Německu má dominantní postavení PP s 82% podílem. Hlavní složkou WPC jsou rostlinné produkty. Lze využít měkká i tvrdá dřeva, tj. smrk, jedli, borovici, resp. dub a jasan. Dřevěná vlákna by měla mít délku 0,5–3,0 mm a průměr 0,02–0,04 mm. Piliny mají mít průměr délky k průměru 1 : 1. Nejnovější trend v aplikacích jsou hydrofobizované dřevěné příměsi, které zlepšují adhezi k polymeru a jež lze zpracovávat až do 270 °C. Mezi aditivy hraje důležitou roli kompatibilizátor maleinanhydrid, který usnadňuje spojení hydrofilních povrchů dřev s hydrofobními plasty. Dále se přidávají barviva, UV stabilizátory, interní a externí mazadla, protiplísňové přísady – biocidy, eventuálně zhášedla. Aditiva jsou většinou speciálně vyvinutá pro WPC a vyrábí je řada firem. K vlastní výrobě WPC profilů je možno použít jak granulátu z kompaundování, tak přímo směsí plastů s dřevěnými přísadami a aditivy. Dnes je na trhu několik výrobců zařízení, kteří jsou schopni upravit konfiguraci linky dle požadavků zákazníků. Pro výrobu WPC granulátu lze použít tato zařízení: » mísiče a hnětače s výkony až 2500 kg/h » kónické protiběžné dvoušneky s výkony až 1000 kg/h, zejména pro PVC » paralelní souběžné dvoušneky s průměry šneků 103 mm, délkou až 34 D a výkonem 1365 kg/h. Pozitivní vlastnosti WPC Na trhu je 13 různých kompaundovacích linek od významných výrobců. Granulát je o 20–30 % dražší než čistý polymer a obsahuje všechna potřebná aditiva podle know-how výrobce. Jako příklad dodavatele granulátu WPC uvádím belgickou firmu Beologic s kapacitou 20 000 tun, dalšími jsou finská firma EPM, italský Nevicolor, německý Lanxess nebo Clariant, americký PolyOne. Ke snížení nákladů na výrobek se zkouší přidávání recyklátů a odpadů s využitím koextruze pro jádra profilů. Účastníci mezinárodní konference o WPC, konané ve Vídni v dubnu 2016, měli možnost zhlédnout zařízení firmy Battenfeld – Cincinnati při vytlačování 7H profilu o rozměrech 160 × 30 mm s výkonem 420 kg/h. Výchozí směs obsahovala 28 % PP, hustota profilu byla 270 kg/m3. Firma již instalovala více než 250 vytlačovacích linek na WPC profily. V Evropě vyrábí WPC výrobky procesem vytlačování 70 firem a vstřikováním granulátu WPC přes 50 firem. V ČR je instalována vytlačovací linka ve firmě Wood Plastics, Týnec nad Sázavou. Pracuje na bázi americké technologie Strandex, která již prodala 9 licencí. Firma Simona – Plastics z Říčan u Prahy vyrábí desky Simonwood ze směsi plastu s rýžovými slupkami. Výrobky z dřevoplastových kompozit jsou odolné proti vlhkosti a povětrnostním vlivům, nekorodují a nerozkládají se. Vhodným vybarvením lze docílit vzhledu dřeva a dají se opracovávat obdobně jako dřevo, přičemž nevyžadují údržbu jako dřevo. Jsou tepelně stabilní až do 1400 °C, odolnější vůči většině chemikálií, včetně olejů, aromatickým rozpouštědlům, soli a chloru z plaveckých bazénů. Statické a dynamické namáhání snášejí obdobně jako dřevo. Mají bezpečný protiskluzový povrch, bez třísek a štěpů. Garantovaná životnost se pohybuje kolem 20 let, odhaduje se však na 50 let. Jsou snadno 100% recyklovatelné, nebo je lze využít energeticky. K doplnění informací o syntetickém dřevu uvádím, že na českém trhu jsou k dispozici plotovky ze strukturní PS pěny od firmy K.O.S.-plastic Hradec Králové a profily pro exteriéry a interiéry budov od firmy Model Plast v Pardubicích. Tyto výrobky imitují dřevo, ale neobsahují žádné dřevěné přísady. Princip jejich výroby vytlačováním spočívá v přídavku barviv a chemického nadouvadla k polystyrenu, eventuálně odpadním plastům, čímž se dosáhne vzhledu dřeva a sníží se hustota o 30–40 %. Při výrobě a aplikacích plastů hraje velkou roli udržitelnost. Šest největších německých výrobců WPC, kteří mají 80% podíl na trhu, publikovalo první Environmentální deklaraci o výrobku (EPD) pro aplikace WPC na terasách a jako fasádní desky. Aplikace z WPC je ekologicky příznivější než aplikace z klasických plastů z fosilních zdrojů nebo tropických těžkých dřev. Ekologicky příznivěji vycházejí dřeva z místních lesů. V plném běhu jsou přípravy na největší plastikářský veletrh K2016, který se bude konat 19.–26. 10. 2016 v Düsseldorfu. Na posledním K2013 vystavovalo na ploše 171 000 m2 3220 firem. Výstavu navštívilo 218 000 zájemců. Jedním z hlavních témat letošního ročníku je udržitelnost plastů. O tomto tématu příště. Ing. František Vörös, Sdružení EPS ČR
