Za malé pozornosti tisku bylo při příležitosti konání summitu G20 na počátku září oznámeno, že dva světově největší emitenti CO2 – Čína s 20,1% podílem a USA s 17,9% podílem na světových exhalacích – ratifikovali Pařížskou dohodu z prosince 2015. Nutno připomenout, že kromě toho obě země podepsaly dvoustrannou dohodu o spolupráci v iniciativě k dekarbonizaci ekonomik již v roce 2014 a na počátku letošního září podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci při řešení exhalací v leteckém provozu. Mnoho lidí má zafixován názor, že plasty negativně ovlivňují životní prostředí a jejich aplikace tak enormně zvyšují náklady na jeho ochranu. Argumenty proti tomuto názoru jsem pro případ aplikací plastů v obalech publikoval v TT 24. května. V červenci 2016 zpracovala americká agentura Trucost pro Americkou chemickou asociaci (ACC) studii o udržitelnosti aplikací plastů ve vztahu k nákladům na ochranu životního prostředí. Kolektiv pod vedením pana Lorda zpracoval více než 86stránkovou studii, která srovnává náklady na životní prostředí pro aplikace plastů ve srovnání s alternativními materiály při stejně účinné aplikaci. Zohlednili náklady na výrobu a dopravu, na odstraňování odpadů v mořích, náklady při řešení odpadů v jednotlivých státech, včetně započtení event. přínosů z recyklací. Ve většině případů jsou náklady na energii k výrobě kilogramu plastů vyšší než u alternativních materiálů. Avšak k dosažení srovnatelných efektů jsou náklady na ekologii na alternativní materiály více než čtyřikrát vyšší než u plastů – konkrétně 139 mld. USD pro plasty a 533 mld. pro alternativní materiály. Jako příklad uvádějí, že plastová lahev na nápoje o hmotnosti 30 g má stejné užitné vlastnosti jako 141gramová nádoba ze skla. Přitom i současné aplikace plastů mají značný potenciál úspor ekologických nákladů, které konkrétně vypočítali na: » 7,6 mld. USD při využití obnovitelných zdrojů energie (vítr, slunce, voda) pro jejich výrobu, » 7,3 mld. USD při realizaci inovací směrem ke snížení hmotnosti až o 30 %, » 10,6 mld. USD při aplikacích lehkých dílů v dopravních prostředcích, a tím i snížení spotřeby pohonných hmot. Dohody OPEC a Ruska o omezení množství ropy dodávané na trh se neplní, když země OPEC dodaly v září rekordní průměrné množství 33,64 mil. barelů za den. Největší těžař ropných produktů USA využívá zvyšování výtěžnosti jednotlivých vrtů břidlicového plynu (např. z břidličného pole Eagle Ford v Texasu zvýšil produkci z jednoho vrtu od roku 2007 k současnosti o 2700 %). To se projevilo v poklesu ceny břidlicového plynu z 12,75 USD/barel na 2,25 USD/barel. Podle odhadu agentury Goldman Sachs bude USA těžit koncem roku 2017 o 600 000 až 700 000 barelů/den více než v současnosti. Podle agentury IEA potrvá „přebytek“ ropy na světě min. do poloviny roku 2017. Dostatek ropy na trhu se tak nemusí projevit v růstu jejich cen. Tyto úvahy mohou změnit jednání OPEC – nejbližší je plánováno na 30. listopadu 2016. Saúdská Arábie se více zaměřuje na investice do petrochemie. V komplexu v Jubail realizuje společnost Dow spolu s firmou Saudi Aramco rozsáhlý komplex s kapacitou 1,5 mil. tun etylenu a 0,4 mil. tun propylenu a navazujících 26 jednotek pro jejich využití (PP, PE, MDI, TDI, elastomery). Velký propagátor a příznivec břidlicového plynu – prezident firmy Ineos pan Ratcliffe – mohl 27. září 2016 přivítat ve skotském Grangemouthu první dodávku etanu z Marcus Hook v Pensylvánii v tankeru o objemu 27 500 m3. Firma investovala 2 mld. USD do produktovodu z těžební oblasti břidlicového plynu v Marcus Hook, skladování a plnění 8 speciálních tankerů, stáčení, skladování a potrubního propojení v závodech v Norsku (Rafnes) a Skotsku (Grangemouth). Dodávky etanu umožní 100% vytížení 760 000tunového kraku ve Skotsku, což zvýší zisky pro nejméně 20 příštích let a zabezpečí zaměstnání 10 000 pracovníkům. Usiluje o povolení těžby břidlicového plynu v Anglii a Skotsku, a tím i úspory za transport z USA. Má připraveno 1,5 mld. GBP (liber) k těžbě na 30 vrtech a zaměstnání pro desítky tisíc pracovníků. V souvislosti s ratifikací Pařížské dohody o snižování exhalací CO2 plánuje Čína uzavření uhelných dolů o kapacitě 500 mil. tun/rok. Prioritně se bude uhlí využívat pro výrobu olefinů a realizovat se budou i nové krakovací jednotky ropných výrobců a produktů z břidlicového plynu. Začal proces ke zmapování exhalací CO2 a k návrhu na jejich snížení v 8000 firmách z oblasti energetiky, výroby oceli, cementu a chemii. Čína je druhým největším spotřebitelem ropy (po USA) a analýza se bude týkat i 2400 chemických a petrochemických firem. Denní spotřeba ropy má vzrůst v Číně ze současných 6 na 13 mil. barelů v roce 2035. Čína vykázala za I. pololetí 2016 pokles importu plastů na 12,3 mil. tun, v hodnotě pokles o 10,2 %. Vlastní výroba se zvýšila o 7,7 % na 39,8 mil. tun. Export plastových výrobků vzrostl o 5,7 % na 5 mil. tun. Celkem bylo zpracováno 36,9 mil. tun, tj. + 5,8 %. Realizuje tak úspěšně svůj program postupné soběstačnosti v plastech. Čínská firma Chem-China postupně přebírá kontrolu nad největším světovým výrobcem ochranných prostředků pro zemědělství - švýcarskou firmou Syngentou. Ve stejném segmentu chemie došlo k odkoupení akcií amerického Monsanta německou firmou Bayer za cca 66 mld. USD. Společnost British Petroleum usiluje o nákup 50% podílu v čínské firmě Secco, lokalizované poblíž Šanghaje. Zbývající podíl drží Sinopec. Secco provozuje olefinovou krakovací jednotku o kapacitě 1,3 mil. tun/rok etylenu a následně vyráběné PE, PP, PS, styren, ALN a butadien. Německá firma Lanxess, která vyrábí speciální chemikálie, syntetické kaučuky, inženýrské plasty a kompozity, přebírá amerického výrobce retardérů hoření Chemtura s obratem 1,5 mld. eur. Transakce by měla stát 2,4 mld. eur a měla by být ukončena v polovině 2017. Chemtura se významně zapsala jako první výrobce (licence firma Dow) bromovaného retardéru hoření Polymeric FR pro výrobu samozhášivého zpěňovatelného PS, který nahrazuje dosud používaný hexabromcyklododekan (HBCDD). Ten je pro své persistentní vlastnosti zakázán v rámci Stockholmské úmluvy (pro aplikace ve stavebnictví je udělena výjimka do roku 2019). V sektoru plynů byla v květnu 2016 odsouhlasena fúze (odkoupení) amerického Airgas francouzským Air Liquide za 13,4 mld. USD. Další americká firma z oblasti plynů Praxair s ročním obratem 34 mld. USD jedná s německým Linde (obrat 30 mld. USD) o fúzi – vznikl by tak světově největší dodavatel plynů pro průmysl výroby oceli, chemikálií a svařování. Shodou okolností dceřiná firma Air Liquide nabízí spolu s BASF licenci a inženýring pro výrobu biopropylenglykolu (www.engineering-airliquid.com/oleochemical). Výchozí báze je biomasa, ze které se vyrobí glycerin, a ten se katalytickým procesem BASF přemění na biopropylenglykol. Jedna třetina se využívá k výrobě polyesterů. Proces generuje o 60 % nižší emise CO2 než tradiční technologie z ropy a propylenu. Referenční jednotka je v provozu od roku 2012. Do roku 2020 má vzrůst produkce bioplastů na 17 mil. tun (z 5,1 mil. tun v roce 2013). Do roku 2018 má vzrůst podíl kapacit z 52 na 75 % v Asii, v Evropě má dojít k poklesu z 18 na 8 %. Nejenom spojování firem do větších celků, nýbrž i opak může být efektivní. Příkladem je německá firma Covestro (s obratem 12,1 mld. eur, 30 závody v celém světě a 15 800 zaměstnanci), která působila v koncernu Bayer a po osamostatnění zahájila aktivity na Frankfurtské burze 6. října 2015 s cenou za akcii ve výši 24 eur, a po roce se hodnota zvýšila na 53,5 eur. Závazky vůči firmě Bayer jsou zaplaceny a firma významně inovuje. Do roku 2025 si vytýčila cíl snížit emise CO2 o 50 %, náklady na výzkum směrem k udržitelnosti by měly činit min. 80 % z celkové částky na výzkum. Dne 12. října 2016 byly v Šanghaji slavnostně uvedeny do provozu výrobní linky polykarbonátového granulátu. Kapacita se tak zdvojnásobila na 400 000 tun a Covestro se stalo světovým leaderem v této komoditě. Na K 2016 představila společnost Covestro mj. nový model elektromobilu s využitím vlastních produktů, např. slitinu PC/ABS, dále vysoce tepelně odolné polykarbonáty Apec, PUR v interiérech dopravních prostředků technologií Directcoating, inovace v povrchových úpravách a v aplikacích PC fólií Makrolon Lumen XTLC7 v LED žárovkách. Na stánku byly k vidění lyžařské boty Solomon X-Pro 70W s povrchem z termoplastického polyuretanu Desmopan DP 96xx, vyrobené vstřikováním. K sériím vyhlášených vyšších mocí v produkci primárních plastů se bohužel zařadila i společnost Covestro, když 7. října 2016 vyhlásila omezení výroby izokyanátů MDI a TDI z důvodu nedostatku kyseliny dusičné od svého dodavatele. Omezení má trvat až do 11. prosince 2016, avšak hospodářské cíle na rok 2016 mají být splněny. Dne 17. října 2016 v 11.20 h došlo k explozi a požáru v největším chemickém závodu firmy BASF v Ludwigshafenu s bilancí třech mrtvých, 8 těžce a 17 lehce zraněných. Příčina není zatím známa – došlo k tomu na potrubí etylenu a propylenu. Pro jistotu bylo odstaveno 14 zařízení, včetně dvou parních kraků. Dne 7. října 2016 se ve Florencii sešli delegáti výročního zasedání evropské asociace chemického průmyslu CEFIC. Konstatovali, že již třetí rok v řadě chemický průmysl v Evropě vykazuje absolutní pokles. Podílem 14,7 % se řadí na třetí místo za Čínu a USA. Výroba v roce 2015 byla o 4,5 % nižší než v rekordním roce 2007. Příčinou je slabá konkurenceschopnost v důsledku vysokých cen energií a nízkých hodnot inovačních investic. Asie těží z investic do vysokokapacitních jednotek, USA profituje z břidlicové revoluce. Základní chemikálie pro petrochemii a plasty - etylen - je např. v Evropě vyráběna z ropné báze a je dvakrát dražší než v USA, kde se zvyšuje podíl výroby z břidlicového plynu. Výsledky evropského průmyslu nejsou za I. pololetí 2016 nijak oslnivé. Produkce poklesla o 0,6 %, prodeje se snížily o 5,2 %, export poklesl o 5,0 %, import o 5,8 %. Příznivější bylo využití kapacit v II. kvartálu - 81,5 %, oproti globální hodnotě 75 %. Výroba plastů v primární formě vzrostla o 4,4 %, ceny poklesly o 5,1 %. V Evropě se spotřebovává téměř 10 mil. tun plastů ve stavebnictví. Je nutno připomenout, že plasty jsou příliš „mladým“ stavebním materiálem ve srovnání s klasickými a stále s ním neumíme optimálně pracovat. Bez plastů si již nelze představit řešení některých hrozeb, ať se týkají klimatických změn, růstu populace, nedostatku potravin, pitné vody aj. Prakticky exponenciální růst spotřeby plastů od roku 1950 po 311 mil. tun v roce 2014 a prognóza do roku 2050 ve výši 1,124 mld. tun je podpořena aplikacemi ve stavebnictví, kde se spotřebovává jedna pětina plastů (obr.). Evropské stavebnictví se oproti jiným odvětvím ještě nevymanilo z krize, a proti rekordnímu roku 2007 zaznamenává pokles o 18 bodů. Stavebnictví je přitom významným motorem politiky zaměstnanosti, když zaměstnává 15 mil. pracovníků. Představuje silný multifunkční efekt, když jedno pracovní místo generuje dvě nová pracovní místa v ostatních odvětvích. Podílí se více než 10 % na HDP v EU – 28. Za 8 měsíců 2016 vzrostla v EU spotřeba plastů v automobilovém průmyslu oproti stejnému období v loni o 5,5 %, ve stavebnictví pouze o 0,8 %. Pro srovnání uvádím, že americký stavební sektor zaznamenal v I. čtvrtletí 2016 růst 9,1 % a spotřeba plastů v tomto sektoru 9,8 %. Nařízení EU č. 305/2011 (CPR) uvádí 7 základních požadavků na materiály pro stavby: » Mechanická odolnost a stabilita » Požární bezpečnost » Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí » Bezpečnost a přístup při užívání » Ochrana proti hluku » Úspora energie a ochrana tepla » Udržitelné využívání přírodních zdrojů Široká škála plastů a jejich modifikací umožňuje, při splnění uvedených požadavků, efektivní, lehké aplikace při dosažení jejich více než 50leté životnosti. Podle studie Transparency Market Research z roku 2015 porostou globální aplikace plastů ve stavebnictví v období 2013–2019 o 7,1 % ročně. Motorem růstu budou aplikace v budovách s nízkou energetickou spotřebou, následované trubkami a těsněním, okny a dveřmi, podlahovinami. Polymery se uplatňují především jako izolanty – EPS, XPS a PUR. Nejpoužívanější PVC jako okenní rámy, kabely, trubky a podlahoviny, polyolefiny ve formě fólií a potrubí, kompozity jako konstrukční prvky. Některé příklady uvedeme příště. Ing. František Vörös, Sdružení EPS ČR
