Podle říjnové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) se v roce 2015 poprvé v historii postavilo ve světě více obnovitelných zdrojů energie než klasických elektráren na fosilní paliva. Kapacita obnovitelných zdrojů se zvýšila o 153 GW, což představuje 15% nárůst proti roku 2014. Nejvíce přispěly větrné elektrárny s 66 GW a sluneční elektrárny s 49 GW. Tento trend má pokračovat, přičemž podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny se má zvýšit z 23 % v roce 2015 na 28 % v roce 2021. Největší aktivity vyvíjejí Čína, USA, Indie a Mexiko, podíl EU má postupně klesat. Studie expertů z Univerzity Johannese Keplera v Linci ukazuje, že plasty nabízejí enormní potenciál v solární technice. V ideálním případě by mohla spotřeba plastů v solární technice v roce 2050 dosáhnout 8,2 mil. tun. Rakouský výrobce solárních komponent z plastů – firma Sunluno – dodává kolektor, který má nosné části a povrch vyrobeny z plastů. Panel je tak podstatně lehčí, než kdyby byl z mědi nebo hliníku, je i opticky atraktivní a cenově příznivější s možností snadnější recyklace po skončení životnosti. Na solární panely instalované v budovách lze i v ČR získat dotace a jejich nízká hmotnost působí příznivě při instalaci na střechách. Doporučuje se výkon 5 kWp, přičemž každý 1 kWp vyprodukuje 1 MWh energie ročně. V oblasti aplikovaných plastů se do vývoje významně zapojily firmy Solvay a Covestro. Konkrétně se jedná o fluorelastomery (Tecnoflon) a inženýrské plasty PPA (Amodel), PPS (Ryton) a PPEK (Kataspire) s tepelnou odolností až 220 °C od prvně jmenované firmy a o PUR izolanty, polykarbonátové krycí fólie a nátěry od druhé firmy. Větrné elektrárny využívají především lehčené vyztužené plasty a nátěry pro rotory. Aktivní roli hrají firmy Covestro s vyztuženým PUR rotorovým listem, BASF s odolnými nátěry a švýcarská firma Gurit, jejíž obrat v kompozitních plastech pro výrobu energie z větru roste každoročně o více než 10 %. Veletrh K byl letos rekordní Dne 26. 10. 2016 skončil v německém Düsseldorfu největší světový plastikářský veletrh K 2016. Dosáhl několika rekordů, např. v počtu vystavujících firem – 3285 z 61 zemí – či v počtu návštěvníků – 230 000. Jeden z novinářů nazval veletrh K 2016 největší továrnou na plasty na světě. O zlepšení image plastů usiluje Světová plastikářská asociace (WPC), která zastřešuje 75 % světové výroby plastů. Na zasedání v Düsseldorfu si vytyčila za cíl snížit plastové odpady v mořích do roku 2050 o 50 % proti stávajícímu stavu. V Německu se rozvinula příkladná iniciativa Nulové ztráty plastových granulátů. V průběhu K 2016 se sebralo 30 tun odpadních plastů a rakouská firma Erema přímo na veletrhu toto množství zrecyklovala na vlastní lince interna TVE plus 1108. Na stánku Plastics Europe byly prezentovány výsledky plastikářského průmyslu za rok 2015. Světová výroba se zvýšila o 3,5 % na 332 mil. tun. S podílem 27 % si Čína vylepšila svoji pozici lídra, Evropa si naopak pohoršila na 18 % (Německo zaznamenalo růst pouze o 1,4 %). Z hlediska spotřeby došlo v Evropě ke zvýšení o 2,5 % na 49 mil. tun. Téměř čtvrtina tohoto množství se zpracovává v Německu, následuje se 14 % Itálie a s 10 % Francie. Obchodní bilance (export-import) byla pozitivní ve výši 16,5 miliardy eur. Německo k tomu přispělo téměř polovinou: 8,2 miliardy eur. Hlavním exportérem plastů do EU byly USA s 25% podílem, následované Saúdskou Arábií (13 %) a Jižní Koreou (12 %). Pro rok 2016 se očekává v Evropě pokles exportů a růst importů plastů. V polyolefinech dosáhne bilance import-export hodnoty 5,2 mil. tun v roce 2016 a v roce 2017 to má být 5,9 mil. tun. Součástí K 2016 byla i řada odborných konferencí. Z hlediska komoditních plastů bych se zastavil u Summitu K 2016, organizovaného KI Group dne 20. 10. 2016 se zaměřením na změnu přístupu k zásobování zpracovatelů polyolefiny v Evropě i s využitím distribučních firem. Evropské rafinerie v posledních 10 letech snížily kapacity o 10 %. Podle British Petroleum bude dalších 20–25 % následovat v souladu s boomem břidlicového plynu v USA. Podle zástupce společnosti Ineos Evropa ztrácí konkurenceschopnost a je třeba produkci polyolefinů konsolidovat a racionalizovat, včetně uzavírání starších jednotek. To se netýká firmy Ineos, která již problém řeší nákupem etanu z USA a usiluje o vlastní těžbu břidlicového plynu ve VB. Také Benjamin Mermans z Chevron Phillips očekává omezení výroby komoditních plastů v Evropě. Nové kapacity v USA a na Blízkém východě zaplaví i trh v Evropě. Hovořilo se i o nových zdrojích polyolefinů v Íránu. Země má čtvrté největší zásoby ropy na světě. Náklady na krakování plynů jsou ještě nižší než v USA. Produkce polyolefinů v Íránu se zvýší ze současných 5 mil. tun na 9,4 mil. tun. Vlastní spotřeba je nižší než výroba. Většina je exportována do Číny, Evropa má zatím pouze 1% podíl. Novinky ve výro bě a zpracov ání PE Více než 130 vystavovatelů na K 2016 nabízelo PE. Vlastní produkt vyrábí na celém světě více než 100 výrobců s instalovanou kapacitou 105 mil. tun, další nabízející jsou kompaundéři a distributoři. Největší výrobce PE – americký Exxon Mobil, s kapacitou 9 mil. tun, z toho 7,5 mil. tun LDPE – představil dva nové typy Exxeed XP, určené pro fólie, laminování a nápojové obaly. Na veletrhu bylo v provozu 13 zpracovatelských zařízení, která využívala jejich PE. K vidění byly tří-, pěti- a jedenáctivrstvé vyfukované koextrudované fólie. Třetí největší světový výrobce PE – firma Sabic – vystavoval pod heslem „Chemistry that Matters“. Zaměřil se na aplikaci PE při minimalizaci odpadů z potravin, které dosahují 1,3 miliardy tun ročně. Konstatoval, že se 4 % přepravovaného zboží zničí pro nestabilitu palet, přičemž smrštitelné fólie mohou tento problém minimalizovat. Inovace ve výrobě a zpracování PE umožňují snížit tloušťku fólií až na 12 μm a uspořit tak až 20 % hmotnosti a snížit uhlíkovou stopu. Co je nového ve výro bě a zpracov ání PP Druhý nejvýznamnější komoditní plast – polypropylen – nabízelo na K 2016 více než 100 firem. Ve světě tento produkt vyrábí 123 firem s instalovanou kapacitou přes 100 mil. tun, z toho 14 největších disponuje kapacitou 41,6 mil. tun. Ve výrobě dominuje Asie s 66% podílem, přičemž největším producentem je čínská firma Sinopec, která disponuje kapacitou 5,7 mil. tun. Pokračuje postupný přechod na dehydrogenaci propanu z břidlicového plynu. V Číně má na kapacitách propylenu 21% podíl výroba z uhlí. Kromě výrobců PP se v Düsseldorfu prezentovali i kompaundéři, kteří nabízeli typy plněné skelnými vlákny s tepelnou odolností až 120 °C (firma K. D. Federsen) a typy s extrémním podílem skelných vláken – až 85 % (firma Trinseo – Enlite PP LGF 1851 a 1852). Novinky ve výro bě PVC a dalších materi álů Ze 139 světových výrobců PVC o kapacitě 53 mil. tun/rok má 14 největších, s kapacitami nad 1 mil. tun, podíl 46 %. Největším výrobcem PVC je čínský Shin-Etsu s 4,2 mil. tun. Termín pro ukončení výroby chloru s použitím rtuťových elektrod v EU se blíží (31. 12. 2017). Zatímco Spolek Ústí investoval 1,9 miliardy Kč do ekologicky příznivé technologie výroby chloru, Spolana (nový vlastník PKN) patří mezi 7 evropských firem s produkcí 610 000 tun chloru, které zřejmě budou výrobny uzavírat. Čína a Severní Amerika se stávají významnými exportéry PVC. Je známo, že PVC je „vstřícné“ vůči různým aditivům i směšování s jinými polymery. Na K 2016 byla prezentována udržitelná aditiva pro PVC, včetně těch na bázi bio. Na 60 producentů a distributorů nabízelo PS a EPS. Světové kapacity u 67 výrobců PS jsou 24 mil. tun, u EPS 9 mil. tun. Lídrem je firma Total. Evropským lídrem ve výrobě EPS se stal polský Synthos s jednou jednotkou v Kralupech nad Vltavou a dalšími v Polsku, Francii a Nizozemsku. Rozvoj výroby v Evropě bude stagnovat pro nedostatek styrenu. Firma Trinseo představila nový typ HIPS – Styron X-Tech 2175 s vyšší houževnatostí pro aplikace v ledničkách. Korejský výrobce a dodavatel zařízení pro výrobu pěnového PS a PP – firma Innoplastec – představil unikátní řešení pro výrobu nehořlavých a plamenu odolných EPS desek s klasifikací hořlavosti A2, B. Řešení spočívá v zařazení patentovaného směšovacího zařízení pro povrchovou úpravu předpěněných perliček do linky na zpracování zpěňovatelného PS. Povrch každé perličky je potažen kapalnou nehořlavou směsí látek anorganického původu v nanorozměrech. V dalším procesu jsou vyrobeny bloky, které se řežou na desky, jež mají hustotu v rozmezí 20–40 kg/m3 s lambdou 0,035–0,041 W/m.K. Více než 40 vystavovatelů na K 2016 představilo aktivity v PET. Globálně působí 84 světových výrobců se 164 zařízeními v 37 zemích s kapacitou 46 mil. tun/ rok. Spotřeba kromě vláken je 20 mil. tun. Lídrem je tchajwanská firma Indurona s 4,5 mil. tun. Na K 2016 byly prezentovány spíše než výroba inovace ve zpracování a aplikacích PET. Plasty a sni žování emisí Budovy mají na „svědomí“ 40 % přímých a nepřímých emisí CO2. Vysoké nároky budov na energie vedly EK a EP v květnu 2010 k přijetí Novely evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II). Cílovým datem pro nové veřejné budovy s energetickou spotřebou blízko nule je 1. 1. 2019 a pro ostatní budovy 1. 1. 2021. Budovy jsou vytápěny z 56 % fosilními palivy, přičemž třetinu z tohoto množství tvoří plyn. Vytápění, klimatizace a teplá voda se podílejí téměř z 86 % na spotřebě energií v budovách, následují elektrické spotřebiče a vaření. Nové budovy však tvoří pouze 1 % z bytového fondu EU 28. Úsilí je proto nutno zaměřit i na rekonstrukce a zateplení stávajících budov. Ideální cestou k úsporám energie v budovách je komplexní renovace obálky budovy, včetně tepelné izolace, výměna oken a rozvodů energií. Počítá se s novými cíli pro snižování emisí v budovách, konkrétně se budou novelizovat směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) a o energetické účinnosti (EED). Tepelné ztráty na budovách jsou rozděleny následovně: » obvodové zdi 35 %, střecha 25 %, podlaha 15 %, dveře 15 %, okna 10 %. Ke snížení těchto ztrát mohou přispět aplikace plastů. Ze studie EK vyplývá, že v EU je 75 % budov energeticky neefektivních. Pro renovaci by bylo potřeba investovat 60–100 miliard eur ročně. V ČR je zateplování budov dotováno již několik let v rámci projektu Zelená úsporám. Chytrá města by v roce 2030 měla zahrnovat: » vlastní výrobu energií ze slunce, větru, vody, bioplynu a geotermálních zdrojů » sanované domy se „zásobníky“ energií a dálkově ovládaným vytápěním » vertikální pěstování zeleniny (fasády), vč. využití prostor mezi domy » udržitelné řešení odpadů » chytrou logistiku. Plasty se na aplikacích tepelných izolací v Evropě o objemu 200 mil. m3 podílejí 52 % (viz graf). Drtivá většina uvedených izolantů se aplikuje v budovách. Zatímco v oblasti snižování emisí CO2 a podílu obnovitelných zdrojů v energetice ČR cíle do roku 2020 splní a překročí, v úsporách energií hrozí nesplnění závazku. Závazek z roku 2013 představuje úspory 47,84 PJ, z toho 29 % připadá na budovy. Za rok 2014 bylo dosaženo celkových úspor 7 PJ a v současné době se v plnění jeví skluz. EU se zavázala snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie minimálně o 27 % a zlepšit energetickou účinnost o 27 %. Aliance Šance pro budovy zpracovala v roce 2015 program pro energetickou renovaci budov v ČR. Z 1,5 mil. rodinných domů bylo renovováno 25 %, z 211 000 vícebytových domů 40 %, přičemž řada z nich je renovována nedostatečně. Spotřeba energií v budovách byla v ČR 252 PJ a potenciál renovací představuje úsporu 92–155 PJ. Potřebné investice představují 255 miliard Kč pro rodinné a 50 miliard pro vícebytové domy. Do roku 2050 má EU ambice snížit emise skleníkových plynů o 85–90 % proti roku 1990. Cestovní mapa do roku 2050 předpokládá snížení exhalací CO2 z budov o 88–91 %, opět proti roku 1990. Nutnost hlubokých renovací starých budov do roku 2050 vyplývá i ze skutečnosti, že do roku 2050 bude stále využíváno 50 % stávajících budov a 80 % stávajících skladů. K renovacím bude nutno využívat zlepšené izolační materiály pro fasády a střechy, inovovaná okna, optimální orientace budov a regulace systémů vytápění. O aplikacích plastů k řešení těchto výzev příště. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR