K2010 s opatrnou nadějí na setrvalý vývoj

Největší výstava plastů a výrobků z kaučuku v Evropě, veletrh „K“ v Düsseldorfu, se koná v tříletém cyklu. Koho by při jejím předposledním ročníku napadlo, že se blíží období krize v rozsahu, že ještě několik měsíců před uzávěrkou přihlášek letošního ročníku se budou organizátoři obávat o její zdar. Bylo by to poprvé v historii, kdy obor právě německými fi rmami v Evropě proslavený, by dostal takovou ránu. K nejhoršímu nedošlo, ale všichni vědí, že jedině zásluhou Číny a asijských trhů. Co bude dál? Každý měl jedinou odpověď: nemám křišťálovou kouli. ENERGIE, UČINNOST Přesto se na výstavě, jíž se zúčastnilo na 3100 firem z 57 zemí v 17 halách na ploše větší než 250 000 m2, nové trendy ve výrobě plastů a jejich zpracování objevily. Jde o úspory energií, účinnost strojů, maximální nasazení know-how. Například stánek společnosti Du- Pont byl celý v tónu zelené. Regionální ředitel EMEA, tedy divize polymerů DuPontu Björn Hedlund, řekl mimo jiné: „Všichni chápeme nezbytnost úspor energií a hledání alternativních zdrojů. Ale naše kolegy energetiky musíme v jejich snažení podpořit i my sami, výrobou nových hmot s minimální energetickou náročností a energeticky využitelných“. Druhým trendem, který se týká zpracování plastů, bylo omezení energetické náročnosti strojů na zpracování plastů a nové technologické postupy. Starý spor mezi elektrickými či hydraulickými stroji ustupuje jasnému trendu. Kde se vyplatí elektrické ovládání, mějme je, kde hybridy, proč je nezkonstruovat a kdo chce hydrauliku, prosím. Každý nový stroj na zpracování plastů pro velkovýrobu včetně extrudery a dalších vnějších periferních prvků je dnes složitým mechanismem, kde se prosazují roboty a manipulátory. Tlačná síla na hydraulice se zvětšuje, ale na výstavě byly i pidivstřikovací lisy na medicínské zboží a mikromechaniku. Čína zachránila výrobu. Každý si uvědomuje, že zboží vyvezené do Číny se ihned stává předmětem bádání a kopírování. Tomu se lze bránit jediným způsobem, posunout technologii za hranice dosaženého. A co bude po Asii? I nad tím se už mnozí zamýšlejí. Proto termín setrvalý rozvoj, rozumná obnova strojů a jejich technický vývoj. Vše stojí velké peníze a trh není nekonečný, i když Sabic, BASF nebo DuPont a další rozšiřují nabídku plastových dílů pro automobilismus. Ten se však zatím krčí v pořadí spotřebitelů plastů až na 14. místě a ví někdo, jaký vývoj jej očekává? Ale jsou tu nové možnosti a perspektivy. Jen, kdo je zaplatí? „Káčko“ je ovšem také reflexí našich možností. A zde je nutné říci, že naši sousedé Rakušané se vyšvihli na přední místa v oboru a jejich produkci, i strojírenskou(!) zastupovali s 87 firmami. Vedení co do počtu a tím i síly si udržely německé firmy, jež vystavovaly v počtu 1077, za nimi dominovali Italové, Francouzi, Švýcaři, USA. Našich 13 firem na 100 m2 se opravdu ztrácelo. Ale to je přece dnes už pro Evropu nezajímavá kapitola. Ví někdo z politiků, proč vlastně v EU jsme? Potřebují kontakt s Evropou tak, jako průmysl? VYROBA PLASTŮ VE SVĚTĚ Lze pochybovat o tom, že jsme měli rozvíjet výrobu strojů a výzkum polymerů? Výroba plastů má od roku 1950, kdy byla poprvé sledována globálně, vzestupnou tendenci. V roce 1950 bylo vyrobeno 1,5 mil tun plastových pryskyřicí, zatím co v roce 2009 to bylo 230 mil. tun, nárůst je tedy 9 % ročně! Mezi největší spotřebitele plastů patří Německo a evropské země vůbec, poté země NAFTA s 23 %, Čína je již na 15 % světové spotřeby plastů. Nejvíce plastů spotřebovává obalový průmysl, dalším konzumentem je stavebnictví a konstrukce, výroba drobných spotřebních předmětů a na čtvrtém místě je právě již zmíněný automobilový průmysl. Níže uvádíme tabulku spotřeby jednotlivých druhů plastů, tak jak byly zaznamenány v roce 2009. Vyspělý svět se stále více zamýšlí nad celým životním cyklem plastů (což je ostatně typické i pro další materiály a tzv. uhlíkovou stopu), neboť je jasné, že zeměkouli a její oceány nelze zaplavit nedegradovatelným plastovým odpadem. Všichni chtějí směřovat k plnému využití plastů (full value). Zatím čísla ukazují, že plasty jsou ve vyspělých zemích recyklovány v rozmezí 15 až 30 %, využití termické se pohybuje v rozmezí 0 až 75 %. Podíly této recyklace vidíte na grafu. Dá se říci, že evropské země ukládají z 24,3 mil. odpadů na skládky až 11,2 mil. t plastů ročně, což je 46 % a zbytek, 24,3 mil. t se asi z 22 % recykluje a 31 % využívá na výrobu energie. Otázka zní: dá se těmto číslům věřit? Samotní autoři těchto statistik, PlasticsEurope, European Plastics Converters, EPRO a European Plastics Recaclers, jsou na takovou otázku připraveni. Zřejmě se číslům věřit dá, už proto, že jsou navzájem kontrolovatelná jak z různých zdrojů, tak i z různých výročních zpráv zpracovatelů. Mezi nejlepší země v obou směrech, tedy recyklace i v termickém využití patří samozřejmě například Skandinávie, Švýcarsko či Německo, nemluvě o Nizozemsku, ale ČR na tom není nijak špatně (viz graf). VIZE VYVOJE SPOTŘEBY POLYMERŮ Samozřejmě, že se světové organizace zabývající se vývojem v oboru polymerů na výstavě K-2010 vyjádřily také k budoucnosti. Tím jsou myšlena léta budoucí až po rok 2050. Polymery budou i nadále materiálem 21. století. Proč? I přes fotovoltaický marasmus, který nám naše Poslanecká sněmovna dokázala zavařit, je jasné, že se fotovoltaika bude nadále bouřlivě rozvíjet. A to zvláště v zemích, kde je sluneční žár až nesnesitelný. Polymery nabízejí zjednodušení výrobního procesu samotných emitorů energie, jak ostatně dokazují poslední fotovoltaické články. Hovoří se o fóliové fotovoltaice. Navrhuji se fasádní panely s fotovoltaickými buňkami. S nasazením dalších alternativních zdrojů energie a potížích, které na druhé straně vyvolávají, je jasné, že svět směřuje k větší propojenosti sítí, aby tím eliminoval závislost na přírodních podmínkách, jako je vítr nebo již zmíněná energie slunce. Dnes se hovoří o Smart Grids, jež mají optimalizovat spotřebu vyrobené energie, ale také o vedeních na vzdálenost 6000 km bez velkých ztrát. Nasazení nových generací polymerů jak pro izolační vlastnosti, ale i pro jejich pružnost a odolnost je nasnadě. I v tomto oboru je budoucnost polymerů jasná. Do třetice energie. Ať se to nájemníkovi pražského Hradu líbí či ne, nová generace úsporných svítidel, zvláště LED, vytlačí definitivně klasické neúčinné žárovky. Nastupují OLED, organická svítidla, jejichž výroba je na polymerech závislá, ba nebyla by jinak ani možná. Ale dále. Naše displeje v TV přístrojích a počítačích a přenosných zařízeních typu iPOD, telefonů, čteček a dalších, už dnes jsou ovlivněny polymery a budou z nich evidentně vyráběny. Díky nižší energetické spotřebě organodiod a OLED je i v tomto oboru budoucnost polymerů jasná. Stavebnicví je dnes druhým oborem, kde je největší spotřeba plastů. Vývoj a výzkum nových polymerů se soustředí především na stavby s tzv. nulovou spotřebou energie, což není utopie, ale dnešní realita. Největším problémem těchto projektů jsou ztráty tepla prostřednictvím oken. Všechny firmy proto dnes pracují na vývoji izolačních organoplastů nahrazujících sklo. Automobilový průmysl je bez diskusí dalším jistým konzumentem nových polymerů, ať již budou naše vozidla budoucnosti poháněna výbušnými či jinými typy pohonů. Již dnes hrají plasty rozhodující úlohu při konstrukci vozů, jež musí snížit hmotnost a tím dosáhnout na EURO V. Další kroky budou následovat a při vývoji baterií sehrají možná úlohu rozhodující. Všichni známe příběh Boeingu 777, tzv. Dremline. Kompozity jsou o 60 % lehčí než ocel a 5krát pevnější. Všichni výrobci letadel dobře vědí, co to je nižší hmotnost konstrukce a nasazení kompozitů již nic nezastaví. IT technologie se neobejdou bez přímého propojení světelnými kabely. Materiály dnes používané při stavbě vnitřní elektrostruktury počítačů jsou stále více a více na bázi polymerů, pro své izolační, ale i funkční vlastnosti. Nikdo si dnes nedokáže představit svět vzájemného propojení. Úloha polymerů je i zde proto jednoznačná. Jedním z oborů, kde se polymery natrvalo usadily je hospodaření s vodou. Vedení vody pružnými polyetylenovými trubkami, polymerové filtry a další zařízení bude v hospodaření s vodou nezbytné. Na závěr tohoto výčtu z pera odborníků PLasticErope, který je považován jako jistá perspektiva, kde se vyplatí investovat, je ukázka nano. Španělská společnost NanoBio- Matters vyvinula pro potravinářský průmysl fólii, která odsává z obsahu balíčku kyslík. Při bližším zkoumání jde spíše o materiál na bázi silikátu, který spíše zabraňuje pronikání tohoto plynu, s jehož pomocí bakterie napadají potraviny, nicméně je to jen malá ukázka jak rychle i s pomocí nanotechnologií polymery dokáží nabízet nové vlastnosti. Mimo jiné se tím otevírají další možnosti využití nových polymerů s nanovlastnostmi v medicínské praxi, ale ten výčet už skoro unavuje. Je to prostě obor vysoce perspektivní. Ještě je vám lhostejné, že jsme v naší zemi rozbili vývojovou a výrobní základnu tohoto oboru? Pod čarou: německé hospodářství pracuje s těmito výhledy odborníků a pracuje na státní koncepci podpory cíleného výzkumu. Říká se tomu cílená ekonomika, tedy něco, čemu se budou muset naši politici ještě naučit. Třeba to zvládnou. JAN BALTUS DÜSSELDORF