Jubilejní rok Josefa Hlávky 1908–2008

Dne 11. března uplyne 100 let od úmrtí Josefa Hlávky, jednoho z nejúspěšnějších českých podnikatelů druhé poloviny 19. století v Rakousku- Uhersku, významného architekta, stavitele, nejvýznamnějšího mecenáše té doby, zakladatele, iniciátora a prvního prezidenta „České akademie pro vědy, slovesnost a umění“. Josef Hlávka významně podporoval vzdělanost, vědu a umění českého národa. Akademie věd České republiky a Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“, které svou poslední vůlí z roku 1904 zanechal veškerý svůj majetek s posláním podporovat vzdělanost, vědu a umění českého národa, se rozhodly ke 100. výročí Hlávkova úmrtí uspořádat řadu vzpomínkových akcí pod názvem „Jubilejní rok Josefa Hlávky 1908–2008“. UNESCO prohlásilo výročí úmrtí Josefa Hlávky světovým kulturním výročím. Nad akcemi převzal záštitu prezident České republiky a Česká komise UNESCO. Tvůrčí činnost Josefa Hlávky v oblasti architektury a stavitelství obohatila kulturní dědictví národů České republiky, Rakouské republiky a Ukrajiny. Ve Vídni postavil podle projektu architektů Eduarda van der Nülla a Augusta von Siccardsburga budovu Dvorní opery. Při příležitosti jejího slavnostního otevření v roce 1869 mu císař František Josef věnoval zlatý klíč a symbolické stříbrné zednické náčiní, které bylo použito při položení základního kamene. V letech 1862– 1870 Josef Hlávka projektuje a staví farní kostel v Köpfingu, ve Vídni obchodní domy Schmitt-Schöller a Böhler, několik desítek činžovních domů (včetně pěti vlastních), spolu s Fridrichem Schmidtem Akademické gymnázium a kostel sv. Ottmara, podle plánů dalších architektů staví palác arciknížete Viléma, kostel Panny Marie misionářské kongregace lazaristů, Dvorní muzeum, Velmistrovský palác německého řádu, anglický zemský dům, synagogu a mnohé další stavby. V roce 1865 mu bylo uděleno čestné měšťanství Vídně. Ministerstvo kultury a vyučování mu zadává vypracování a realizaci projektu stavby rozsáhlé rezidence řecko-pravoslavného biskupa v Černovicích, hlavním městě Bukoviny. V roce 1868 byl vyznamenán řádem císaře Františka Josefa za záslužnou činnost ve Vídni a za získání druhé hlavní ceny za architekturu na světové výstavě v Paříži. V Praze Josef Hlávka projektoval a postavil budovu Zemské porodnice, komplex domů ve Vodičkově ulici a prosadil i investoval stavbu studentských kolejí, které dnes nesou jeho jméno. V Lužanech u Přeštic vlastnil Josef Hlávka zámek, který přestavěl z původně barokního do podoby novorenesančního sídla. Když se uzdravil z těžké a dlouhé nemoci (1873–1880), pro kterou se musel vzdát architektonické i stavitelské činnosti, v roce 1883 se stává říšským a zemským poslancem za kurii velkostatku a systematicky se věnuje mecenášské a poradenské činnosti. Po velké povodni v Praze, kdy se v roce 1890 zřítila část Karlova mostu, prosadil projekt jeho obnovy do původní podoby z doby Karla IV. a dohlížel na všechny práce, které s rekonstrukcí mostu souvisely. V roce 1907 byl jmenován čestným občanem Prahy a dekorován Velkokřížem řádu císaře Františka Josefa. Josef Hlávka byl skutečně mimořádnou osobností, která spojovala podnikatelské úspěchy se zásluhami o rozvoj národního hospodářství, vědy, umění i kultury. Program Hlávkova roku nabídne téměř třicet významných událostí, které zahrnou celou šíři aktivit, jimž se Josef Hlávka věnoval. Budou mezi nimi například konference o architektuře v České republice, o financování vědy a budoucnosti českých nadací, cykly přednášek Josefu Hlávkovi, slavnostní odhalení jeho busty v Národním muzeu, koncerty, workshopy, výstavy. V rámci jubilejního roku uvede Česká národní banka emisi stříbrné pamětní mince. Na přípravě Jubilejního roku Josefa Hlávky se podílelo Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a Akademie věd ČR ve spolupráci s mnoha dalšími institucemi, mezi nimiž jsou například Univerzita Karlova, České vysoké učení technické, Národní muzeum, Národní galerie, Česká filharmonie a další.