Jsou 3 % HDP na výzkum málo nebo moc ?

Jako součást tzv. Lisabonské strategie přeměny evropské ekonomiky na ekonomiku znalostí byl stanoven cíl dosáhnout do roku 2010 v Evropské unii průměrný podíl investic do výzkumu a vývoje (VaV) na úrovni 3 % HDP. Při tempu růstu těchto investic za posledních 10 roků o 0,1 % se jeví tento cíl nereálný. Záležitostí se zabývala skupina britských expertů a dospěla k zajímavým závěrům. V poslední dekádě rostl v EU průmysl „znalostí“ rychleji než v USA. V Evropě je v tomto sektoru zaměstnáno 40 % pracovní síly, zatímco v USA 38 %. Samozřejmě, že mezi jednotlivými členy EU jsou značné rozdíly. V těchto odvětvích průmyslu je ve Švédsku, Dánsku a Finsku zaměstnána téměř polovina pracujících, ale v Řecku a Portugalsku jen čtvrtina. Ve znalostně náročném průmyslu EU byl také největší nárůst nových pracovních míst, a to o 24 %. V ostatní sektorech byl nárůst pouze 6 %. V některých členských státech zaměstnanost ve znalostně méně náročných sektorech dokonce klesla. Celková zaměstnanost v průmyslu EU-15 je stabilizovaná. Došlo sice k poklesu ve výrobě znalostně náročné i znalostně nenáročné produkce, ale posílily sektory se střední náročností. Pokles zaměstnanosti ve znalostně náročném průmyslu byl vyvolán v druhé polovině 90. let zmenšením výroby informačních technologií a na zaměstnanost v průmyslu s nízkou kvalifikační náročností negativně působí dovoz z rozvojových zemí. V severských zemích Evropy a v Nizozemsku i Británii je zaměstnanost ve znalostně náročných výrobních sektorech vyšší než v USA. USA mají nižší podíly zaměstnanosti ve výrobách s vysokou a střední znalostní náročností, a také ve veřejných službách jako je zdravotnictví a školství. Americký průmysl náročný na znalosti rostl v poslední dekádě o 21 %, tedy pomaleji než v EU, kde rostl tempem 24 %. V technologicky náročných výrobách v USA pracovních míst rychle ubývá. Ve znalostně málo náročných službách je růst v obou ekonomikách přibližně stejný. Zaměstnanost ve znalostně silně náročných službách v EU roste tempem 31 %. To je 2krát vyšší dynamika než v jiných službách. Mezi USA a EU jsou však významné rozdíly v jednotlivých odvětvích. Zaměstnanost ve finančních službách USA rostla tempem 19 %, zatímco v EU pouze tempem 2,5 %. Naproti tomu rychleji než v USA roste v EU podnikání v oborech komunikací. I když Evropa posiluje postavení ve znalostní ekonomice, neprojevuje se to v ekonomickém růstu a v produktivitě. Naopak, přírůstek zaměstnanosti v hi-tech průmyslu je v EU doprovázen poklesem růstu produktivity, avšak v Americe se růst produktivity zrychluje. Nejnovější údaje potvrzují, že Evropská unie nezvládá dosažení cíle investovat v roce 2010 do výzkumu a vývoje v průměru 3 % HDP. Zvětšuje se také odstup od USA v tomto ukazateli. V roce 1995 dosahovala EU 77 % úrovně USA, ale v roce 2004 již jen 72 %. Přitom když byl cíl 3 % HDP do VaV v roce 2000 vyhlášen, investovaly USA do výzkumu 2,8 % HDP. Od té doby tato hodnota klesla. Jen tři ekonomiky v rámci OECD investují v současné době 3 % HDP do VaV: Švédsko, Finsko a Japonsko. Ale v Japonsku není dosahován ekonomický růst očekávaný od této intenzity investování. Zdá se, že cíl investovat do výzkumu 3 % HDP nemusí být v současné době přiměřený. Přílišné soustředění na jeho dosažení by mohlo být kontraproduktivní, zejména kvůli nedostatku personálu s potřebnou kvalifikací v EU. Ukazatele OECD dokládají, že s výjimkou severských zemí se v EU investice do znalostí v období roků 1994 až 2002 nezvýšily. Růst mezd výzkumných pracovníků, vyvolaný zvýšenou poptávkou při nedostatečné nabídce, by pak mohl posílit tendence vymísťovat výzkum do rozvojových zemí, což ve svých důsledcích znamená menší investice do VaV v EU. Britští experti došli k názoru, že opuštění přijatého cíle by mohlo vyslat špatný signál. Trvání na nedosažitelném cíli však může vyvolat zklamání také. Snížení cíle na reálnější hodnotu by mohlo posílit iniciativy k soukromému investování do výzkumu, ke hledání efektivnějších dostupných zdrojů a zaměření více zdrojů na informační technologie a automatizaci, které produktivitu bezprostředně zvyšují. /šmí/