Obrovská humanitární, přírodní,
ekonomická a nikoliv naposledy
i jaderná krize, která po březnové
sérii zničujících zemětřesení
a následných vlnách tsunami těžce
postihla severovýchod Japonska,
je skličující. Pod troskami budov
a místní infrastruktury na ostrově
Honšú, v přívalech mořské vody
a bahna zahynuly tisíce lidí. Četná
japonská města i vesnice jsou do základů
zpustošena. Předběžný odhad
škod už dávno přesáhl magickou
hranici 1 bilionů jenů a všechny důsledky
otřesů pohybující se pacifické
zemské desky nejsou dosud ani
zdaleka zaregistrovány a vyčísleny.
I přes maximální nasazení japonské
exekutivy a desetitisíců zachránců
z domova i z ciziny se ani po 10
dnech intenzivních záchranných
prací dosud nepodařilo proniknout
do všech postižených míst, nalézt
všechny oběti katastrofy.
Celý svět s úžasem sleduje tuto
apokalypsu i zápas houževnatých
a disciplinovaných Japonců s hrůznými
projevy přírodní katastrofy.
Zvláště bedlivě pak jejich úsilí odvrátit
jadernou katastrofu. V průběhu
zemětřesení o síle 8,9 stupně
Richterovy stupnice a při následných
atacích mořských vln byly totiž
prolomeny některé bezpečnostní
prvky a zátarasy k jaderným blokům
s až 40letými varnými reaktory
BWR (Boiling Water Reactor).
Konstrukčně jednodušší BWR mají
sekundární okruh sloučený s primárním.
Chybí jim kupř. parogenerátory.
Přívaly tsunami jejich sekundár
těžce narušily. V I. etapě jim
(zdá se) odolala alespoň hermetická
obálka. Má však menší objem oproti
současným modelům. Tvůrci z poloviny
20. století ji kapacitně nedimenzovali
pro razantní a navíc co
nejrychlejší odpaření celého objemu
chladiva. Jejich nejčernější bezpečnostní
prognózy počítaly s maximálně
6metrovou první vlnou tsunami.
V havarijní situaci se technici pokusili
vytvořit náhradní kabelové připojení
napájecích systémů.
Ještě před týdnem neznámou dvojici
elektráren Fukušima 1 a Fukušima
2 zná dnes celá planeta. Třebaže
se jejich dispečerům podařilo včasným
zásahem zabránit nejkritičtějšímu
vývoji katastrofy (mimochodem:
citované nehody byly zařazeny na 6.
ze 7 stupňů na mezinárodní stupnici
jaderných havárií), situaci ve svých
rukou (aspoň v době, kdy tyto řádky
odcházely do tiskárny) zcela neměli
a nemají. Poté, co výbuchy hromadícího
se vodíku dokonaly zkázu
dobových systémů a přerušení dodávek
proudu zúžilo manévrovací
prostor pro obsluhu postižených jaderných
objektů až na úroveň havarijního
chlazení mořskou vodou, nikdo
si netroufá seriozně odhadnout
další vývoj situace. Média přinášejí
z postiženého regionu emotivní obrázky
a donekonečna spekulují o aktuálním
stavu reaktorů i vloženého
a zčásti vyhořelého paliva. Jaderní
experti koncipují nejrůznější scénáře
dalšího vývoje. Japonce, jejich
bezprostřední sousedy i národy
na opačném konci Zeměkoule teď
zajímá jediné: stojíme doopravdy
na prahu jaderné apokalypsy? Stane
se slovo Fukušima umíráčkem celosvětové
jaderné energetiky?
Jsme technický a technologický
titul. V TT vždy upřednostňujeme
fakta. Odmítáme jakékoliv spekulace
a záchvěvy paniky. Byť je dokážeme
pod obrazy nekonečných ruin
a bolestných lidských ztrát pochopit.
Umíme zařadit poškozené reaktory
BWR v historické škále vývoje jaderné
techniky. Naši čtenáři vědí,
že modernější reaktory typu VVER
instalované na našem území, jsou
konstruovány a vybaveny již na jiné
a podstatně vyšší úrovni. Že český
masiv netrpí podobnými seizmickými
otřesy jako japonské souostroví.
I to, že nikdy nebudeme vystaveni
8-10metrovým vlnám tsunami. Nepropadáme
proto malomyslnosti, ani
inženýrsky nepodloženým obavám
z bezprostředního ohrožení. Pokud
někdo (a nejenom v zemích EU27)
dočasně pozastavuje chod starších
reaktorů v Evropě, či žádá nový
a důkladný bezpečnostní audit všech
jaderných energetických zařízení,
takový apel třeba (bez slaboduché
nedůtklivosti a uraženectví) vyslyšet
a veškerou nainstalovanou a provozovanou
jadernou techniku podrobit
znovu nejpřísnějším bezpečnostním
prověrkám. Vše, co by snad neobstálo,
bez zaváhání odstavit, a to definitivně.
Nemá smysl spílat nad hroby konstruktérů
a montérů již zastaralých
reaktorů BWR. Ani odsuzovat ty
japonské politiky a bezpečnostní
experty, kteří dali souhlas k výstavbě
jaderných reaktorů v seizmicky
neklidných oblastech. Když počítali
s polovičními tsunami. Dnes už
spí svůj věčný spánek. Současné
generace (a nejenom v Japonsku) si
však musí z březnové zničující várky
přírodních živlů, jimž neodolala
ani kdysi sofistikovaná technika,
odnést zásadní poučení. Nekompromisně
se zamyslet nad naším
dalším transformačním postupem
od dožívající fosilní energetiky
(spočívající na primitivním spalování
tenčících se zásob uhlíkových
nerostů) k nové energetické a teplárenské
éře lidstva. Ať už ponese
název vodíková, smart-solární, či
jakýkoliv jiný.
Slova strategie“, či „koncepce“-
jsou pro mnohé z nás verbální rezidua
minulosti. Tento postoj bude
třeba urychleně opustit. Další vývoj
lidstva není možný bez zaručení dostatku
energie. Abychom udrželi jen
dosažený stav energetické bilance
při permanentně rostoucí demografické
křivce, každý den bychom měli
na této planetě uvádět do provozu
nový zdroj o výkonu minimálně 400
MW. Bez hlubokého strategického
zamyšlení, bez propracované koncepce
řešení příštích ekonomických
i ryze lidských cílů a potřeb se neobejdeme.
Samozřejmě: odsoudit a zakázat
jádro, zatím jediný bezemisní velkokapacitní
zdroj energie na cestě
k budoucí ekologičtější energetické
epoše, to lze snadno. Než tak učiníme:
čeho všeho jsme ochotni se
za to vzdát v dalším hospodářském
i občanském životě? Nic si nenalhávejme:
bez dostatku energie už
žít, pracovat, studovat, léčit, ale ani
odpočívat na nynějším stupni civilizačního
rozvoje neumíme a nedokážeme.
Fukušima 2011 nepochybně vstoupí
do učebnic jaderné techniky i dějepisu.
A jakbysmet se nalezne řada
spekulantů, kteří její zkázu využijí
k novodobým křižáckým tažením.
Tu proti jaderné energetice vůbec,
tu k demagogické kritice současné
vědy, politických, bankovních
a průmyslových garnitur, event.
k sobeckému prosazování vlastních
zájmů, zejména výrobních a prodejních
zisků, náhradou za kritizované
jádro. To vše pod pláštíkem emocionálně
vypjatých mediálních kampaní,
s přemírou rádobyekologických,
bezpečnostních a jiných proklamací
a nálepek. Nejlepší soudce je a bude
čas. Nejenom vyčerpané Japonce,
ale každého z nás v něm čeká řada
nových rozhodnutí.
Teď ale jsme a budeme s Vámi,
stateční obyvatelé Země vycházejícího
slunce. /bs/
