Jsme plně odpovědni za naši obchodní, a tím i výrobní strategii, říká jednatel nové společnosti PILSEN STEEL Ing. Martin Novák

Jisté je, že se vás při vstupu do škodovácké ocelárny zmocní nostalgie, i když prostředí je tvrdé. Když v hale ocelárny PILSEN STEEL připravovali nedávno jámu pro odlévání castorů, narazili na základy Siemens - Martinovy pece snad ještě z doby Valdštejnovy železárny. (Christian Valdštejn byl majitelem železáren kolem roku 1856.) Pak otáčíte stránky alba starých fotografií knihy z hutního a kovárenského provozu, najednou tichého a strnulého, a vidíte všude čisto a samý unikát. Tu kormidlo pro francouzské loděnice, tu kované zalomené hřídele o hmotnosti desítek tun. Rekordem byla 50tunová, 8krát zalomená hřídel pro USA z roku 1932. Kovaly se tu a pak i obráběly rotory turbín z Cr-Ni ocelí, hřídele turbogenerátorů. Stovky kusů montovaných do strojů s okřídleným šípem. Historie končí odléváním a vykováním 24 nádob jaderných reaktorů, které, zaplaťbůh, běží bez chyby dodnes. Škoda Kovárna a Hutě jsou kus české mistrovské školy práce a člověka s citem napadne mnoho, mnoho otázek o současnosti. Nicméně historie snad nekončí, změna názvu, jak jsme již referovali v TT č. 10/2007, dokládá sice změnu majitele, když původnímu bude zřejmě trvání na výsostnosti znaku už k ničemu. Uloží si jej jako vzpomínku. Asi tak, jako má jednatel společnosti PILSEN STEEL a ředitel donedávna Škoda Hutě a Škoda Steel Ing. Martin Novák na stěně své kanceláře nákresy staré Siemens - Martinovy pece, postavené zde v roce 1937. Perfektní dokumentace kdys světové technologie. ? Výkres je zde na památku a připomenutí perfektní práce, kniha zase nádherná vzpomínka, ale jaká je současná výrobková náplň nové PILSEN STEEL pod novým majitelem? Naší nabídkou na trzích s hutními výrobky jsou těžké odlitky pro energetiku, umíme odlévat a posléze opracovat všechny díly Kaplanových i jiných druhů vodních turbín, odléváme víka i báze parních a plynových turbín, vyrábíme schránky na jaderné palivo Castor. Mimochodem, nedávno jsme jich odlili 15 v průběžném procesu (během roku), což se pokud vím ještě nikomu jinému nepodařilo. Tato technologie je pod dozorem evropského Úřadu pro jadernou bezpečnost a na světě existují pouze tři slévárny s licencí na tuto činnost. Dále vyrábíme odlitky z litiny, zvláště stojany pro velké obráběcí stroje a potom bloky velkých lodních a energetických pístových motorů. ? A dodávky obřích odlitků i výkovků do loděnic jsou opravdu minulostí? Rozhodně ne. Poslední tzv. rudder horns, tedy držáky kormidel, jsme expedovali nedávno. Problém je, že v loďařském průmyslu je recese, a kromě toho v tomto segmentu jsme trochu drazí, i když, upřesňuji, pokud někdo potřebuje opravdu velký držák, musí k nám. Leč současná stavba lodí je trochu odlišná, takže potřeba těchto gigantů mezi výkovky je poměrně malá. Dodávali jsme nedávno například pro polské loděnice. ? Jak je to se zalomenými hřídelemi a rotory turbín, změnil se trh díky většímu nasazování turbín i v lodní dopravě? Samozřejmě, nicméně i nadále děláme rotory i zalomené hřídele, ale v jiné divizi, v divizi Kovárna, a to až do expediční hmotnosti 32 t, což odpovídá v pracovní hmotnosti až 140 tunám tekuté oceli. Děláme i hodně zalomených hřídelí, trh je poměrně stabilní a jsme na něm úspěšní. Nově k těmto kovaným hřídelím přibyly hřídele větrných elektráren velkých hmotností. To je nový artikl velkých hmotností. ? Jak se vám podařilo zajistit investice do nových technologií a provozu, který byl před privatizací popisován jako poměrně zastaralý? Postavil se k těmto problémům nový majitel vstřícně? Je pravda, že v tzv. teplých provozech, tedy ocelárně a slévárně, bylo zařízení v poměrně neutěšeném stavu. Hlavně tedy pecních agregátů a ekologických zařízení. Navíc zde byl velký tlak města na Škodu, aby omezila výrobu a především vyčistila své provozy. Měli jsme zde technologické problémy, dlouhé časy tavby, tím i velkou spotřebu energie. Takže tak před čtyřmi lety jsme se zaměřili právě na změny režimů tavby, úspory energie, a poté přišel či spíše nový majitel schválil velkorysé investice do rekonstrukce elektrických pecí, do jejich intenzifikace a výstavby kompletního odsávání ocelárny. Dnes tedy máme tavicí pece v parametrech našich největších konkurentů, včetně všech výrobně-ekonomických parametrů, a hlavně jsme se vyrovnali s nároky na čistotu provozu vůči městu. Tento rok jsme investovali do ocelárny, do odsávání, ale čeká nás ještě zlepšení kapacity přípravy formovacích směsí, potom i hrubovacích operací a opět ekologie. Jde o poměrně rozsáhlé investice nového majitele. Už dnes probíhá vsázka čistě automaticky a řídí se z velína počítačem, já mám například spojení až do kanceláře i co se týče kvality tavby. Rovněž tak do poloviny roku dosáhneme naprosto vyhovujícího stavu v ekologických parametrech i v provozu slévárna. No a souběžně řešíme i to navýšení hrubovací kapacity. ? O nových majitelích dnes už PILSEN STEEL se ví, ale jaké je vlastně začlenění českých provozů do ruského koncernu? Není tajemstvím, že nám skončila licence na využívání značky Škoda, proto se opravdu budeme jmenovat už od června PILSEN STEEL. Již dříve bylo rozhodnuto, že značkou Škoda se mohou, cituji: „honosit jen sofistikované a plně inženýringově zvládnuté produkty“, takže vlastně většina původních provozů Škody o toto privilegium přišla, respektive jeho využívání by bylo tak drahé, že jsme se rozhodli pro nový název a nové logo. Bylo to prostě účelnější. Jsme členy ruské OMZ Group, což je ruská skupina vlastněná státem, tedy ne soukromým vlastníkem, do této skupiny patří mimo jiné stavba důlních strojů, rypadel, lodí, a jednou z divizí je Steel. PILSEN STEEL je dnes rovnoprávným účastníkem divize Steel, máme nastavený smysluplný program spolupráce a jsme plně odpovědni za své obchodní aktivity. Pomáháme tím našim novým kolegům přijmout západoevropské zvyklosti ve výrobě oceli, neboť z hlediska technologické vyspělosti jsme bez jakékoli nadsázky lídrem celé ocelářské divize. Tím, že nový majitel nezpochybňuje působení v oboru, jsme spokojeni a věříme v budoucnost. ? Určitě se shodneme na tom, že jedním z důvodů, proč se ruská skupina zajímala o provozy Škoda Steel je jaderný, podotkněme úspěšný, jaderný program. Byly vám naznačeny nějaké perspektivy i v tomto segmentu? Rusové budou budovat jaderné strojírenství. To už oznámili. Rusové stojí před velkým problémem obnovy své energetiky a jaderná energetika bude určitě její nedílnou součástí a možná, že hlavní. Škoda opravdu zvládla některé technologie, zvláště výroby reaktorů pro elektrárny VVER, a výroby těžkých odlitků pro periferní zařízení primárního okruhu, máme na to postavené pece a odlévání ingotů. Ale zatím se v tomto segmentu nic podstatného ze strany Rusů neděje, neboť sami neznají ještě definitivní směry vývoje, nicméně my cítíme určité šance už nyní v požadavcích našich bývalých, ale i současných kolegů z Jaderného strojírenství, bývalé JS Škoda, neboť požadavky energetiků stoupají. Na tomto trhu se budou zřejmě dít velké věci. Nyní se podílíme na výrobě speciálních ocelí pro detailní části jaderného strojírenství, jako jsou kulové uzávěry, tyče pro palivový sektor, kroužky atd. Ale hlavně kontejnery na aktivní i vyhořelé jaderné palivo. Takže, obecně řečeno, boom v oboru vnímáme a jsme na něj v zásadě připraveni. ? A znamenal pro vás příchod nového vlastníka nějaké zásadní oživení obchodu, přílivu zakázek, nebo jsme v tomto směru více méně autonomní? Ne. Nemáme zatím žádnou skupinovou filozofii, tedy nejsme ji striktně podřízeni, jsme v tomto směru plně nezávislí a dokonce lze říci, že do odchodu pana Ing. Krska, bývalého ředitele celé divize OMZ-steel, jsme chod skupiny řídili odtud a i současné vedení skupiny v Petrohradu je s naším českým zastoupením. Takže jednotlivé provozy ve skupině si nekonkurují, máme každý svoji strukturu zákazníků a dnes jsme schopni se navzájem doplňovat. Máme samostatnou obchodní politiku a jsme za ni plně odpovědni. ? Dá se tedy říci, že hlavním přínosem nového majitele jsou především velkorysé investice do obnovy provozů, jejich optimalizace dle vašich představ a návrhů a vybavení ekologickými zařízeními? Technologie výroby jsou stále vaše vlastní? Ano, dá se říci, že po letech nerozhodné privatizace, která se vlekla leta, kdy se nevědělo, co s našimi provozy bude (mimochodem pod označením Steel jsou vlastně původní Kovárny a Hutě), jsme přišli do skupiny, která má jasný zájem pokračovat ve výrobě a zpracování oceli i odlitků velkých tonáží, na které jsme vybaveni. Tím jsme dostali jasné základy, zapracovali jsme sami na technologiích a naši lidé mohou dokonce pracovat na obnově některých provozů v Rusku. Tím jsme se také konečně jasně vyprofilovali směrem k zákazníkům. Což přispělo k zestabilizování naší tržní situace a upevnění přílivu zakázek. ? Jaké bude tedy vaše další zaměření, k jakému cíli směřujete na trzích, které se za posledních 20 let zásadně změnily, odpadla Poldovka, ostravské ocelářství je pod kontrolou skupiny Mittal, český průmysl má jinou skladbu výroby než bývalo v době slávy někdejšího národního podniku či koncernu Škoda. Trh žádá jiné typy odlitků i ocelí. Po všech těch změnách, které jsme za poslední tři roky provedli, především tedy v intenzifikaci výroby, se chceme stát firmou s globální působností, neboť i dnes jsou našimi hlavními odběrateli odlitků německé, britské a švýcarské firmy. Chceme vyrábět ingoty středně legovaných a vysocelegovaných uhlíkových ocelí, dále dodávat rotorovinu a hřídelovinu pro naši divizi Forging – kovárnu, tedy oceli ve velké čistotě a superčistotě. Druhou částí by měla být výroba antikorových ocelí speciálně na zařízení VOD, které bychom potom chtěli uplatnit hlavně v odlitcích pro vodní energetiku. Oběžná kola Fracisových a Kaplanových turbín a dále korpusy všech typů turbín parních a plynových. Chceme se pustit také do nových typů výrob, jako jsou např. lopatky vodních turbín. ? Jak zásadně bylo nutné změnit dosavadní technologie, abyste si mohli vytýčit takový směr? Na to je nutné odpovědět trochu šířeji. Škodovka, tedy naše provozy, jsou dnes zasazeny téměř ve středu města. Energetické přívody jsou omezeny a budování nových by stálo enormní sumy peněz. Na našich pecích máme tedy poměrně slabé trasformátory a chybějící megawatty el. výkonu nahrazujeme kyslíkem a zemním plynem, tedy chemickou energií. Tím je částečně předurčeno i uspořádání výrobních agregátů. Patří k velkým know-how ocelárny, že dosahujeme skvělé kvality vyráběných ocelí za těchto daných podmínek. Velké dávky chemických energií do pecí, které nahrazují elektrickou energii, znamenaly však vybavit ocelárnu efektivním odsáváním, což se podařilo. Pak instalace VOD a máme tu sice letitý, ale vynikající švédský systém ASEA, který dokáže vyrobit opravdu superčisté oceli. Je to někdy až na hranici konveční metalurgie. Takže z tohoto základu bylo nutné vyjít, ale utřídili jsme si zaměření výroby a specializovali na to, co budeme v budoucnu vyrábět. Část výroby chceme zaměřit na prodej ingotů, naši zákazníci jsou v západní Evropě, ale samozřejmě podstatnou část výroby chceme obohatit i dalšími výrobními postupy s odlitky. Nabízíme tak vlastně vyšší přidanou hodnotu. Jsme hrdí na to, že i tyto zásadní výrobní kroky jsme zvládli udělat za pochodu a dokázali jsme tak svým zákazníkům, že znalosti z tohoto pracoviště rozhodně nezmizely, jak se bohužel stalo v jiných provozech, například v Poldi Kladno. Vzhledem k jasné firemní strategii, která společně s tradičně vysokým know-how plzeňských hutníků tvoří velmi dobrou pozici na stále tvrdším a globálnějším trhu, vidím střednědobou tržní pozici PILSEN STEELu optimisticky. /bal/