O situaci na trhu v oblasti prodeje elektřiny a plynu, do čeho se na poli energetiky vyplatí investovat, o férovosti obchodníků i očekávaném poklesu ekonomiky jsme debatovali s ředitelem společnosti Lumius Miloněm Vojnarem. prvním pololetí letošního roku jste utržili téměř tři miliardy korun a dodali 896 GWh elektřiny a 1,5 TWh plynu. Jste s výsledky spokojení? Myslím si, že jsou velice dobré. Nemáme se za co stydět. Klíčové je, že se nám výsledky daří držet v určité výši konstantní dobu. Když se podíváme do historie, tak nemáme obrovské výkyvy tam a zpět. Je pravdou, že nám tržby klesají. Ale to je dáno poklesem cen komodit, v poslední době zejména elektřiny. Na druhou stranu náš hospodářský výsledek je plus minus pořád stejný a při srovnání s tržbami nám ukazuje, že na menší tržby děláme pořád stejný zisk. Při sledování klíčových ukazatelů výkonnosti naší společnosti jsme na tom dobře. Plánujete zisk někam investovat? Určitě nebudeme investovat mimo obor. A v oboru samotném nejsou skoro žádné příležitosti. Pokud budeme investovat, tak jen do energetiky nebo do těch společností, které máme. Nedávno jsme spustili druhou lokální distribuční soustavu. Tentokrát v Borohrádku ve východních Čechách. Jde o podobnou rekonstrukci jako u první lokální distribuční soustavy (LDS)? Byla to premiéra v tom smyslu, že jsme kompletně opravovali trafostanici. První LDS byla 5 let stará, tu jsme rekonstruovat nemuseli. Řešili jsme jen možnosti odečtů a podobně. Kdo se o opravu postaral? Naše Centrum energetických služeb. Je to obrovská výhoda – máme vlastní odborníky, kteří vše udělají v režii firmy. Víme, s kým pracujeme a co dostaneme. Centrum běží opravdu dobře, jsme s ním spokojeni my i naši zákazníci, kterým dodáváme elektřinu a plyn. Mnohým jsme vytrhli „trn z paty“, protože se dokážeme postarat přesně o tu část energetického zařízení, se kterou si nevědí rady. A oni se s čistou hlavou mohou věnovat svému byznysu. Říkal jste, že na energetickém trhu prakticky není žádná zajímavá příležitost k investici. Je právě „vzkříšení“ podobných objektů ten směr, kterým se vydáváte? Jednoznačně. Další pak souvisí s naší teplárnou v Hrádku nad Nisou. Máme rozjednány projekty, kdy zákazníci potřebují postavit novou kotelnu. Protože jsme si dle nejnovějších trendů postavili tu svoji, přesně víme, co jak funguje a můžeme jim ji i ukázat. Zákazníkovi ji naceníme a pokud přijme nabídku, kotelnu postavíme, zafinancujeme a on nám ji pak splácí v ceně komodity. Jak se přes letní prázdniny nakupovaly komodity? Snad nikdy nebylo tak mrtvo jako letos. Trochu tomu pomohly vysoké ceny elektřiny, které z jarních 23 eu za MWh vyběhly na rok 2017 ke 27 eur za MWh. Takže všichni vyčkávají, až ceny spadnou a budou moci nakupovat. Proč ceny elektřiny tak stoupaly? Nejdůležitějším faktorem byla cena uhlí, která vyskočila v druhém kvartále letošního roku na dvojnásobek ceny. Teď se pohybuje kolem 60 dolarů za tunu. A vypadá to, že se s ní svezla cena elektřiny. Povolenky jsou v pohodě, plyn je nízko, ropa je také poměrně dole. Na druhou stranu si nemyslím, že by ceny komodit měly ještě dále stoupat, protože očekávám stagnaci, nebo spíše pokles ekonomiky. Připravujete v této souvislosti nějaká opatření? Pro nás je důležité to, co nám předpovídají naši zákazníci. Jaké očekávají spotřeby. Ono se klidně může stát, že spousty zákazníků se to nedotkne. Pokles může zasáhnout jen některé sektory. A protože máme portfolio klientů namixované z nejrůznějších oborů, tak pokles poznáme třeba jen z 5 procent, možná i menším poměrem. Máme zkušenosti z let 2008 a 2009, kdy na tom byly špatně automobilky, zavedlo se šrotovné a další akce. Historie se opakuje. Je také otázkou, jak dlouho ještě bude intervenovat Česká národní banka. Ta se vším ještě může výrazně zahýbat. Jakákoliv regulace je špatná. Dodáváte komodity do firem rozličných oborů, je některý z nich dominantní? Nejvíce je to automotive a strojírenství jako takové. Naše dodávky směřují do chemického průmyslu, automotive, potravinářství, zemědělcům, veřejné správy, do administrativních budov a podobně. V poslední době se hodně vzmáhá papírenství a sklářství. Takže každé odvětví zabírá do 5 procent našeho portfolia. Co si myslíte o těžbě plynu z břidlice v Evropě? Vidíte tento směr jako reálný? Můj názor v tomto směru je pořád stejný. V Evropě určitě ne, je hodně zalidněná. Tato těžba není úplně čistá záležitost pro přírodu, do vrtu se lije spoustu chemie. Myslím, že se těžba nerozjede, že si ji nikdo nevezme na zodpovědnost. Nebude nám tato těžba chybět? Podle mě je zbytečná. Vždyť je tolik nalezišť v moři i na pevnině. A je to vidět také na ceně. Ve světě je spoustu plynu, vždyť na příští rok stojí 16 eur za megawatthodinu. Navíc se stále objevují nová naleziště. Příští rok slavíte 15 let na trhu. Ohlížíte se dozadu, mapujete uplynulé roky? Vůbec ne. My se díváme jen dopředu. Hlavní pro nás je, že se snažíme držet věcí, které jsme si řekli před 15 lety. To znamená, že máme jasné zaměření, jasnou strategii firmy, že chceme být nejlepší na trhu, že nedodáváme domácnostem, že naši zákazníci přestávají být zákazníky a stávají se z nich partneři, že náš vztah s nimi je primárně o důvěře – dá se říct až rodinný. To jsou věci, které se nám stále daří držet, uchovávat a opečovávat a výsledkem je ovoce, které sklízíme. Důležitým faktorem je i chovat se fér a nemyslet si, že letos vyděláme miliardu a příští rok po nás potopa. Spíš se díváme na kontinuitu, dlouhodobost, abychom tady byli za 10 let a aby naši zákazníci nemuseli mít strach, co bude zítra. Dříve se hodně mluvilo o neférovosti některých firem. Jaká je situace dnes? Je trh pročištěný? Vůbec ne, nemyslím si to. Především v segmentu domácností a podnikatelských maloodběrů je spousta společností, pro které je slovo férovost nadávka. Etický kodex jednání obchodníka s energiemi nepomohl, mělo se tehdy přistoupit k ráznějším zásahům a exemplárně odebrat licence. Dá se říci, že v oblasti prodeje komodit velkoodběratelům je úroveň lepší? Určitě. Protože kdybyste jako nefér obchodník přišli za někým do velké firmy, tak dodáváte maximálně rok a pak vás vymění. Ale lidé z domácností a maloodběrů do problematiky pořádně nevidí, malí podnikatelé často nemají vůbec čas se dodávkou energií podrobně zabývat. Kde všude nakupujete komodity? Všude možně. Klíčovými trhy jsou Česká republika a Německo, poté Rakousko a Slovensko, kde máme Lumius Slovakia. A další trhy. Našimi partnery jsou desítky společností, nakupujeme na přímo, přes brokery, na burze, od zemědělců s bioplynem nebo třeba od společností spalující plyn na skládkách a podobně. Stále se vám vyplatí mít pobočku i na Slovensku? Určitě. Pokrýváme potřeby zákazníků, kteří často mají pobočku na Slovensku a v Čechách a chtějí mít jednoho dodavatele. A co je ještě častější, tak je mnoho ředitelství v České republice, které má pod sebou Slovensko. Je pro ně zajímavější mít v obou státech jednoho dodavatele. Na slovenském trhu jsme od roku 2004, čili jsme tam poměrně zakotvení a v našem segmentu respektovaní. Je rozdíl mezi českým a slovenským trhem? Když vezmu trochu jinou cenovou hladinu, je situace podobná na obou stranách. Drobné rozdíly jsou, ale jinak je to stále velmi blízký trh.
