Lidské společenství se nachází v kritickém
bodě pro nasměrování dalšího vývoje v globálním
měřítku, i když to ortodoxní libertaniáni
popírají. Je zřejmé, že vědci by měli pomoci
politikům při koncipování nové strategie, která
zajistí aspoň základní životní potřeby, potravu,
vodu, energii a bezpečnost pro obyvatele planety
Země. K tomuto závěru dospěly konzultace Mezinárodní
rady pro vědu (ICSU) a Mezinárodní
rady sociálních věd (ISSC). V žurnálu Science
oba kolektivy společně uveřejnily výzvu vědecké
obci.
Má-li lidské společenství v současné době vyvinout
strategii, která bude jednak respektovat
globální změny klimatu, jednak pokrok civilizačního
procesu, je nutno, podle názoru autorů článku,
podstatně prohloubit naše znalosti o fungování
systému planety Země a definovat kritické prahy
v tomto systému. K tomu je nezbytné vést výzkum
na široké frontě věd a zapojit také relevantní instituce
a kulturu. K objasnění překážek udržitelného
růstu je nezbytné aby vědci z celého světa, mladí
i staří, z oborů přírodních i sociálních věd vyjádřili
své názory a zainteresovali politiky na rozhodovacích
místech i osobnosti s vysokou společenskou
autoritou na odstranění překážek i jejich příčin.
Obě shromáždění, ICSU i ISSC definovala zadání
vědecké obci podle čtyřech kritérií, a to důležitosti
z hlediska vědy, nebytnosti globální koordinace,
významu pro politické rozhodování, a také společenského
kontextu dané záležitosti. Zadání formulovali
do pěti bodů:
Na prvním místě uvádí problematiku prognózování.
Vědci musí zlepšit svou schopnost předvídání
důsledků lidských aktivit na různé stránky
klimatického systému, a to jak v regionálním, tak
v globálním měřítku a v různých časových horizontech.
Jde zejména o působení klimatických změn
na ekonomiku, na zdroje potravy a vody, na zdraví,
biodiverzivitu a energetickou bezpečnost.
Druhou záležitostí je potřeba zdokonalit sledovací
systémy sloužící k hodnocení klimatických
změn. Článek zvláště zdůrazňuje, že data pro sociální
vědy jsou jen zřídka uváděna v měřítku,
které umožňuje zkoumat vazby mezi sociálním
systémem a přírodou. To omezuje možnosti vědců
jednoznačně formulovat výsledky bádání a doporučení
pro rozhodování politiků o přiměřené reakci na
vznikající ohrožení.
Třetí výzvou jsou probíhající změny globálního
klimatu a řízení obrany proti negativním projevům
tohoto procesu. Pro vědce je klíčovou záležitostí určení
bodu nevratnosti z dosaženého stupně poškození
funkce systému Země.
Čtvrtá výzva požaduje, aby vědci z oborů sociálních
i přírodních věd stanovili jaké změny ve sféře
institucionální a ekonomické i v chování společnosti
umožní efektivní postup k dosažení globální
udržitelnosti. V této souvislosti vědci konstatují, že
se prohlubuje nedůvěra v tradiční formy vládnutí
a schopnost vlád rozumně určovat pravidla pro
chování společnosti.
Proto pátá výzva doporučuje inovovat technické
a technologické úsilí, politiku i sociální uspořádání
společnosti a posilovat tendence k dosažení globální
rovnováhy.
Vedoucí autor článku dr. Walt Reid z fondu Lucie
a Davida Packardových (USA) podotýká, že
na uvedených pěti výzvách se vědci jednoznačně
shodli a považují je pro příští dekádu za rámec pro
výzkum systému planety Země. /šu/
