Již před 2000 lety uměl v Judei číst a psát každý chlapec, každá dívka Izraelský hospodářský zázrak vychází z hluboké úcty ke vzdělání

Na otázky TT odpovídal Saul Singer, izraelský novinář a spoluautor knihy Start-Up Nation, Příběh izraelského hospodářského zázraku. Rozhovor proběhl na výstavě Svět knihy, který se nedávno konal v Praze. O publikaci jsme již psali v TT č. 10 a připomínáme, že představuje rozvoj technologií, jež v Izreali nastal především od počátku roku 1990 a zařadil tuto zemi k nejvyspělejším na světě. ? Co je podle vás důležitější, iniciativa lidí, nebo podpora politiků? Rozhodně iniciativa lidí. I když v naší knize popisujeme jak důležitá byla určitá rozhodnutí izraelského vládního kabinetu, především založení inovačního fondu, podpora rizikového kapitálu a definitivně podpora těch, kteří chtěli podnikat v nových technologiích, stanovením jiných podmínek. Nesmíme zapomenout také imigrační vlnu, především Rusů, z nichž mnozí využili svého vzdělání v nových podmínkách podnikání. To byl určitě základ, který změnil mapu inovací na počátku 90. let. ? Technický týdeník přinesl několik rozhovorů se Steffem Wertheimerem, zakladatelem společnosti Iscar. Jeho příběh je nesmírně zajímavý, podobá se českému Tomáši Baťovi, zvláště snahou podporovat vzdělání mladých lidí a zajistit jim bydlení. Je však proslulý zejména zakládáním technologických parků, kde se snaží poskytovat zaměstnání všem lidem regionu, tedy i Arabům, Palestincům nebo Turkům. Co si myslíte o této strategii? Steff Wertheimer je velká osobnost, a proto jsme mu věnovali v knize hodně prostoru. Je znám nejenom jako podnikatel, který dovedl Iscar na přední místo v oboru, ale i jako filantrop podporující vzdělání. A musím přiznat, že podpořil i vznik knihy. Jeho myšlenka technologických parků je vlastně v praxi realizovaná podpora podnikání. Dává v prostorách svých zařízení šanci novým podnikatelům realizovat své myšlenky. ? Ve vaší knize mne zaujala pasáž popisující obrovský důraz na výuku matematiky, který je kladen v izraelském školství, a to nejenom u žáků středních škol, ale také u imigrantů, kteří se učí jazyk a k tomu matematiku a fyziku. Víte, že matematika nebyla zde v této zemi povinným maturitním předmětem skoro 20 let? Já se domnívám, že matematika je absolutní základ pro všechny studenty, kteří chtějí pokračovat ve své vědecké nebo odborné kariéře a je dokonce spojována s filozofií, což byl, pokud si dobře pamatuji, už ideál řeckého klasicismu. Bohužel, dnes máme jisté problémy s výukou matematiky i v Izraeli. ? Když přicházeli první židovští osadníci do Palestiny, a byli mezi nimi i velmi vzdělaní lidé, přemýšleli ihned o nových možnostech jak zvelebit krajinu a rozvinout zemědělství, včetně lepšího zásobování vodou. Nakonec se dali do podnikání, i když museli válčit. Co dělají tito lidé dnes? Jak se dívají na inovační trendy? Myslím, že takovým nejlepším příkladem je současný prezident Šimon Peres, který, jak je popsáno i v naší knize, podpořil neuvěřitelně mnoho dobrých projektů. A dělá to dodnes, jakoby tušil, co lidé potřebují nebo spíše, co budou v nejbližších letech potřebovat. Izraelská společnost se samozřejmě mění, přichází nadále hodně imigrantů, kteří zatím stále navazují na činy těch starších, jež mysleli na budoucnost. Samozřejmě, před 60 lety šlo generaci pana Perese o vysoušení bažin a kultivaci pouště, dnes je hledání technologií v jiné rovině a spíše v technologických oborech. Ale pořád bych viděl přínos generace prvních osadníků i v době po uznání státu Izrael v tom, že mysleli v měřítku potřebnosti a užitnosti svých vynálezů pro svět, nejen pro Izrael. Ostatně jistě víte, co říká Steff Wertheimer o svých nástrojích: „Co není dobré pro svět, není dobré pro Izrael.“ Technologie se staly jakýmsi novým pionýrským oborem v současné Izraeli. ? Pokud se někdo jen trochu zajímá o historii Izraele, nebo spíše historii Judei třeba z období Ježíše, coby skutečné historické postavy, musí si všimnout neobvykle vysokého stupně gramotnosti, která byla mezi židovskými kmeny na přelomu letopočtů obvyklá. A samozřejmě úcta ke knihám a znalostem provází židovské dějiny dodnes. Domníváte se, že to i nyní částečně usnadňuje vztah lidí ke znalostem a jejich ochotu využívat je? No určitě! Když se podíváte na fakta, která v knize uvádíme, je vzestup izraelského hospodářství spojen se vznikem a úrovní univerzit. První byla založena již v roce 1920, pak tam máme další, Weizmanovu univerzitu nebo technologické fakulty Technion University v Haifě, Ben Gurionovu univerzitu v Negevu nebo Telavivskou univerzitu atd. A nejsou to jen univerzity lokální, dnes jsou, co do vědecké špičkové práce, na úrovni nejlepších univerzit v USA a Německu. Když jste se ptal na první osadníky a jejich úlohu, měli bychom zmínit právě důraz, který kladli na vznik a úroveň vysokých škol. Představte si, jak šílený to byl nápad, založit univerzitu v době, kdy ti lidé drželi v ruce pušku a bránili své rodiny a existenci. Přesto to udělali, což je právě přemýšlení o tom, co budou potřebovat vaši následovníci, nejen vy. Takže ptát se na to, jestli historie židovského národa a jeho duševního vlastnictví má vliv na dnešní pojetí života, znamená jediné: samozřejmě, bez udržení úcty ke vzdělání by jsme dnes nebyli nositeli nových technologií. To, že už před 2000 lety vlastně každý chlapec a každá dívka na tomto území uměli číst a psát, sehrálo jistě významnou roli. /bal/