Již 61. astronautický kongres se konal v Praze A škrty zasáhly také kosmonautiku…

Letos se kongres mezinárodní astronautické federace IAC konal v Praze a jako obvykle se dělil na dvě základní významové roviny – bilanční a výhledovou. Zvláště byla věnována pozornost tomu druhému aspektu. Není divu, vždyť právě v tomto roce utrpěl americký – a tím pádem i světový - kosmický výzkum citelný zásah ve formě výrazného snížení státní podpory. Letos se kongres mezinárodní astronautické federace IAC konal v Praze a jako obvykle se dělil na dvě základní významové roviny – bilanční a výhledovou. Zvláště byla věnována pozornost tomu druhému aspektu. Není divu, vždyť právě v tomto roce utrpěl americký – a tím pádem i světový - kosmický výzkum citelný zásah ve formě výrazného snížení státní podpory. ORGANIZACE NA JEDNIČKU První mezinárodní astronautický kongres se uskutečnil už v roce 1950, kdy se sešlo pár vizionářů v Londýně. Od té doby se koná každoročně. Jistě není bez zajímavosti, že jej v roce 1977 hostila Praha. Tehdy se jednání zúčastnilo asi 1400 lidí, letošního 61. ročníku už více než 2000 odborníků. S doprovodem to byly téměř 3000 lidí. Tak rozsáhlá akce je organizačně velice náročná. S potěšením mohl Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře, jež na svých bedrech nesla tíhu organizace kongresu, přijímat gratulace svých kolegů. Velkolepá akce se opravdu povedla. „Naší velkou výhodou proti jiným kongresům byla skutečnost, že jsme mohli uspořádat přednášky a diskuse i doprovodnou výstavu pod jednou střechou v Kongresovém centru,“ konstatoval Jan Kolář. V té souvislosti musíme připomenout, že právě ve dnech kongresu vystoupila na veřejnosti jedna z kandidátek na primátorku Prahy s návrhem, že by se mělo Kongresové centrum zbourat a místo něj postavit Kaplického knihovna. Kolik by stála samotná demolice, neuvedla. Jistě by šlo o mnoho milionů. Přitom Praha Kongresové centrum potřebuje. Nikoliv ztrátové, ale dobře prosperující. Ostatně o tom probíhající jednání jsou v závěrečné fázi. ATRAKTIVNI TEMATA Na kongresu zaznělo 1600 referátů v 17 paralelně a denně běžících sekcích. Kosmonautika je totiž průřezový obor zahrnující pestrou paletu témat – od způsobů jak se do kosmického prostoru dostat, přes možnosti jak v něm pobývat a pracovat až po praktické využívání získaných poznatků. Mezi prominentními hosty byli šéf americké kosmické agentury NASA a čtyřnásobný astronaut Charles Bolden a generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Jean Jacques Dordain. Nechyběli ani představitelé kosmických agentur Ruska, Číny, Japonska, Indie. Právě šéfům národních organizací kosmického výzkumu patřila první dvě plenární zasedání věnovaná vesmírným programům velmocí, vládním politikám pronikání do vesmíru a vztahům mezi státními agenturami a průmyslem. Další plenární zasedání se zabývala satelitní navigací GPS, stoupáním hladiny oceánu v důsledku klimatických změn a jejich sociálním dopadům, vizím kosmických výprav v budoucnosti a hodnocení dosavadního vývoje astronautiky. Plenární zasedání v poslední den nazvané Czech Space Visions se celé věnovalo účasti České republiky na kosmických programech a výzkumu vesmíru. Přednášející se zabývali novými druhy kosmických pohonů, perspektivami pilotovaného výzkumu Měsíce a Marsu, výsledky výzkumu Měsíce a hledání vody na něm indickou sondou Chandrayaan-1, současnému stavu pátrání po mimozemských civilizacích v rámci programu SETI a dálkovému průzkumu Země pomocí satelitů. KDYŽ ŘEDITEL NASA NEMA CO BY ŘEKL Nejatraktivnějšími tématy pro odborníky a především pro laiky jsou pilotované kosmické lety. Bohužel, Charles Bolden, ředitel NASA, hned na začátku kongresu řekl, že nebude poskytovat žádné rozhovory. Důvod je jasný – nemá, co by řekl. Prezident Obama totiž hodně škrtal v rozpočtu na kosmické výzkumy. A tak se v zákulisí debatovalo o tom, že návrat k původním ambiciózním plánům amerických vědců i kosmického průmyslu může přinést až změna v Bílém domě. Jde jen prý o to, aby měli republikáni vhodného kandidáta. Kdyby uspěl, jistě by se změnilo i vedení NASA. V tomto kontextu pak během kongresu přišla z USA zpráva s pikantním nádechem. A sice: americký Kongres schválil rozpočet pro Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Kongresmani se postavili proti Obamovi a v rozpočtu navíc vyčlenili prostředky pro ještě jeden start raketoplánu nad rámec dosud plánovaných. NASA zatím připravovala poslední dva starty raketoplánů, jimiž se měl program uzavřít. Discovery by měl odstartovat k Mezinárodní vesmírné stanici 1. listopadu a Endeavour 26. února. Do vesmíru se však vydá ještě v červnu Atlantis. Rozpočet pro nadcházející tři roky také počítá s vývojem nové rakety, která bude schopná vynést na oběžnou dráhu těžké náklady. Toto prodloužení však úplně nezastaví lavinu propouštění. V těchto dnech propouští NASA asi 1200 lidí a v příštím roce jich bude dalších asi 9000. Naproti tomu Čína v poslední den kongresu oznámila, že pokračuje ve svém ambiciózním programu dobývání Měsíce. Raketa Dlouhý pochod 3C vynesla kosmickou loď Čchang-i 2, jež má kroužit kolem Měsíce 15 km nad jeho povrchem a hledat nejvhodnější místo k přistání budoucí mise. KEPLER S NAKLADEM Americká NASA, evropská ESA a ruská federální agentura Roskosmos aktualizovaly při setkání v Praze letový řád k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Kromě amerických raketoplánů bude 15. února vyslána ke stanici automatická transportní loď ATV-2 na raketě Ariane-5 z Francouzské Guayany. Bude se jmenovat Jan Kepler a ponese více než 7 tun přístrojů, vody a potravinových zásob. Po více třech měsících se loď od stanice odpojí a shoří nad neobydleným místem nad Pacifikem. KOSMICKY VYTAH Dostat se do kosmu pomocí výtahu je téma, jež se v pravidelných intervalech objevuje na astronautických kongresech. Až se to podaří, nebude zapotřebí drahých nosných raket a doprava na orbitální dráhu se podstatně zlevní. Jako první přišel s touto myšlenkou už v roce 1895 ruský vizionář Konstantin Ciolkovskij. Prý se nechal inspirovat Eiffelovou věží v Paříži. Výtahová kabina by jezdila z povrchu země nikoliv do výše 300 m, ale až na orbitální dráhu. V roce 1957 se k této ideji vrátil ruský vědec Jurij Arcutanov. Ovšem vyrobit kabel dlouhý 35 786 km nebylo tehdy možné. Řešení nabídly až počátkem našeho tisíciletí nanotechnologie. Koncem roku 2004 sdělil Bradley Edwards, vedoucí projektu výzkumu kosmického výtahu ve Fairmontu v Západní Virginii, že do 15 let bude zkonstruován prototyp takového výtahu. Pro tento záměr dovedl Edwards nadchnout odpovědné představitele amerického úřadu NASA, takže mu prostřednictvím ústavu NASA Institute for Advanced Concepts (NIAC) slíbili podporu ve výši 500 000 dolarů. Společnost LiftPort Group si vytkla za cíl takový výtah postavit v letech 2018 až 2031. Kosmickým výtahem se v Praze zabývalo několik přednášek. JAK ŘIDIT LETOVY PROVOZ Před dvěma lety se Česká republika stala 18. členem Evropské kosmické agentury ESA a v jejím rámci se podílí na kosmickém vývoji - i když asi méně, než by mohla. Nicméně jak uvádí Česká kosmická kancelář, jedná se o celou řadu zajímavých projektů. Velmi zajímavý je pro nás například program Iris. Nyní probíhá jeho fáze II.1. Je věnována vývoji nového družicového komunikačního systému včetně nového komunikačního standardu, jenž bude součástí nového evropského systému pro řízení letového provozu. V rámci aktivit této fáze II.1 budou části družicového řešení ověřeny společně s nezbytnou pozemní infrastrukturou. Fáze, na kterou Česká republika přispívá částkou 4,14 mil. €, je plánována na tři roky a měla by být ukončena na konci roku 2011. Program Iris svými aktivitami doplňuje velký projekt Evropské komise s názvem SESAR (Single European Sky ATM Research), jehož úkolem je vybudovat kompletní nový systém řízení letového provozu, jenž bude zprovozněn v roce 2020. Na vývoji technologií se v rámci studie ANTARES podílejí české subjekty v čele s firmou Honeywell, jež mají za úkol definovat a vyvinout prototyp uživatelského terminálu pro civilní letadla. Součástí týmu firmy Honeywell jsou ještě české firmy T.L. Elektronic, RDM a RF spin. Společnosti Iguassu Software Systems a Evolving Systems Consulting, jež pracují na softwarových částech systému, spolupracují přímo s hlavním dodavatelem projektu Thales Alenia Space Italy. Velký zájem byl také o doprovodnou výstavu. O ní, ale i o dalších zajímavostech referují internetové stránky NASA, ESA a České kosmické kanceláře (Czech Space Office – www.czechspace. cz). KAREL SEDLÁČEK