Již 27. ročník veletrhu JIMTOF se nesl v duchu zotavující se japonské ekonomiky, která po třech letech opět zažívá růst. Zájem vystavovatelů i návštěvníků o tuto událost byl patrný ze všech úhlů pohledu: od výstavních hal přeplněných kvalitními exponáty až po koridory plné návštěvníků, kteří sem přišli nejen podívat se, ale především nakupovat. A k vidění i ke koupi zde toho bylo opravdu hodně. I když je japonská ekonomika pořád poněkud oslabená, práce na jejím ozdravení stále pokračují a v letošním roce jsou konečně vidět i hmatatelné výsledky. Velkou zásluhu na tom má japonská vláda a centrální japonská banka, které přijaly několik strategických opatření, především k posílení soukromých investic. Výsledkem je na jedné straně zpomalení růstu HDP (v meziročním srovnání vzrostlo HDP v roce 2014 o 1,4 %, zatímco v roce 2013 o 2,3 %). Naproti tomu se ale téměř zdvojnásobil nárůst soukromých investic (z 2,7 na 4,4 %). Klíčovou roli v tom bezesporu sehrálo oslabení jenu, státní dotace v rámci iniciativy monozukuri (umění vyrábět) a speciální daňové úlevy na přestavbu a modernizaci podniků. Například jen na monozukuri dotace bylo ze státního rozpočtu uvolněno 140 mld. jenů s omezením 15 mil. jenů na jednu dotaci.) V období leden až září 2014 výrazně vzrostl i celkový počet objednávek (+ 35,6 %) oproti stejnému období roku 2013, a to jak domácích (+ 24,8 %), tak i zahraničních (+ 41,5 %). Ruku v ruce s tímto trendem pochopitelně vzrostly i tržby z obchodu s obráběcími stroji (+ 30,6 %). Největší podíl na celkovém obratu měla obráběcí centra, za která japonští výrobci utržili o celých 60 % více peněz než v roce 2013. Dobře si vedly i CNC soustruhy (nárůst tržeb o 20,8 %) a speciály (+ 16,5 %). Z hlediska exportu Japonska do zahraničí zažil v tomto roce boom mexický trh, kam Japonsko vyvezlo o 60 % více obráběcích strojů. Výrazně se zlepšil opět vývoz do východní Asie, poněvadž Čína již zřejmě překonala období ekonomické recese a začíná opět výrazněji investovat. Pro mnohé ale budou zřejmě překvapením statistické údaje z dovozu do Japonska. Letos nejvíce vzrostl dovoz z Thajska, z Číny a z Tchaj-wanu, tedy z teritorií, která jsou známá spíše jednoduššími, levnějšími a také méně kvalitními stroji. JIMTOF se otevír á sv ětu V roce 2012, kdy se konal předešlý ročník veletrhu JIMTOF, byl převodní kurz amerického dolaru vůči jenu 1 : 80. V letošním roce to již bylo 1 : 112. Díky tomu se Japonsko pro cizince „zlevnilo“ a díky tomu letos do Tokia přicestovalo mnohem více zahraničních návštěvníků. „To je přesně to, co Japonsko chce – otevřít se světu a pokračovat v započaté globalizaci JIMTOFu,“ řekl na Mezinárodní tiskové konferenci Yoshimaro Hanaki, ředitel Japonské asociace výrobců obráběcích strojů (JMTBA) a prezident společnosti Okuma. A co unikátního JIMTOF návštěvníkům nabízí? Čím se chce odlišit od ostatních světových veletrhů? Především je to koncentrace nejmodernějších technologií a kvality, které zde japonští výrobci vždy předvedou ve světové premiéře. „Ten, kdo bude chtít jako první vidět na vlastní oči japonské novinky, bude muset přijet do Tokia,“ dodal ředitel veletržního centra Tokyo Big Sight Shigemi Oikawa. „Všechny světové premiéry se vždy odehrají výhradně zde.“ Na světové úrovni ale nejsou na JIMTOFu jen vystavené exponáty, ale také veškeré zázemí a pohostinnost. Tím, co vystavovatelé nepochybně ocenili nejvíce, je systém elektronických vizitek, které každý návštěvník obdržel po registraci a které obsahovaly veškeré kontakty, včetně profesního zařazení. Každý stánek pak byl vybaven čtečkou, s pomocí které měl každý vystavovatel ihned k dispozici kontaktní údaje na každého návštěvníka. Odpadalo tak mnohdy nepříjemné loudění vizitek a jejich zdlouhavé následné zpracování. Po skončení veletrhu odcházel každý vystavovatel s elektronickým seznamem a adresářem návštěvníků, se kterým mohl dále pohodlně pracovat. Stejným způsobem pak je například možné sledovat pohyb jednotlivých lidí po výstavišti a rozklíčovat, o co asi měli zájem. Jak moc užitečné tyto informace jsou, je myslím, každému jasné. V dnešní době, kdy jsou čipové karty a čtečky již běžnou věcí, kterou lze pořídit poměrně levně, by jistě stálo za úvahu, zda takový podobný systém nezavést i u nás. Jsem si jistá, že by atraktivnost našich veletrhů okamžitě prudce stoupla. Další věc, která na první pohled překvapila především nás z Evropy, bylo to, že všechny stánky na JIMTOFu byly poměrně malé a úsporné. Japonci jsou zvyklí šetřit místem. Nešetřili na exponátech, ale na společenském zázemí. Patrové stánky či gigantické expozice, z nichž dobrou polovinu zaujímají jídelny, barové pulty a salonky, jaké známe z evropských veletrhů, byste tady hledali marně. Pro někoho to bylo možná nepříjemné zjištění, ale na většině stánků člověku nenabídli ani vodu ani židli. Pro Japonce je veletrh totiž místem, kde se pracuje, ne kde se sedí a povídá. A když už je potřeba něco probrat v klidu, zázemí zde nabízí bezpočet velmi kvalitních restaurací a kaváren s VIP sekcemi a příznivými cenami. Aditivní výroba Letošní hlavní přednáška (Key Note Speech) byla na téma aditivní výroba. Boom tohoto oboru pravděpodobně nastartoval projev prezidenta Obamy v březnu 2012 v továrně Rolls-Royce, kde vyslovil přímou podporu inovacím a mezi nimi jmenovitě 3D tisku, čili aditivní výrobě. Od této doby plní stránky časopisů, přednáškové sály a je hlavním tématem většiny světových výstav a seminářů. Na první pohled by se mohlo zdát, že je aditivní výroba přímým konkurentem klasického obrábění, které je postaveno na zcela obráceném postupu – odebírání materiálu. Oba tyto přístupy mají svá pro a proti, existují aplikace, kde se více hodí ten či ten druhý, ale je zde pochopitelně i řada takových, kde si skutečně konkurují. Jak se k této invazi 3D tisku postaví průmysl obráběcích strojů, bylo a stále je předmětem různých polemik a disputací. A první odpovědi už přicházejí. Na JIMTOFu byly k vidění hned tři hybridní obráběcí stroje, které v sobě kombinují technologii 3D tisku s třískovým obráběním, a to na stáncích Mazaku, Sodicku a DMG MORI. Svým způsobem je toto řešení v podstatě geniální. CNC obráběcí centra, která jsou velmi sofistikovaná, mohou do sebe v zásadě jednoduchou technologii 3D tisku poměrně snadno implementovat. Obráceně to ale nejde. Neforemné a jednoúčelové 3D tiskárny mnoho možností nenabízejí. Výrobci o. s. tak o své zákazníky, kteří by pomýšleli na aditivní výrobu, nepřijdou, naopak jim nabídnou spojení výhod obou těchto technologií. Je známou pravdou, že díly vyrobené technologií 3D tisku nedosahují takových přesností a kvality povrchů jako obrobené díly. Mazak Corporation slavila na JIMTOFu obrovský úspěch s hybridním multifunkčním centrem INTEGREX i-400AM. Tento stroj se typicky hodí pro malé výrobní šarže produktů z těžkoobrobitelných materiálů, jaké se používají především v letectví, energetice a v medicínské výrobě. Aditivní procedura pomůže výrobcům přibližně si připravit požadovaný tvar, který se už pak rychle dohotoví s pomocí vysoce přesných dokončovacích obráběcích operací. Vestavěný laser navíc umožňuje i případné následné laserové značení obrobku. Stejně „narváno“ měl na svém stánku i další japonský výrobce, Sodick, který zde představil 3D tiskárnu na kov OPM250L kombinovanou s frézkou, vyrobenou ve spolupráci s firmou OPM laboratory, která se tomuto oboru věnuje už více než 10 let. Výrobní proces začíná laserovým sintrováním 10 vrstev kovového prášku (každá vrstva o tloušťce 50 μm). Takto vyrobený polotovar se následně konvenčně obrobí frézováním při otáčkách vřetene 45 000 min–1. Multifunkční stroj OPM250L je vhodný pro obrobky o velikosti 250 × 250 × 250 mm. Podobný hybridní stroj představila na JIMTOFu také společnost DMG MORI. My, v Evropě, jsme již měli možnost ho vidět, v Asii ale slavil svoji premiéru – LASERTEC 65 3D. Na trhu je tento stroj unikátní, poněvadž integruje generativní laserovou depozici do plně vybaveného 5osého frézovacího centra. V době, kdy se klade stále větší důraz na zkrácení životního cyklu výrobku a požadují se stále komplexnější a více individualizované komponenty, muže aditivní výroba výrazně pomoci. Ve stroji se využívá technologie depozice práškovou tryskou, která je až 10krát rychlejší než metoda generování v práškovém loži. Touto metodou se dají vyrobit i velmi složité tvary i z jinak těžkoobrobitelných materiálů, které se následně dohotoví přesným frézováním v pěti osách. Budoucnost je „multitasking “ Zdá se, že víceúčelovým, multifunkčním a hybridním strojům bude patřit budoucnost. Multifunkční soustružnicko- -frézovací obráběcí centra a obráceně – frézovací centra s možností soustružení jsou již ve standardní nabídce mnoha velkých světových výrobců o. s., stejně jako další variace umožňující nasadit na jednom stroji dvě nebo i více různých výrobních technologií. Do jedné rodiny patří stroje kombinující různé technologie obrábění, jinou a zcela novou je rodina hybridních strojů, ve kterých se kombinuje obrábění se zcela jinými výrobami, jako je tomu například u hybridních strojů s implementovanou aditivní výrobou – viz výše. Do této patří i další z kombinací, a tou je integrace svařování do obráběcího centra. Motivace pro tuto fúzi je zřejmá: velmi často se obrábějí díly, které byly před tím svařeny. Na veletrhu JIMTOF měli návštěvníci možnost shlédnout vertikální obráběcí centrum Mazak VTC-530/20 FSW s vestavěnou technologií frikčního svařování s rotujícím nástrojem. Při tomto svařování se využívá rotační nástroj, který při rotaci zanořuje do místa spoje. Teplo vzniklé třením mezi svařovacím nástrojem a svařencem způsobí, že materiál svařence změkne, aniž by se ale začal tavit. Změklý materiál se poté přenese na okraj nástroje a mechanicky se přenese a dojde k tzv. promíšení. Výsledkem je pevný spoj s nesymetrickými vlastnostmi. Na vzniklý svařenec se poté nasadí konvenční obrábění dle výrobního zadání. Výroba bez papíru Hitem posledního ročníku veletrhu EMO v Hannoveru byl řídicí systém a nové uživatelské prostředí CELOS od DMG MORI (tehdy ještě DMG MORI SEIKI). A dominoval expozici DMG MORI i na letošním JIMTOFu. Hlavním posláním systému CELOS je zjednodušit a urychlit proces od nápadu k hotovému výrobku. CELOS je vybaven velkým množstvím volitelných aplikací, které uživateli poskytují integrované a digitalizované řízení výroby, dokumentaci a vizualizaci objednávek, výroby a údajů o stroji. CELOS je současně i kompatibilní se systémy PPS a ERP a lze ho propojit s produkty CAD/CAM. Je navržen tak, aby bylo možné k němu připojit další budoucí aplikace. V systému CELOS se zrcadlí další evidentní trend, a to přechod k plně digitalizované, bezúdržbové a bezpapírové, ale především inteligentní výrobě. I zde se uplatňuje společný jmenovatel většiny současných inovací: spojit více do jednoho. A že se nejedná o ojedinělý „výstřelek“ dokládá jednoznačně to, že stejným směrem pokračují i inovace řídicího systému Mazatrol od Mazaku a Okuma představila na JIMTOFu ve světové premiéře systém OSP suit, který do této filosofie plně zapadá. Okuma OSP suite je novou generací řídicího systému Okuma, jehož jádrem jsou inteligentní technologie, aplikace a provoz. Základní součástí tohoto „balíku“ jsou pochopitelně trvale se rozvíjející inteligentní technologie Okuma: Thermo- -Friendly Concept, Collision Avoidance Systém, Machining Navi a Auto Tuning Systém pro pět os, o kterém jsme již několikrát psali na stránkách našeho časopisu. K těmto technologiím se pak v OSP suite přidávají další aplikace, speciální pro tuto soupravu, jako je aplikační software Okuma, aplikace pro management nástrojů a měřicích zařízení, pro řešení dílenských otázek a v neposlední řadě i prémiové aplikace pro digitalizaci výroby a plánování obrábění. OSP suite je ovládán přes dotykovou obrazovku pomocí ikon, které otevírají obrazovku řídicího systému, obrazovku údržby, vizualizaci stroje a procesu a dovolují snadný přístup k seřizovacím funkcím, k inteligentním technologiím Okuma a k cílenému řízení spotřeby energie ECO suite nové generace. Systém ECO suite monitoruje chladicí systém vybraných skupin stroje a cíleně jej vypíná, pokud vyhodnotí, že toto vypnutí negativně neovlivní požadovanou přesnost stroje. Systémem OSP suite budou osazovány stroje Okuma od roku 2015. Česk á stopa na JIMTOFu V letošním roce se podařilo uspět na tomto prestižním asijském veletrhu hned několika českým firmám. České výrobce obráběcích strojů zde úspěšně reprezentovala (již ne zcela česká) společnost TAJMAC-ZPS. Jak tento veletrh hodnotí samotný vystavovatel, si můžete přečíst v jejich vlastním vstupu. Na JIMTOFu se ale prezentovaly i další související obory, jako například měření v podání pražské společnosti Amest. Produktové portfolio této společnosti tvoří automatické měřicí stanice pro výrobní kontrolu rozměrů a tvarů součástí. Jejich základem pak jsou moderní měřicí metody, jako jsou kamera, laser, dotykové metody, ultrazvuk, vířivé proudy. Široký sortiment našich sledovacích měřidel AMEST je určen pro kontrolu rozměrů a tvarů obrobků a řízení pracovního cyklu na hrotových a otvorových bruskách. AMEST zastupuje v Japonsku společnost Kanematsu KGK Corp. V této souvislosti samozřejmě nemůžeme opomenout zmínit největší český úspěch, který na JIMTOFu slavila ryze česká firma – společnost CompoTech PLUS, která se zabývá návrhem a výrobou kompozitních materiálů. V letošním roce dostal příležitost přednášet na konferenci IMEC (International Machine Tool Engineers’ Conference), která je pravidelnou součástí veletrhu JIMTOF, jeden z majitelů a současně ředitel pro výzkum a vývoj Ing. Ondřej Uher, Ph.D. Rozhovor s panem Uhrem přinášíme na str. 3 tohoto vydání. Další články, reflektující veletrh JIMTOF, vám budeme přinášet ještě v prvních měsících nového roku. Andrea Cejnarová, Tokio
