V uplynulých dnech se obrátili
zástupci průmyslových kruhů
na vládu s jasně formulovanými
požadavky. Hned v popředí ční
podpora školství, vědy a výzkumu.
I když se zástupci ODS
zaštítili s tvrzením, že jde
o vlámání se do otevřených
dveří, nelze tím
akci odmávnout k zapomenutí.
V roce 1999 prof.
Rudolf Zahradník, tehdejší
předseda AV ČR
v rozhovoru pro Technický
týdeník podotkl,
že politika všech vlád
po roce 1989 odmítáním
podpory vědy
a školství zakládá na
průšvih, jehož konce
nelze dohlédnout. Dnes
nejsme na konci této mizérie, ale
na jejím počátku. Nesmyslné převedení
učňovských škol z odpovědnosti
a gesce podniků na stát
sice vyhovělo krátkodobé tvorbě
zisku (kde je zisk ze Škody nebo
Poldi dnes?), leč vytváří generační
díru, jež nebude snadné zacelit.
Pokud se to vůbec podaří!
Pohrdavý postoj politiků k potřebám
vědy, přes všechny proklamace
jak budeme podporovat vědu
a školství, se projevil neustále se
snižujícími rozpočty, přehazováním
horkého bramboru na Radu
vlády pro výzkum a vývoj či dalšími
ústrky, dnes přináší první
ovoce.
Nejvyšší představitel státu
vystupuje jako apoštol lidstva
bránící ekonomický růst
za jakoukoliv cenu, zatím co
všechny velké průmyslové společnosti
přijaly celkový trend
ochrany životního prostředí
jako výzvu k novým investicím
do rozvoje, v níž je sice jistě
i hodně marketingové kalkulace,
leč výsledkem je další odskočení
technologické a vzdělanostní
úrovně od úrovně naší.
Současná mizérie v zajištění
investic fondů EU orientovaných
na vzdělávání a vědu, jejichž vážnost
je překrývána aférami, které
odkrývají současnou podstatu
politického dění v této zemi, je
pak už jen tou třešničkou na dortu
kyselých jablek z rajského stromu,
jenž nám byl slibován.
Moc věcí jsme udělali zásadně
špatně a pokud si to nepřipustíme,
nezhodnotíme a nevyvodíme
i odpovědnost, neuděláme ani
krok vpřed, ale spíše někam vzad
až za Balkán. Svět kolem nás
se vydal zkrátka jiným směrem,
k vědě a myšlení, aniž by hovořil
o spáse jako Bůh. Je to jen
business a notná dávka rozumu
a odpovědnosti. JAN BALTUS