Po jednoleté stagnaci Češi vloni vytřídili o 6 kg odpadu
na osobu a rok více než období 2008–2009. Bilančně:
z předchozích cca 44 kg tříděného odpadu to bylo už
bezmála 50 kg na každého z nás.
„Komunální odpad (tříděný z toho
tvoří 16 %) je však jen malou částí z celkového
množství odpadu v zemi,“ připomíná
Miloslava Veselá, která má v ČSÚ
na starosti sledování dat o životním
prostředí. Svozem popelnic, kontejnerů,
zbytků z úklidu ulic, tržišť, či parků se
vloni nahromadily 3,3 mil. t odpadu.
Co se týká struktury producentů odpadu,
z 84,7 % přispívají do odpadového
hospodářství firmy. Ty ho vloni
vyprodukovaly více než 20,4 mil. t.
Nejvíce stavební výroba a demolice
objektů: 46 %. Následují firmy ve zpracovatelském
průmyslu (21 %) a společnosti
zabývající se zpracováním odpadů
(12 %).
Přehnaný optimismus není na místě.
Podle množství vyprodukovaného
odpadu není možné určit míru
průmyslové či ekologické vyspělosti
země. Klamat mohou nejen mezinárodní
srovnání, ale i čísla o množství
odpadů mezi jednotlivými roky
v jedné zemi. Kupř. u nás v létech
2004 a 2005 prudce klesly podnikové
odpady. Důvodem však nebyla
menší produkce domácích firem nebo
ekologičtější výroba. Došlo pouze
k vyřazení popílku ze spalovaného
uhlí z evidence odpadů. Díky novým
technologiím se popílek (dříve nepoužitelný
odpad) stal materiálem pro
stavební průmysl.
V příštím roce se uzavře I. dekáda,
kdy v Evropě platí společná pravidla,
jež by měla pomoci ke komparacím,
jak s odpady zacházejí jednotlivé
státy. Už nyní je zřejmé, že Česko,
Polsko a Slovensko produkují (na 1
obyvatele) až o polovinu méně odpadů
než třeba Německo, či Rakousko.
Experti připomínají, že důležitým
faktorem v dalším nakládání s odpady
bude stále více míra jeho energetického
a teplárenského využití. V tom zatím
za vyspělou Evropou, která opouští
metodu nebezpečného skládkování,
zaostáváme. Na skládkách deponujeme
až 70 % veškerého odpadu. /kar/
